Přelom let je (nejen) ve zdravotním pojištění obdobím pro přijímání legislativních změn, což platí i tentokrát. Jak se s účinností od 1. 1. 2020 mění ve zdravotním pojištění podmínky u jednotlivých plátců pojistného, tedy u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných, osob bez zdanitelných příjmů a také u plateb pojistného státem za tzv. „státní pojištěnce“. Proberme si nyní nejdůležitější změny včetně zejména dopadů do placení pojistného zaměstnavatelem.
Zdravotní pojištění po datu 1. 1. 2020
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Základní povinností zaměstnavatele je zabezpečit odvod pojistného buď:
–
alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, nebo
–
alespoň z poměrné (snížené) části tohoto minima, pokud nastane některá ze situací, definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc.
Aby však mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je zákonné minimum (minimální mzda 14 600 Kč, případně její poměrná část), musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:
1.