Zasílání zboží: velmi snadná cesta, jak se stát plátcem DPH v jiném členském státu

Vydáno: 9 minut čtení

Tuzemští plátci mají instinktivní a logickou snahu vyhnout se registraci k DPH v jiném členském státu. Vcelku přirozeně se bojí aplikace konkrétní národní úpravy do jejich výkazní povinnosti, jazykové bariéry související s fakturací a vyplňováním místních výkazů k DPH atd. V praxi existuje několik důvodů, na jejichž základě se musí český plátce DPH registrovat v jiném členském státu k DPH. Tím bezesporu nejjednodušším je režim zasílání zboží (upravuje jej § 8 ZDPH ). Jak postupovat v případě aplikace tohoto režimu do praxe?

Zasílání zboží: velmi snadná cesta, jak se stát plátcem DPH v jiném členském státu
Ing.
Vladimír
Zdražil
je specialistou na přeshraniční obchod a služby
Při použití termínu zasílání zboží se mnohým vybaví něco spojeného se zasílatelskou smlouvou nebo toto slovo vyvolá asociace logistiky - tj. přesunu zboží z místa A do místa B. Bavíme-li se ovšem v dikci daně z přidané hodnoty, tak jde o daňový režim nápadně připomínající režim dodání zboží do jiného členského státu. Tento režim je naopak považován za rutinní pro většinu firem zabývajících se zbožovými obchody s cílovým zaměřením směr Evropa. Zkusme si oba velmi podobné režimy porovnat v následující tabulce:
 I-------------------I-----------------------------I------------------------------I I                   I Dodání zboží do EU          I Zasílání zboží do EU         I I-------------------I-----------------------------I------------------------------I I Smluvní typ pro   I Kupní či obdobná smlouva,   I Kupní či obdobná smlouva,    I I zdanitelné plnění I tj. s převodem vlastnického I tj. s převodem vlastnického  I I                   I práva na kupujícího         I práva na kupujícího          I I-------------------I-----------------------------I------------------------------I I Lokace zákazníka  I Členský stát EU             I Členský stát EU              I I-------------------I-----------------------------I------------------------------I I Daňové postavení  I Osoba povinná k dani        I Osoba nepovinná k dani nebo  I I zákazníka         I                             I osoba, pro níž není pořízení I I                   I                             I zboží předmětem daně         I I-------------------I-----------------------------I------------------------------I I Fakturováno       I Osvobozeno s nárokem na     I S domácí daní na výstupu     I I zákazníkovi       I odpočet nebo s domácí daní  I nebo s daní na výstupu ve    I I                   I na výstupu                  I státě, kde má zákazník       I I                   I                             I bydliště                     I I-------------------I-----------------------------I------------------------------I I Požadavky na      I Přepravu zajišťuje          I Přepravu zajišťuje           I I přepravu          I prodávající nebo kupující   I prodávající anebo jím        I I                   I anebo jimi zmocněná osoba   I zmocněná osoba. Zákazník     I I                   I                             I přepravu zajišťovat nesmí    I I-------------------I-----------------------------I------------------------------I 
Komentář k tabulce:
Ad smluvní typ pro zdanitelné plnění: Smluvním podkladem je kupní smlouva nebo smlouva podobného typu, kde vždy dochází k převodu vlastnického práva ke zboží z prodávajícího na kupujícího.
Ad lokace zákazníka: Zákazník musí být z jiného členského státu, kam je též zboží také přepraveno (existují pro přepravu a převzetí zboží v jiném členském státu důkazní prostředky) a jím převzato. Ad daňové postavení zákazníka: Jde o základní rozdílový prvek mezi dvěma uvedenými zdánlivě podobnými zdanitelnými plněními. Zatímco dodání zboží do EU předpokládá smluvní vztah mezi dvěma podnikateli - terminologií DPH osobami povinnými k dani, tak u zasílání zboží je zákazníkem osoba nepovinná k dani. Ta je definována jako osoba, která neprovozuje samostatnou výdělečnou činnost a převedeno do praxe na ni nikdy nelze převést daňovou povinnost k dani z přidané hodnoty.
Ad fakturováno zákazníkovi: Zatímco u dodání zboží do EU nehrozí situace registrovat se k DPH v jiném členském státu a fakturace je buď bez DPH v režimu osvobozeno s nárokem na odpočet DPH, anebo s „domácí“ daní na výstupu (v závislosti na typu osoby povinné k dani), tak u osoby nepovinné k dani mohou nastat dvě situace naprosto odlišné z hlediska místa uskutečnění zdanitelného plnění. Buď je cena účtována včetně domácí daně následně odvedené do domácího rozpočtu, anebo nastane fakturace s daní příslušného státu bydliště zákazníka. Takové situaci přirozeně musí předcházet registrace v tomto státu na příslušném finančním úřadu. Jde přitom o hierarchicky nejjednodušší formu plátcovství v jiném členském státu, neboť v něm není zřízeno sídlo ani provozovna.
Ad požadavky na přepravu: Jsou vymezeny odlišně. Při zasílání zboží kupující nikdy nemůže objednávat přepravu, zatímco u dodání zboží ano.
 
