Postavení identifikované osoby při uplatňování DPH má svoje poměrně jasná specifika. Přesto se jim intuitivně snažíme vyhnout, ačkoliv jejich postavení v DPH má zřetelnou a jasnou úpravu - zejména v přeshraniční fakturaci.
Identifikovaná osoba a její úloha v přeshraniční fakturaci
Ing.
Vladimír
Zdražil
je specialistou na přeshraniční obchod a služby
Zatímco při nakládání s fakturami (přijatými i vydanými) s tuzemskými partnery a s místem uskutečnění zdanitelného plnění máme podporu několika veřejných registrů, které nám zkontrolují formální náležitosti, tak vůči zahraničním subjektům na fakturách se nám takové podpory nedostává. O to více je nutné se zaměřit na jejich vymezení. Největší problémy přináší identifikovaná osoba, která je v podstatě něco jako hybrid mezi plátcem DPH a neplátcem.
Její zavedení reagovalo na tlak malých a středních podnikatelů v EU, kteří se dlouhodobě odmítali registrovat k DPH kvůli nějakým nahodilým obchodům s partnery z jiných členských států za předpokladu, že nesplnili obrat pro povinnou registraci. Nejčastěji v praxi jde o drobné živnostníky - samoživitele, kteří drtivou většinu svého výstupu tvoří v tuzemsku a obvykle poskytují služby (opraváři, kadeřníci atd.). Již hezkých pár let máme v § 6 ZDPH (v platném znění jde o § 6g až § 6l tohoto zákona) úpravu týkající se identifikovaných osob. Podobnou úpravu máme i v jiných členských státech. Jde tudíž o systémový prvek zavedený v evropské směrnici k DPH, který byl implementován do jednotlivých národních zákonů včetně toho našeho.
Pro správné seznámení se s tímto institutem (identifikovaná osoba) a jeho úlohou při uplatňování DPH je nutné náš pohled zaměřit do dvou oblastí: Zatímco v tuzemsku identifikovaná osoba fakturuje bez DPH na výstupu a přirozeně v návaznosti na to z přijatých tuzemských faktur nemá nárok na odpočet, tak v přeshraniční fakturaci se chová přesně naopak. Vůči přeshraničním partnerům má plnohodnotné postavení podobné plátcům, kterému dominuje způsobilost „samovyměřovat“ DPH z přijatých plnění od jiných přeshraničních partnerů. V případě vlastních uskutečněných plnění lze přenášet povinnost přiznat DPH na odběratele včetně způsobilosti vykazovat taková plnění v souhrnném hlášení.
Jen pro úplnost si dovolím zrekapitulovat postavení přeshraničních obchodních partnerů při fakturaci v následující tabulce (včetně anglického překladu pro lepší orientaci a případnou komunikaci s partnerem):
I------------------------I-----------------------------------------------------------I I Osoba nepovinná k dani I Neprovozuje samostatnou ekonomickou činnost. Nikdy na I I (non-taxable person) I sebe nemůže vzít povinnost přiznat DPH v transakci z I I I titulu naší vydané faktury vůči ní. Vypořádat DPH musíme I I I vždy my. I I------------------------I-----------------------------I-----------------------------I I Osoba povinná k dani I Neplátce DPH (taxable I Provozuje samostatnou I I (taxable person) I person without VATId.) I ekonomickou činnost a je I I I I třeba testovat, zda se díky I I I I vzájemnému plnění nestala I I I I plátcem DPH či I I I I identifikovanou osobou. I I------------------------I-----------------------------I-----------------------------I I I Identifikovaná osoba I V tuzemské fakturaci se I I I (identified person) I chová jako neplátce, avšak I I I I v přeshraniční fakturaci I I I I jako plátce DPH. I I------------------------I-----------------------------I-----------------------------I I I Plátce DPH (taxable person I Plná způsobilost z pohledu I I I with VATId., nebo VAT I DPH a jeho uplatňování I I I taxable person) I v tuzemských I I I I i přeshraničních plněních. I I------------------------I-----------------------------------------------------------I
Tabulka rekapituluje postavení subjektů na fakturách a jejich postavení při uplatňování DPH. Obecně platí, že v přeshraničním zbožovém či službovém styku s nejmenší oblibou uskutečňujeme či přijímáme plnění od neplátců či identifikovaných osob. Pravdivá je samozřejmě námitka, že jde o poměrně řídké jevy. Nicméně některé obchodní modely oslovují především drobné podnikatele, kteří ještě neprolomili hranici obratu uskutečněného za posledních dvanáct měsíců (v ČR jeden milion Kč a v každé zemi EU to stanovuje národní zákon).
Jak zjistit, zda váš obchodní partner je osobou povinnou či nepovinnou k dani a dále, zda jde o plátce, identifikovanou osobu, či neplátce? Inspiraci lze hledat zejména u mezinárodních e-shopů, kteří si „daňový statut“ svých zákazníků zjišťují prostřednictvím registračního formuláře, který musí každý zákazník vyplnit před prvním nákupem. Tato registrace kromě základních informací o zákaznících (sídlo, bydliště, místo doručení produktu atd.) prodávajícímu též i oznámí, jak fakturovat (tj. zda bude možné přenést DPH na příjemce plnění v některém z režimů, anebo povinnost přiznat daň zůstane na osobě uskutečňující plnění).