Zákon o dani z přidané hodnoty a nespolehlivá osoba

Jako nespolehlivou osobu je také možno označit osobu, která není plátcem, pokud vykazuje srovnatelné společensky škodlivé jednání tak, aby v momentě vzniku plátcovství již měla označení nespolehlivého plátce.

Úpravou zákona o DPH došlo k tomu, že pokud se nespolehlivá osoba stane plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Pokud se stane nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem. Generální finanční ředitelství vydalo Informaci k aplikaci institutu nespolehlivé osoby a související problematiky podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Při zrušení registrace nespolehlivého plátce se automaticky z této osoby stává ze zákona nespolehlivá osoba. Při vzniku nespolehlivé osoby ze zákona nevydává správce daně samostatné rozhodnutí. Může jít o zrušení registrace plátce z moci úřední podle § 106 zákona o DPH, nebo také na žádost plátce. Správce daně může zrušit registraci plátce z moci úřední, pokud tento plátce přestal uskutečňovat ekonomické činnosti, neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti, nebo pokud tento plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Správce daně může také zrušit registraci plátce, který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně a současně nedosahuje zákonného limitu pro obrat 1 000 000 Kč.

Pokud jde o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, zruší mu správce daně registraci, pokud za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil zdanitelné plnění.

Správce daně také zruší registraci plátce, který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, a tento plátce je skupinou.

Ze zákona o DPH vyplývá, že jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která není plátcem, se může stát nespolehlivou osobou, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty. Touto osobou může být osoba povinná k dani, která není plátcem, ale také osoba nepovinná k dani.

Při porušení povinností se neposuzují pouze povinnosti vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty, ale posuzuje se také porušení povinností vyplývajících z daňového řádu. Za závažný způsob porušení povinností vztahujících se ke správě daně z přidané hodnoty se považuje opakované porušení povinností identifikované osoby.

Naplnění kritérií pro vznik nespolehlivé osoby je posuzováno od 1. července 2017 a pro rozhodnutí o nespolehlivé osobě postačuje naplnění kteréhokoliv kritéria. Podle informace GFŘ se za závažné porušení povinností vztahujících se ke správě daně z přidané hodnoty u osoby povinné k dani považuje opakované porušení povinností identifikované osoby.

Jde o případy, kdy se osoba povinná k dani, která není plátcem, nezaregistruje jako identifikovaná osoba a nepřizná daň z titulu pořízení zboží z jiného členského státu nad roční limit 326 000 Kč, nebo pokud pořídí nový dopravní prostředek z jiného členského státu, nebo pořídí z jiného členského státu zboží, které je předmětem spotřební daně.

Dále jde o případ, kdy se osoba povinná k dani nezaregistruje jako identifikovaná osoba a ani ve lhůtě stanovené správcem daně nepřizná daň při přijetí služby, přijetí dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi od osoby neusazené v tuzemsku.

Za závažné porušení povinností identifikované osoby se také považuje situace, kdy osoba povinná k dani, která není plátcem, ani ve lhůtě stanovené správcem daně nepodá při poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 zákona o DPH s místem plnění v jiném členském státě souhrnné hlášení.

Důležité je, že se za opakovanost považuje situace, kdy některý z uvedených případů nastane u osoby povinné k dani dvakrát, nebo dojde k jejich kombinaci, a to v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců a tato osoba povinná k dani nesplní povinnosti, které jsou jí na základě výzvy finančního úřadu ve lhůtě stanoveny. Posuzuje se pochybení, ke kterému dojde po marném uplynutí lhůty po 1. 7. 2017.

Dále se za závažné porušení povinností vztahujících se ke správě daně z přidané hodnoty považuje situace, kdy osoba povinná k dani opakovaně uvede daň na dokladu a ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nepřizná daň. V tomto případě se také za opakovanost považuje, když tato situace nastane alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Dalšími případy závažného porušení je vystavení daňového dokladu za plnění, které fakticky nikdy nenastalo, dále pokud byla osoba povinná k dani pravomocně odsouzena za spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby nebo kdy by byl u takové osoby vydán zajišťovací příkaz, který by neuhradila.

Za závažné porušení se také považuje porušení registrační povinnosti k DPH, a sice v případě, kdy osoba povinná k dani uvede nepravdivé nebo neúplné informace k registraci DPH, které ve lhůtě stanovené správcem daně neobjasní, nebo ve lhůtě stanovené správcem daně neobjasní nepravdivé nebo neúplné informace, které uvedla ohledně skutečného sídla.

Za nespolehlivou osobu může být také označena osoba povinná k dani, která má po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na DPH ve výši minimálně 50 000 Kč bez příslušenství daně, a to z daně vyměřené, případně doměřené po 1. 7. 2017.

