K napsání tohoto článku mě přivedlo nejedno zjištění z praxe. V některých případech zaměstnavatelé, společenství vlastníků jednotek nebo zaměstnavatelé - fyzické osoby, nejsou přihlášeni k zákonnému pojištění odpovědnosti (dále jen „zákonné pojištění“). Znamená to, že neodvádí příslušné platby pojištění, přesto, že mají zaměstnance, se kterými mají uzavřen pracovněprávní vztah, a tedy jim tuto povinnost ukládá zákon. V mnoha případech o této povinnost ani neví. Nesprávná je také úvaha, že zaměstnavatel tuto povinnost nemá, pokud má zaměstnance pouze na dohodu o provedení práce. Ráda bych proto přispěla k lepší informovanosti zaměstnavatelů o jejich zákonných povinnostech týkajících se zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Kdo, kdy a komu má uhradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
Ing.
Simona
Kropáčková,
je ekonomickou a účetní poradkyní
Právní úprava: § 365 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZP“), vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví podmínky zákonného pojištění. V příloze této vyhlášky jsou uvedeny sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem. Pojištění poskytuje pojišťovna Kooperativa, a.s. Pojištěni u Kooperativy a.s. nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992.
K čemu slouží zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele chrání před uplatněním nároků zaměstnanců za škodu vzniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění kryje nároky zaměstnanců ze škod vzniklých při plnění pracovních úkolů, a to i při pracovních cestách bez místního omezení.
Za které zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit zákonné pojištění?
Na zaměstnavatele, kteří mají postavení státního orgánu, se zákonné pojištění nevztahuje, a musí proto sami provádět odškodnění zaměstnanců v případě vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Jde například o ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy v ČR. Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR. Zákonné pojištění se vztahuje na pracovní úrazy a nemoci z povolání, které utrpí zaměstnanci, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah na základě:
-
pracovní smlouvy,
-
dohody o pracovní činnosti (DPČ),
-
dohody o provedení práce (DPP).
Pojištění se nevztahuje na členy dozorčích rad, statutárních orgánů, jednatele, společníky, statutáry, a to i přes to, že od 1. 1. 2012 je za tyto pracovníky odváděno sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání založí účast na nemocenském pojištění (tj. pokud jejich příjem dosáhne tzv. rozhodného příjmu, tj. částky 2 500 Kč a výše). V případě úrazu tedy nemají nárok na odškodnění. Pokud nastane situace, kdy budou mít výše jmenované osoby u zaměstnavatele také pracovněprávní vztah, je nutné z tohoto vztahu zákonné pojištění odvést.
Jak pojištění sjednat?
Pojištění je zákonné, neuzavírá se pojistná smlouva. Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a co nejdříve oznámit pojišťovně zasláním vyplněné přihlášky.
Jaký přehled musím na pojišťovnu dokládat při platbě?
Na pojišťovnu žádný kvartální ani roční přehled zaměstnavatel nedokládá, pokud si ho sama nevyžádá v případě nejasností. V uvedených termínech pouze odešlete platbu.
Jak se pojistné počítá?
Pojistné si vypočítá zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky č. 125/1993 Sb.) a vyměřovacího základu, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. Vypočítat pojistné umí každý mzdový software, přesto si ukážeme příklady výpočtu.
Příklad č. 1:
SVJ jako zaměstnavatel poskytuje odměnu výboru ve výši celkem 10 000 Kč měsíčně. Dále zaměstnává paní na úklid domu se sjednanou odměnou ve výši 3 000 Kč měsíčně na základě dohody o provedení práce. Jiné zaměstnance SVJ nemá. Jaká bude výše zákonného pojištění?
Postup:
Jak bylo uvedeno výše, pojištění se nevztahuje na členy dozorčích rad, statutárních orgánů, jednatele, společníky, statutáry. V případě, že zaměstnavatel má zaměstnance na DPP a není odváděno sociální pojištění (odměna z jednotlivých DPP nepřekročí vyměřovací základ 10 000 Kč), hradí minimální čtvrtletní pojistné ve výši 100 Kč.
Platí to pro neomezený počet DPP. Pokud zaměstnanec na DPP překročí v daném měsíci odměnu nad 10 000 Kč a vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění ze základu, který je shodný s postupem pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení.