Při zjišťování daňového postavení zákazníka se vyplatí nějaký on-line formulář pro každého nového zákazníka
Z výše uvedených odstavců vyplývá, že u fakticky totožného obchodního modelu rozhoduje pouze a jedině daňové postavení zákazníka o tom, zda budeme uplatňovat DPH v režimu dodání zboží do EU anebo zasílání zboží. Jak postupovat při tzv. daňovém testu zákazníka? Jinými slovy, jak zjistit, že kupujícím je zákazník, pro něhož pořízení zboží není předmětem daně?
Poskytnout pravdivé a objektivní informace nutné pro fakturaci a v návaznosti na to i správné uplatnění DPH je povinností každého obchodního partnera. Realita nebývá takto ideální, a proto by každý podnikatel cílící se zbožím do jiných členských států měl mít připravenou nějakou metodu, nutnou pro identifikaci kupujícího pro fakturační účely.
Některé firmy to řeší jakýmsi dotazníkem k vyplnění zasílaným každému novému kupujícímu. Pravděpodobně nejvíce sofistikovaný postup mají provozovatelé e-shopů, kteří si chytře včlenili identifikaci odběratele pro účely DPH do registračního formuláře každého zákazníka. Každý nový zákazník se zájmem o zboží avizované na e-shopu se musí totiž registrovat a při registraci musí mimo jiné odpovědět na otázku, zda je osobou nepovinnou k dani, anebo osobou povinnou k dani. Pokud je osobou povinnou k dani, měl by uvést svoje DIČ, a pokud jej neuvede (i tato možnost existuje), tak pro prodávajícího z takového vztahu vyplývá povinnost odvést DPH na výstupu v zemi svého sídla.
 
Každá země má svůj limit pro povinnou registraci k DPH při zasílání zboží - od 35 000 EUR do 100 000 EUR
Pokud si plátce zasílající zboží skutečně ověří, že kupujícím je osoba nepovinná k dani, existují dvě možná řešení, kde bude uplatněno DPH zahrnuté do ceny objednaného zboží. Domácí daň, anebo zahraniční daň příslušná státnímu rozpočtu v zemí, ve které má zákazník bydliště. Dobrovolně se může jakýkoli plátce registrovat v jiném členském státu v režimu zasílání již při prvním obchodu do této země. Povinně se musí plátce registrovat k DPH z titulu zasílání zboží v případě, že překročí limit stanovený každým národním zákonem. Pokud zasílá do konkrétního státu plátce zboží tzv. do limitu a nemá zájem se dobrovolně v takovém státu registrovat k DPH, tak místo plnění takového zdanitelného plnění je tam, kde začíná přeprava zboží v režimu zasílání, tj. v tuzemsku. Plátce DPH takové plnění vykáže na řádku 1 či 2 přiznání k DPH a zároveň uvede v kontrolním hlášení v sekci A.5.
Pokud ovšem plátce zasílá zboží a došlo buď k překročení limitu pro konkrétní stát či se registroval v tomto státu dobrovolně, musí takové plnění v našem domácím přiznání vykázat na řádku 24 přiznání k DPH a zároveň zákazníkovi fakturuje s daní na výstupu příslušící státu, kde má kupující bydliště.
Samotná registrace k DPH probíhá vždy na jediném finančním úřadu určeném pro registraci osob neusazených v daném státu. Následně je DPH odváděno do tohoto rozpočtu na základě vydaných faktur obsahujících místní DPH. Je tedy nutné zajistit fakturaci na zákazníky podléhající zákonné úpravě dané země a zároveň i splnit výkazní povinnosti - podat přiznání k DPH. To se sice děje výhradně elektronicky, avšak je otázkou pro každého podnikatele, zda je schopen to sám zvládnout nebo zda se obrátí na specialisty.
Z výše uvedených podmínek vyplývá nezpochybnitelný fakt, že jednotlivé členské státy mezi sebou vlastně bojují, kde bude DPH zaplacena a k zajištění tohoto cíle musí být naplněny uvedené podmínky. Není proto na škodu uvést limity pro každý stát EU, při jejichž překročení musí být na výstupu uvedena místní daň (neboli daň, kde má kupující bydliště):
 I----------------------------I-------------------I I Belgie                     I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Bulharsko                  I        70 000 BGN I I----------------------------I-------------------I I Česká republika            I      1 140 000 Kč I I----------------------------I-------------------I I Dánsko                     I        280000 DKK I I----------------------------I-------------------I I Estonsko                           I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Finsko                     I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Francie                    I        100000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Chorvatsko                 I       270 000 HRK I I----------------------------I-------------------I I Irsko                      I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Itálie                     I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Kypr                       I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Litva                      I       125 000 LTL I I----------------------------I-------------------I I Lucembursko                I        100000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Lotyšsko                   I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Madársko                   I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Malta                      I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Německo                    I        100000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Nizozemí                   I       100 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Polsko                     I       160 000 PLN I I----------------------------I-------------------I I Portugalsko                I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Rakousko                   I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Rumunsko                   I       118 000 RON I I----------------------------I-------------------I I Řecko                      I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Slovensko                  I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Slovinsko                  I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Španělsko                  I        35 000 EUR I I----------------------------I-------------------I I Švédsko                    I       320 000 SEK I I----------------------------I-------------------I I Velká Británie             I        70 000 GBP I I----------------------------I-------------------I 
 
Zahraniční subjekty se registrují v ČR k DPH, pokud prolomí limit 1 140 000 Kč
Určitě zajímavou paralelu nabízí opačný gard - tj. když zahraniční podnikatelé zasílají zboží do ČR, tudíž si jej kupují osoby, pro něž zboží není ani nemůže být předmětem daně. V takovém případě se podnikatel se sídlem v jiném členském státu registruje k DPH v ČR jako osoba neusazená v tuzemsku. Mimochodem, místně příslušným úřadem pro ně je Finanční ředitelství v Ostravě a při svých prodejích musí uplatňovat na výstupu českou daň a podávat též i naše přiznání k DPH.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty