Novela občanského zákoníku a souvisejících zákonů od 28. 2. 2017

Předmětem této novely jsou následující oblasti:

Dosavadní úprava neumožňovala vznik pracovněprávního vztahu s osobou, které je sice již 15 let, ale ještě neskončila povinnou školní docházku. Toto pojetí se však ukázalo jako nepraktické, neboť znemožňovalo hledání si pracovních příležitostí předem. S ohledem na tuto skutečnost novela zakotvuje dřívější pravidlo obsažené v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, že jako den nástupu nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky.

Novela dále ruší možnost zákonného zástupce nezletilého mladšího 16 let rozvázat pracovní poměr, pokud je to v zájmu nezletilého. Předmětné ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku se totiž ukázalo jako snižující právní jistotu zejména zaměstnavatelů. Navíc toto právo měl zástupce nezletilého pouze po dobu jednoho roku, kdy často za tuto dobu nebylo možné získat potřebné pravomocné přivolení soudu k tomuto úkonu.

Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2 .2017.

Novelou je prodloužena doba, po kterou je možné omezit svéprávnost člověka. Obecně sice nadále platí maximální doba 3 let, pokud je však zřejmé, že se stav člověka v této době nezlepší, může být svéprávnost omezena na dobu delší, a to až na 5 let. Novela je reakcí na připomínky zejména soudní praxe, kde hrozí zahlcení soudů touto agendou. Delší lhůta přichází v úvahu zejména v případech nejzávažnějších duševních poruch, u kterých není pravděpodobné, že se zdravotní stav člověka zlepší. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017. Novela dále s účinností od 30. 12. 2016 prodlužuje lhůtu pro soudní přezkum soudních rozhodnutí, kterými byly fyzické osoby před 31. 12. 2013 zbaveny způsobilosti k právním úkonům, případně byly ve způsobilosti k právním úkonům omezeny, a to ze tří na pět let.

Novela odstraňuje výkladové nejasnosti, jež po účinnosti občanského zákoníku ohledně možnosti provádět pitvy nastaly. Novela ruší většinu ustanovení týkajících se pitev ²⁾ a odkazuje na právní úpravu obsaženou ve speciálních právních předpisech. Speciálním právním předpisem je pak zejména zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozlišuje pitvy povinné, jež lze provést i bez souhlasu zemřelého, a pitvy, jež lze provést pouze za splnění stanovených podmínek. Dalším speciálním předpisem dotýkajícím se této oblasti je zákon č. 285/2002 Sb., transplantační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela ruší ust. § 164 odst. 3 občanského zákoníku, které stanovilo povinnost právnické osobě s kolektivním statutárním orgánem a se zaměstnanci pověřit jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům (jinak tuto působnost vykonává předseda statutárního orgánu). Toto ustanovení v praxi způsobovalo potíže, a to zejména ve vztahu k tomu, zda pouze pověřený člen statuárního orgánu byl oprávněn například se zaměstnancem ukončit pracovní poměr. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela nově výslovně stanoví, že v případech, kdy je pro určité právní jednání vyžadována forma veřejné listiny (tj. notářského zápisu), postačí, je-li plná moc k tomuto jednání udělena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy.

Novela tedy částečně navazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR³⁾, jež se týkala případů obchodních korporací, a nově stanoví obecné pravidlo plné moci s úředně ověřenými podpisy pro všechny případy právních jednání ve formě veřejné listiny (tj. nejen pro právní jednání týkající se obchodních korporací).

Přechodné ustanovení novely pak zakotvuje pravou retroaktivitu, tj. že k právním jednáním zmocněnce učiněným po nabytí účinnosti novely postačí, pokud plná moc vyhovuje požadavkům stanoveným v novele, byť byla tato plná moc udělena dříve. Z tohoto vyplývá, že není nutné podepisovat znovu plnou moc, protože její vady budou novelou zhojeny.

Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela vyžaduje, aby výjimka stanovící, že určitá věc není součástí pozemku a je tedy věcí nemovitou (nelze-li zároveň takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty) byla obsažena v zákoně, nikoliv v jakémkoliv právním předpise - tj. nemůže být obsažena v předpise podzákonném (např. nařízení vlády, vyhláška ministerstva apod.).

Novela dále nahrazuje pojem „inženýrské sítě“ pojmem „liniové stavby“. Zároveň doplňuje další podmínku, za které liniové stavby⁴⁾ nejsou součástí pozemku. Touto podmínkou je, že tyto předměty musí ze své povahy pravidelně zasahovat více pozemků. Novela dále ruší vzájemné předkupní právo vlastníka pozemku a vlastníka liniové stavby.

Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Cílem novely v této oblasti je odstranit výkladový i aplikační problém, který byl řešen dokonce již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý občanský zákoník“) a nebyl vyřešen ani novým občanským zákoníkem. Novela doplňuje ust. § 709 odst. 3 občanského zákoníku upravující podíl v obchodní společnosti a družstvu tak, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na dané společnosti či družstvu, s výjimkou družstva bytového. Druhý manžel nemá tedy ani žádná práva či povinnosti s účastí ve společnosti spojené (např. účast na valné hromadě). Nová právní úprava slouží nejen k ochraně a právní jistotě manželů, ale například i ostatních společníků obchodní společnosti či členů družstva. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela zpřesňuje úpravu situací, kdy rodičům zaniká právo a zároveň povinnost pečovat o jmění dítěte. Nově tak nezaniká kdykoliv, kdy je na majetek rodiče prohlášen úpadek, ale pouze v případě prohlášení konkursu, popř. v případě zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka (tj. rodiče) zcela nepostačující. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela zavádí právo požadovat po osobě, která je v prodlení s placením výživného, i zaplacení úroku z prodlení. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novelou je znovu zavedeno zákonné předkupní právo podílových spoluvlastníků nemovité věci. Podle autorů novely praxe ukazuje, že nebylo vhodné opustit úpravu obsaženou ve starém občanském zákoníku, neboť se jednalo o osvědčený právní institut, a naopak úprava v občanském zákoníku zvyšuje možnost sporů a ztěžuje fungování spoluvlastnictví vůbec.

Zákonné předkupní právo spoluvlastníků dopadá oproti úpravě obsažené ve starém občanském zákoníku i na bezúplatné převody, jež byly v minulosti využívány pro obcházení předkupního práva. Naopak i nadále platí, že se předkupní právo neuplatní v případě převodu nemovité věci na osobu blízkou.

Novela však nově zakotvuje ustanovení umožňující vzdání se předkupního práva i s účinky vůči právním nástupcům. V případě nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí se vzdání zapisuje do katastru nemovitostí.

Tato část novely nabývá účinnosti až 1. 1. 2018.

Novela zavádí povinnou evidenci svěřenských fondů. V případě smluvního zřízení svěřenského fondu ⁵⁾ je stanoven požadavek na zápis do evidence svěřenských fondů. Tento zápis je tedy poslední podmínkou vzniku svěřenského fondu. Odlišný princip, tj. pouhý zápis stanoví novela pro svěřenské fondy zřízené pořízením pro případ smrti. V případě zániku svěřenského fondu je svěřenský správce povinen podat návrh na výmaz svěřenského fondu z evidence, a to do 30 dnů ode dne zániku.

Další novinkou v této oblasti je doplnění další povinné náležitosti statutu svěřenského fondu spočívající v uvedení počtu svěřenských správců a způsobu jejich jednání. I tyto údaje by měly být zapisovány do evidence svěřenských fondů.

Za účelem odstranění kritizované anonymity obmyšlených svěřenských fondů novela zavádí jejich zápis do evidence svěřenských fondů. Tato novinka se týká pouze svěřenských fondů zřízených za soukromým účelem.