V tomto případě tedy SVJ jako zaměstnavatel hradí čtvrtletní pojištění v minimální výši 100 Kč.
Příklad č. 2:
Firma zabývající se správou nemovitostí zaměstnává čtyři zaměstnance. V jaké výši máme odvést pojistné za I. čtvrtletí roku 2017?
Postup:
Zákonné pojištění bude odvedeno ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění a současně mají uzavřen pracovněprávní vztah. V našem případě je součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za I. čtvrtletí celkem 250 000 Kč. Zaměstnavatel musí zjistit z přílohy vyhlášky č. 125/1993 Sb. sazbu pojistného dle své převažující činnosti. V tomto případě bude sazba činit 4,2 promile z vyměřovacího základu. Výpočet: 250 000 x 0,0042 = 1 050 Kč
Zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení. Jak se postupuje při odvodu zákonného pojištění?
Pokud zaměstnanec dosáhne v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu, pojistné se z příjmu nad tuto výši neodvádí, avšak pro účely vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění se musí zahrnout i příjem nad tuto výši.
J{{n1}}aké jsou lhůty pro odvod pojistného?
Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1, za II. čtvrtletí do 30. 4, za III. čtvrtletí do 31. 7 a za IV. čtvrtletí do 31. 10. Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.
A co když jsme přijali prvního zaměstnance dne 1. 1. 2017?
Měla se provést co nejdříve registrace u pojišťovny Kooperativa, a.s. Na jejích internetových stránkách je přihláška k pojištění.
Za I. čtvrtletí se nemůže odvést pojištění ve stanovené lhůtě do 31. 1., protože není znám vyměřovací základ, kterým je součet vyměřovacích základů pro účely sociálního zabezpečení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Bude se odvádět pojistné za I. čtvrtletí zpětně a současně dopředu na II. čtvrtletí do 30. 4. 2017. Vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za I. čtvrtletí.
Pojistné na III. čtvrtletí se odvede do 31. 7. 2017 a vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů na sociální zabezpečení za II. čtvrtletí roku 2017. Pojistné na IV. čtvrtletí je třeba odvést do 31. 10. 2017.
Pracovní úraz
Pracovním úrazem je poškození zdraví zaměstnance nebo jeho smrt úrazem, vzniklé při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojmy pracovní úkoly a přímá souvislost s plněním pracovních úkolů jsou upraveny v § 273 a § 274 zákoníku práce.
Pracovním úrazem je jen taková událost, o které byl sepsán záznam o úrazu nebo která byla alespoň zaevidována v knize úrazů. Při nesepsání záznamu o pracovním úrazu musí zaměstnanec prokázat existenci pracovního úrazu jinak, např. svědeckými výpověďmi svědků.
Podle § 105 odst. 1 zákoníku práce musí zaměstnavatel vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku každého pracovního úrazu. Podle § 105 odst. 2 ZP musí v knize úrazů vést evidenci všech pracovních úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny (popř. žádná pracovní neschopnost).
Podle § 105 odst. 3 ZP při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance musí zaměstnavatel nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení úrazu vyhotovit záznam o pracovním úrazu a vést o pracovním úrazu dokumentaci (podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).
Přehled povinností zaměstnavatelů v případě vzniku pracovních úrazů naleznete na webových stránkách inspekce práce: http://www.suip.cz/hlasenipracovnichurazu/.
Jak bylo uvedeno výše, na zaměstnavatele, kteří mají postavení státního orgánu, se zákonné pojištění nevztahuje. Pokud však je zároveň statutární orgán zaměstnavatele i zaměstnancem (nejde o řídící funkci), bude se na něho pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vztahovat, jde-li o škodu při výkonu zaměstnání.
Musí jít však o výkon zaměstnání, který nemá žádnou spojitost s výkonem statutárního orgánu (např. jednatel s. r. o. má zároveň pracovní smlouvu jako řidič kamionu a při jeho řízení utrpí pracovní úraz - jde o případ podléhající pojištění). Pokud by však jednatel jel na pracovní schůzku osobním autem na jednání se zákazníkem, pak to bude velmi pravděpodobně považováno za výkon statutární funkce a případný úraz ve vozidle nebude kryt z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.