Účtování o zboží je na první pohled celkem jednoduché. Firma, která se zabývá nákupem zboží za účelem jeho prodeje, však musí učinit několik rozhodnutí, než bude o zboží účtovat. Některé firmy totiž zboží skladují (například velkoobchod nebo maloobchodní prodejny), některé firmy zboží neskladují, ale zprostředkují jeho nákup pro konkrétního zákazníka, zpravidla se jedná o tzv. traťové dodávky.
Zboží ve firemním účetnictví
Ing.
Zdenka
Cardová
je účetní poradkyní
U skladovaného zboží může rovněž nastat problém v případě nákupů stejného druhu zboží od různých dodavatelů za různou cenu. Jak vymezují účetní předpisy zboží a jaká rozhodnutí musí firma zabývající se nákupem a prodejem zboží při vedení účetnictví učinit?
Vymezení zboží
Mezi zboží zahrnujeme:
-
movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje, dále
-
výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečních zvířat, a dále
-
nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.
Z uvedeného je zřejmé, že zbožím může být různý majetek, důležité pro jeho zařazení mezi zboží je účel pořízení.
Příklad č. 1:
Firma (realitní kancelář) pořídila pozemek. Pro jeho správné zařazení na majetkový účet je třeba znát účel pořízení.
-
Pokud byl pozemek pořízen za účelem jeho prodeje, potom o něm bude účtováno jako o zboží.
-
Pokud byl pozemek pořízen za účelem výstavby administrativní budovy firmy, potom o něm bude účtováno jako o dlouhodobém hmotném majetku.
I na dalším příkladu uvedeme význam účelu pořízení při zařazení konkrétního majetku v účetnictví.
Příklad č. 2:
Pokud firma pořídila předměty z drahých kovů, může je v účetnictví zařadit mezi tři majetkové položky podle účelu pořízení. Mohou být
-
zbožím (v případě jejich nákupu za účelem prodeje), nebo
-
dlouhodobým hmotným majetkem, a to bez ohledu na výši ocenění (v případě jejich umístění například v reprezentativních prostorách firmy), anebo
-
dlouhodobým finančním majetkem (v případě dlouhodobého uložení peněžních prostředků do těchto předmětů za účelem jejich budoucího zhodnocení).
Rozhodnutí o účtování zboží
Při účtování o zboží je třeba rozhodnout, zda bude:
-
účtováno o zboží průběžně způsobem A (přírůstky zboží se účtují průběžně na sklad a úbytky zboží se v okamžiku jejich prodeje účtují ze skladu na vrub nákladů), nebo
-
účtováno o zboží periodicky způsobem B (přírůstky zboží se účtují přímo při pořízení na vrub nákladů a jednou za období se provede úprava stavu skladu a nákladů), případně
-
oba způsoby kombinovat pro různé druhy zboží (skladované zboží, traťové dodávky).
Je však třeba si uvědomit, že účetní pravidla stanoví, že při uplatnění způsobu B je nutné zajistit průkazné vedení evidence o zásobách tak, že bude firma schopna prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob v souladu se zákonem o účetnictví.
Rozhodnutí o oceňování zboží při jeho pořízení a prodeji
Dalším rozhodnutím je způsob oceňování zboží při jeho pořízení. Zboží pořízené nákupem se oceňuje pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou bylo zboží pořízeno a náklady s jeho pořízením související (zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené ve vlastní režii, provize, clo a pojistné).
Pořizovací cenu zboží lze rozděLIT:
-
na cenu pořízení a
-
náklady s pořízením související, které se při prodeji zboží rozpouštějí způsobem závazně stanoveným vnitřním předpisem (zpravidla v poměrné výši, tj. jestliže se prodá 80 % zboží v ceně pořízení, rozpustí se i 80 % souvisejících nákladů).
Dalším rozhodnutím je způsob oceňování zboží při jeho prodeji. Účetní předpisy připouští několik variant oceňování:
-
ve skutečných pořizovacích cenách,
-
váženým aritmetickým průměrem,
-
metodou FIFO (první cena do skladu, první cena ze skladu),
-
v předem stanovených cenách se samostatným vykázáním oceňovacích odchylek.
