Návrh novely zákona o důchodovém pojištění k valorizaci důchodů

Podle důvodové zprávy k návrhu mohou současná valorizační pravidla v určitých situacích vést k velmi nízkému nominálnímu zvýšení vyplácených důchodů: „Za velmi nízké zvýšení důchodů je považováno zvýšení o takovou částku, která je výrazně v nesouladu s příjmy ostatních skupin obyvatelstva, tj. s růstem mezd a HDP. Dochází k tomu při výrazném zpomalení růstu parametrů určujících výši valorizace, a to zejména růstu cen. Následně po obnovení růstu sice většinou dojde i k reakci v rámci valorizačního mechanismu, ale až se zpožděním jeden až dva roky. Pro valorizační účely například nedošlo dosud po roce 2011 k zohlednění růstu reálné mzdy (neboť předchozí pokles reálných mezd bude překonán až zvýšenou mzdovou dynamikou v roce 2015), což spolu s pomalým růstem cen o 0,3 % (v období od září 2014 do srpna 2015) způsobilo, že zvýšení důchodů od ledna 2016 činí pouze 40 Kč. Pokud by nebyl v roce 2014 přijat zákon zaručující valorizaci o 1,8 % ( zvýšení o 200 Kč u průměrného starobního důchodu), bylo by i valorizační zvýšení od ledna 2015 rovněž velmi nízké a činilo by 0,6 %, tj. u průměrného starobního důchodu 69 Kč.

Očekává se, že pro následující období od roku 2017 bude již vývoj rozhodných statistických ukazatelů standardnější a podle aktuálních odhadů by se valorizace mohla pohybovat v rozmezí asi 200 - 300 Kč. Nicméně při setrvání nízké cenové inflace může být nižší, neboť dynamika růstu reálných mezd se promítá jen jednou třetinou. Opakování kombinace velmi nízké inflace a nízkého mzdového růstu pak nelze v budoucnu zcela vyloučit. Situace s nízkými valorizacemi se tak může při stávající právní úpravě v nízkoinflačním prostředí opakovat.

V situacích nízkého růstu průměrné mzdy (která určuje růst základní výměry důchodu) a nízké inflace (která určuje rozhodující měrou celkové zvýšení důchodů) dochází k tomu, že je zejména pro poživatele nízkých důchodů jejich životní situace obtížněji zvládnutelná. Naskýtá se otázka, zda současná pravidla valorizace dostatečně chrání, zejména příjemce nízkých důchodů, před rizikem chudoby.“

Podle důvodové zprávy bude v cílovém stavu vytvořen nástroj umožňující zmírnit nebo úplně odstranit dopady nízkého zvýšení důchodů. V rámci diskuze o cílovém řešení diskutovali zástupci MPSV možné nastavení s pověřenými experty koaličních stran, kteří navrhli umožnit vládě zvýšení příjmů důchodců při nízké valorizaci až do výše 1,7 %. Tento limit navrhuje i vláda a předpokládá, že cílovým řešením bude zajištěno, že se již nebude opakovat situace roku 2016, při které nebylo možné na stav, kdy se podle zákonných pravidel důchody zvyšují od ledna pouze o 40 Kč, nijak včas reagovat. Navrhuje se změna valorizačního mechanismu, která zajistí, že při zvýšení důchodů v pravidelném termínu by se procentní výměry vyplácených důchodů mohly zvýšit až o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 1,7 % jeho výše, pokud by zvýšení vyplácených důchodů bylo nižší, přičemž vlastní zvýšení důchodů stanoví vláda svým nařízením, praví se v důvodové zprávě.