Dodavatel se ocitl na seznamu tzv. nespolehlivých plátců, nicméně technicky i cenově jsme s jeho výrobky spokojeni a nechceme jej měnit. Jak se ale vyvarovat riziku případného ručení za jeho DPH a jak účtovat?
Zvláštní způsob zajištění DPH odběratelem za nespolehlivého dodavatele
Ing.
Martin
Děrgel
Abychom se zorientovali v problematice, ocitujme dvě stěžejní ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p. („ZDPH“):
-
§ 109 odst. 3 ZDPH Ručení příjemce zdanitelného plnění:
-
„Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na něj o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem.“
-
§ 109a odst. 1 ZDPH Zvláštní způsob zajištění daně:
-
„Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.“
Je třeba zdůraznit, že využití tzv. zvláštního způsobu zajištění DPH odběratelem (tazatelem) by mělo být hlavně smluvně dohodnuto s dotyčným dodavatelem (nespolehlivým plátcem). Jinak hrozí, že odběratel bude muset dodavateli přesto doplatit část ceny odpovídající výši DPH, jelikož uzavřením obchodní smlouvy přijal takovýto soukromoprávní závazek (dluh), na čemž nic nemění využití veřejnoprávní možnosti zvláštního způsobu zajištění DPH (aby se zbavil rizika ručení za daň neuhrazenou „nespolehlivým“ dodavatelem). Jestliže na tuto dohodu dodavatel (nespolehlivý plátce) nepřistoupí, lze doporučit raději s ním neobchodovat.
V praxi se málo ví o dalším možném riziku využití tohoto zvláštního způsobu zajištění daně bez dohody obou obchodních partnerů. Bez výslovné dohody smluvních stran totiž také hrozí, že příslušnou DPH dodavatel (nespolehlivý plátce) řádně svému správci daně uhradí, resp. přizná v daňovém přiznání. V tom případě nebude oddělená samostatná úhrada této DPH odběratelem (tazatelem) na osobní účet dodavatele u jeho správce daně posouzena jako zajištění daně - protože tato již byla dodavatelem uhrazena (splněna). Právním důsledkem bude, že takto „navíc“ uhrazenou částku bude moci správce daně volně využít k úhradě libovolného dluhu dotyčného dodavatele (nespolehlivého plátce) a nebude jí možné ani vrátit odběrateli, který ji v dobré víře uhradil.
Související otázkou pochopitelně je, jak o takovém zajištění daně účtovat. Účetní předpisy to výslovně neřeší a tak účetní jednotky využívají nejrůznější metodiky. O dohodě o úhradě DPH zvláštním způsobem jejího zajištění například může účtovat „nespolehlivý“ dodavatel na zvláštní analytický účet DPH např. 343.9 „Zvláštní způsob zajištění DPH“ takto: MD 343.9/D 311, čímž sníží předmětnou pohledávku o DPH, které samostatně uhradí odběratel svému správci daně. Odběratel může např. snížit o DPH svůj obchodní závazek MD 321/D 379 „Jiné dluhy“ a tento závazkový účet vyrovná úhradou zajištěné DPH přímo správci daně MD 379/D 221. Následně si smluvní strany, resp. odběratel dodavateli, uhradí už jen cenu bez DPH a vyrovnají si účty 311 a 321.
Jelikož jde pouze o zvláštní způsob úhrady dlužné DPH, nemá uplatnění zvláštního způsobu zajištění daně podle § 109a ZDPH žádný vliv na vykázání předmětného zdanitelného plnění v daňovém přiznání k DPH ani v kontrolním hlášení, a to jak u dodavatele, tak u odběratele - oba postupují standardním způsobem.
Dodejme, že současně s platbou musí podle § 109a odst. 2 ZDPH odběratel, resp. příjemce zdanitelného plnění, způsobem zveřejněným na webu Finanční správy ČR uvést identifikační podrobnosti týkající se zajištění.