Příklad č. 3:
Firma pořídila a prodala následující nové zboží stejného druhu:
1. 9. nákup 100 ks, 10 Kč/ks,
8. 9. nákup 300 ks, 8 Kč/ks,
11. 9. prodej 250 ks, 15 Kč/ks.
Jaké budou náklady a výnosy při variantním vnitřním rozhodnutí firmy?
1.
Vnitřní pravidla firmy (mimo jiné) stanoví:
-
účtování o pořízení a úbytku zboží je průběžně způsobem A,
-
při pořízení je zboží oceněno pořizovací cenou (včetně nákladů s pořízením souvisejících),
-
oceňování úbytku zásob je váženým aritmetickým průměrem (přepočet je prováděn automaticky při každém příjmu).
Postup:
Při druhém příjmu je proveden přepočet na průměrnou cenu:
(100 x 10) + (300 x 8) = 3 400 Kč,
3 400 Kč / 400 ks = 8,50 Kč,
Prodej - náklady: 250 ks x 8,50 Kč Z= 2 125 Kč.
Výnosy jsou shodné ve všech variantách 250 ks x 15 Kč = 3 750 Kč.
2.
Vnitřní pravidla firmy (mimo jiné) stanoví:
-
účtování o pořízení a úbytku zboží je průběžně způsobem A,
-
při pořízení je zboží oceněno pořizovací cenou (včetně nákladů s pořízením souvisejících),
-
oceňování úbytku zásob je metodou FIFO.
Postup:
Náklady: (100 ks z první dodávky x 10 Kč) + (150 ks z druhé dodávky x 8 Kč) = 2 200 Kč.
3.
Vnitřní pravidla firmy (mimo jiné) stanoví:
-
účtování o pořízení a úbytku zboží je průběžně způsobem A,
-
oceňování zboží je v předem stanovených cenách se samostatným vykázáním oceňovacích odchylek, úbytek odchylek je na základě poměrného procenta.
Postup:
Pevná cena = 10 Kč/ks.
Odchylka při druhém nákupu: - 2 Kč x 300 ks = - 600 Kč.
Prodej 250 ks x 10 = 2 500 Kč.
Odchylka (2 500: 4 000) = 62,5 %.
- 600 x 62,5 % = - 375 Kč.
Náklady: 2 500 - 375 = 2 125 Kč.
Poznámka:
V případě úbytku odchylek na základě poměrného procenta je tato metoda určitou modifikací oceňování váženým aritmetickým průměrem (závisí na četnosti průměrování).
V uvedených variantách jsme předpokládali účtování o pořízení a úbytku zboží průběžně způsobem A. Jak je tomu s náklady při účtování o pořízení a úbytku zboží periodicky způsobem B? V tomto případě budou nákupy (pořízení) účtovány přímo na vrub nákladů, u nákladů v uvedeném příkladu budou tedy 3 400 Kč. Účetní stav skladu bude celé účetní období bez pohybu (bude to stav k prvnímu dni účetního období) a teprve na konci období se provede korekce, tj. účetní stav zboží k prvnímu dni období se převede ze skladu na vrub nákladů a stav zboží k poslednímu dni období podle (mimoúčetní) skladové evidence o zboží se převede na sklad.
Pokud firma skladuje zboží a přesto účtuje o zboží periodicky způsobem B (což účetní pravidla připouští), potom jsou účetní informace o stavu skladu zboží a nákladech za prodané zboží zkreslené. Pro správné informace je třeba vycházet z (mimoúčetní) evidence o zboží, která je závazná, neboť je povinností vést v průběhu účetního období průkaznou evidenci o zboží, kde je uveden stav zboží včetně jeho ocenění v souladu s účetními pravidly.
Uvedli jsme pouze některé varianty při účtování a oceňování zboží stejného druhu pořízeného za různou cenu, které vymezují vnitřní firemní předpisy v souladu s platnými účetními pravidly, je však zřejmé, že možných variant je více.
Z množství variant vyplývá nutnost v každé firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží, vymezit jednoznačná pravidla účtování a oceňování zboží vnitřním firemním předpisem, který bude respektovat platná účetní pravidla.