Pokud bude osoba povinná k dani splňovat kombinaci více jednotlivých pochybení, tak se v případech, kdy je vyžadována podmínka opakovanosti, k této podmínce již nepřihlíží.

Nespolehlivou osobou se může také stát osoba nepovinná k dani, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě DPH. Pro tyto případy se závažná porušení posuzují samostatně pro fyzickou osobu a samostatně pro právnickou osobu.

U fyzické osoby se pro rozhodnutí o tom, že je nespolehlivou osobou, za závažné porušení povinností vztahujících se ke správě DPH považuje vystavení daňového dokladu za plnění, které fakticky nenastalo, opakované uvedení daně na dokladu a nepřiznání daně ani ve lhůtě stanovené správcem daně (2 x za 12 kalendářních měsíců), dále pokud má osoba nepovinná k dani po dobu nejméně tří kalendářních měsíců evidován kumulativní nedoplatek na DPH z daně vyměřené po 1. 7. 2017 ve výši minimálně 50 000 Kč bez příslušenství daně, dále pokud byl osobě nepovinné k dani vydán zajišťovací příkaz, protože prováděla činnosti, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude DPH uhrazena. V úvahu se bere zajišťovací příkaz vydaný po 1. 7. 2017.

Za závažné porušení se také považuje situace, kdy osoba nepovinná k dani opakovaně nepodá daňové přiznání k DPH ani na výzvu správce daně a nezaplatí daň při pořízení v tuzemsku nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pokud dojde k neoprávněnému vylákání daně v případě vracení daně osobám se zdravotním postižením.

V případě právnické osoby nepovinné k dani se jedná zejména o stát, kraje, obce, organizační složky státu krajů a obcí, hlavní město Prahu a jeho městské části a právnické osoby založené na základě zvláštního právního předpisu a o svěřenský fond.

U těchto osob se také jako u fyzické osoby za závažné porušení povinností vztahujících se ke správě DPH považuje vystavení fiktivního dokladu, opakované uvedení daně na dokladu nebo pokud je u této osoby po dobu nejméně tří kalendářních měsíců evidován kumulativní nedoplatek na DPH z daně vyměřené po 1. 7. 2017 ve výši minimálně 50 000 Kč bez příslušenství daně, dále pokud byl osobě nepovinné k dani vydán zajišťovací příkaz, protože prováděla činnosti, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude DPH uhrazena.

Za nespolehlivou osobu může být osoba nepovinná k dani označena také v případě, kdy se z ní stane identifikovaná osoba z titulu pořízení zboží z jiného členského státu, pořízení nového dopravního prostředku nebo pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem spotřební daně, a tato osoba opakovaně (2 x v období 12 kalendářních měsíců) ani ve lhůtě stanovené správcem daně tato plnění nepřizná.

Finanční úřad vydá o tom, že je osoba nespolehlivou osobou, rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí se může nespolehlivá osoba odvolat. Odvolání proti rozhodnutí o tom, že je osoba označena za nespolehlivou osobu, lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Tato lhůta je poloviční lhůtou pro podání odvolání, než jakou stanovuje v § 109 odst. 4 daňový řád a má odkladný účinek. Správci daně je umožněno, aby v rámci daného rozhodnutí z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodl též o vyloučení odkladného účinku.

Pokud dojde ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stane se tato osoba okamžikem, kdy přestala být plátcem, nespolehlivou osobou.

Obdobně jako nespolehlivý plátce může nespolehlivá osoba požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivou osobou. Požádat může nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že je nespolehlivou osobou, nebo pokud mu již správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivou osobou nebo že je skupina, jejíž členové byli nespolehlivým plátcem. Pro posouzení doby jednoho roku pro podání žádosti se sčítá doba, po kterou byla osoba nespolehlivou osobou a nespolehlivým plátcem.

Správce daně rozhodne, že osoba již není nespolehlivou osobou, pokud po dobu jednoho roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně. Pokud správce daně žádost zamítne, může nespolehlivá osoba podat novou žádost až po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým správce daně zamítl původní žádost.

Obdobně jako u nespolehlivého plátce zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je daná osoba nespolehlivou osobou.

Aktuální nespolehlivosti je zveřejněn prostřednictvím Registru DPH. Institut nespolehlivé osoby nemá přímou vazbu na ručení příjemce zdanitelného plnění za daň nezaplacenou plátcem, poskytovatelem zdanitelného plnění, protože ručení nastává při naplnění podmínek daných § 109 zákona o DPH při uskutečnění zdanitelného plnění v tuzemsku mezi plátci.