Přechodná ustanovení novely pak stanoví povinnost svěřenských fondů vzniklých před datem účinnosti novely provést zápis do evidence do šesti měsíců od účinnosti novely, jinak správa zanikne. Stejná lhůta platí pro zápis obmyšlených do evidence, jinak účinky jejich jmenování nebo jiného určení zanikají.

V případě, že je ve lhůtě šesti měsíců zahájeno řízení o jmenování svěřenského správce, lhůty dle tohoto odstavce neskončí dříve než za šest měsíců ode dne jmenování správce.

Tato část novely nabývá účinnosti až 1. 1. 2018.

Novela zmírňuje požadavky na závěť pořizovanou osobou smyslově postiženou v případě, že je závěť pořízena ve formě veřejné listiny. Novela opouští požadavek na přítomnost tří svědků, musí však být dodrženy požadavky na informace obsažené v závěti. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela zpřesňuje právní úpravu ukončení smlouvy, kterou spotřebitel nabyl za úplatu právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službami. Nově je možné tuto smlouvu vypovědět⁶⁾ bez výpovědní doby a jakékoliv sankce. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28 . 2. 2017.

Novela ruší limit ve výši poloviny mzdy nebo platu stanovený pro započtení a dohodu o srážkách ze mzdy. Ustanovení občanského zákoníku stanovící tento limit byla často předmětem odborných diskuzí, neboť nebylo jednoznačné, zda jde o limit jediný, nebo zda se uplatní i omezení stanovené v ust. § 148 odst. 2 zákoníku práce - tj. že zaměstnanci musí po provedené srážce zůstat tzv. nezabavitelná částka. Předmětem diskuzí bylo též to, zda se limit týká hrubé nebo čisté mzdy. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Podle přechodných ustanovení novely se dosavadní jednání týkající se započtení a srážek ze mzdy řídí dosavadním zněním občanského zákoníku.

Po účinnosti novely může peněžitá jistota (tzv. ) požadovaná pronajímatelem činit maximálně trojnásobek měsíčního nájemného. Dosavadní právní úprava stanovila maximálně šestinásobek měsíčního nájemného. Dle navrhovatelů byl šestinásobek měsíčního nájemného překážkou pro získání nájmu u tzv. nízkopříjmových skupin obyvatel. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela mění právní úpravu skončení nájmu bytu zvláštního určení v případě úmrtí nájemce.

Členové nájemcovy domácnosti, kteří v bytě žili ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt, jsou povinni byt vyklidit nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží (dříve šlo o lhůtu tří měsíců). Nejsou-li v bytě takové osoby, jsou nájemcovi dědici povinni vyklidit nejpozději do tří měsíců ode dne obdržení výzvy (tato lhůta zůstává beze změny).

Pokud v bytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, která žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodne jinak (toto ustanovení je novinkou). I nadále pak platí, že nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, případně jeho právního nástupce. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Jde o méně významné změny. Například je výslovně zmíněna nemožnost zrušit odborovou organizaci či organizaci zaměstnavatelů proto, že nebyla ani přes výzvu soudu z jejich strany splněna povinnost přizpůsobit zakladatelské dokumenty nové právní úpravě obsažené v občanském zákoníku. Tato část novely nabývá účinnosti dne 28. 2. 2017.

Novela v přechodných ustanoveních uvádí, že spolky a společenství vlastníků jednotek vzniklé do 31. 12. 2013 nejsou ode dne nabytí účinnosti novely povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku⁷⁾. Toto ustanovení novely nabylo účinnosti ihned okamžikem jejího vyhlášení, tj. dne 30. 12. 2016.

V souvislosti s výše uvedenou novelou občanského zákoníku došlo k novelizaci i dalších zákonů. Jde o:

Z hlediska běžného života a například obchodní praxe shledávám jako nejdůležitější novinky týkající se pracovních poměrů nezletilých, formy plné moci, předkupního práva spoluvlastníků, limitu pro započtení a srážky ze mzdy a výše peněžité jistoty u nájemného.