Několik poznámek k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek

Dosavadní právní stav byl řešen zejména (ZVŘ zrušenými) zákony č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), na podkladě transpozic evropských právních předpisů. Následující článek si klade proto za cíl s využitím zákona a důvodové zprávy čtenáře stručně s některými instituty nové právní úpravy seznámit. ZVŘ vymezuje v § 2 pojem zadání veřejné zakázky, což je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž plyne povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby či stavební práce. ZVŘ dále vymezuje tento pojen i negativně, tj. co zadáním veřejné zakázky není.

Mezi diskutované problémy patřila otázka limitů pro postup podle ZVŘ, tj. 2 000 000 Kč pro veřejnou zakázku malého rozsahu, pro dodávky nebo služby, a 6 000 000 Kč pro stavební práce (§ 27 ZVŘ).

Kromě nadlimitního a podlimitního režimu, resp. zakázky malého rozsahu, ZVŘ v § 129 uvádí i tzv. zjednodušený režim spojený se zadáváním veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby.

ZVŘ přináší (§ 70 a násl. ZVŘ), . Zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním nebo několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí fáze inovačního partnerství, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a vývoje a následného poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. Stanoví postupné cíle v procesu výzkumu, při jejichž dosažení se ukončují jednotlivé fáze inovačního partnerství, a pravidla pro poskytování odměn partnerům za dosažení těchto cílů.

Zadavatel zajistí, aby struktura inovačního partnerství a poskytované odměny odrážely stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost kroků výzkumu a vývoje. Po ukončení fáze inovačního partnerství může zadavatel na základě dosažených výsledků inovační partnerství ukončit, pokud si tak stanovil v zadávací dokumentaci, nebo snížit počet partnerů, jde-li o inovační partnerství s několika partnery, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil podmínky pro snížení počtu partnerů.

ZVŘ stanoví možnost jednat v tzv. soutěžním dialogu s vybraným uchazečem o jeho nabídce (§ 68 a násl. ZVŘ). Zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele. Soutěžní dialog může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, o nichž se bude jednat. Zadavatel pokračuje v soutěžním dialogu do doby, než rozhodne, zda předložená řešení jsou vhodná. Účastníka zadávacího řízení, jehož řešení není vhodné, ze zadávacího řízení vyloučí.

Jde o možnost stanovenou § 41 a násl. ZVŘ. Výši jistoty stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci v absolutní částce , jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukce. Jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou složení peněžní částky na účet zadavatele, bankovní záruky ve prospěch zadavatele, nebo pojištění záruky ve prospěch zadavatele. Podle důvodové zprávy k ZVŘ se v dosavadní praxi jistota s ohledem na komplikovanost právní úpravy příliš nevyskytovala, nová právní úprava si v tomto ohledu slibuje změnu.

Zadavatelé byli podle dosavadní právní úpravy povinni zveřejňovat různé druhy oznámení v závislosti na fázi zadávání veřejných zakázek, zejména oznámení o zahájení řízení, oznámení o zadání zakázky, oznámení o zrušení zadávání veřejných zakázek, opravná oznámení atd. Dalším oznámením ve smyslu oprávnění zadavatele pak je tzv. předběžné oznámení o zakázce. Zákonodárce si kladl v tomto ohledu za cíl, aby nová právní úprava zvýšila transparentnost zadavatele. S ohledem na to, že i z důvodové zprávy lze vyčíst, že se obsah předběžného oznámení bude zřejmě shodovat s oznámením o zakázce, kterým se zahajuje zadávací řízení, lze mít o účelnosti tohoto institutu pochybnosti, ostatně jeho využitelnost ukáží až praktické zkušenosti.

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že pokud dojde při zahájení zadávacího řízení k odchýlení se od některých informací uvedených v předběžném oznámení, nejde o porušení zákona. Nelze však vyloučit, že podstatné odchýlení se může mít za následek porušení zásady transparentnosti.

(§ 113 a násl. ZVŘ). Podle důvodové zprávy má sloužit k ochraně zadavatelů před nereálným naceněním plnění, které je obsaženo v nabídkách, přičemž je to právě zadavatel, který by měl být schopen posoudit, zda jde o cenu, za kterou lze či nelze předmět veřejné zakázky plnit. Zadavatel má mít v případě identifikace mimořádně nízké ceny možnost uchazeče vyloučit, protože právě zadavatel nese odpovědnost za vynaložené prostředky a řádnou realizaci veřejné zakázky. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Zákonodárce si klade za cíl bránit korupčnímu riziku v souvislosti s tím, že zadavatel nabídku, která by jinak byla nejvhodnější, vyřadí a uzavře smlouvu a dodavatelem, kterého preferuje.

ZVŘ v § 100 a násl. pojednává o tzv. vyhrazené změně závazku. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele jednoznačně vymezeny. V zadávací dokumentaci může rovněž vyhradit i pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem za předpokladu, že podmínky pro nové služby nebo nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 66 ZVŘ, předpokládaná hodnota nových služeb nebo nových stavebních prací nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky a v zadávací dokumentaci uvede předpokládanou dobu a rozsah poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací.

Ust. § 38 ZVŘ uvádí . Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

ZVŘ nově koncipuje výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. ZVŘ rozšiřuje počet výjimek, při jejichž aplikaci není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Obecně ZVŘ o výjimkách pojednává v § 29 a násl. (např. jde-li o zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo), dále upravuje výjimky pro podlimitní veřejné zakázky (např. na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice a na tlumočnické služby související s návštěvami ústavních činitelů ČR a jimi zmocněných zástupců v zahraničí), výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu.

ZVŘ dále upravuje význam komise jako poradního orgánu zadavatele, který působí u většiny zadávacích řízení. Úloha komise spočívá v posouzení splnění zadávacích podmínek a v doporučení výběru nejvhodnějšího kandidáta zadavateli. V praxi se vyskytl problém spojený s dělbou odpovědnosti mezi komisí a zadavatelem. Ust. § 42 poslední věta ZVŘ pak stanoví, že úkony komise se pro účely tohoto zákona považují za úkony zadavatele. Podle § 42 odst. 2 ZVŘ , z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (v tomto případě jde o zákonnou povinnost). Zákonodárce se tak přiklonil k řešení, kdy odpovědnost za transparentní průběh řízení ponese zadavatel, ačkoliv jak plyne z důvodové zprávy, tento závěr nepodpořil žádnou podrobnější analýzou.

V § 143 a násl. ZVŘ je , jehož právní úprava má být podle důvodové zprávy do značné míry nezávislá na právní úpravě zadávání veřejných zakázek – . Jde o postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu zejména v oblasti územního plánování, architektury a stavitelství či zpracování dat. Na základě získaného plánu, projektu či návrhu zadavatel bude zadávat vybranému dodavateli či jednomu z vybraných dodavatelů veřejnou zakázku na služby, pro kterou je možno využít jednací řízení bez uveřejnění, avšak jen tehdy, pokud tento úmysl zadavatel uvedl v oznámení o zahájení soutěže. Blíže viz důvodová zpráva.

Dohled nad dodržováním pravidel stanovených ZVŘ vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu s ZVŘ, ukládá nápravná opatření, projednává správní delikty a ukládá za ně sankce atd.

Ust. § 127 a násl. ZVŘ upravuje důvody pro zrušení zadávacího řízení. Ust. § 127 odst. 1 ZVŘ stanoví zrušení v případě, že po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, § 127 odst. 2 pak upravuje důvody, pro které zadávací řízení zadavatel může zrušit.

Závěrem lze uvést, že řada otázek spojených s novou právní úpravou bude zřejmě řešena až v rámci aplikace nové právní úpravy, a to i s ohledem na složitost celé problematiky.