Novela zákona o obchodních korporacích

Ministerstvo spravedlnosti předložilo podstatně širokou novelu. Na prostoru, který je v tomto periodiku věnován legislativním novinkám není možné připravovanou novelu pojmout obšírně. Z tohoto důvodu se zaměřím pouze na určité instituty, jež mají být změněny a upraveny. Samozřejmě novela ještě není přijatá a než bude završen legislativní proces, může se stát ledacos, avšak již nyní se dá předpokládat, že s určitými kosmetickými úpravami bude přijata v této podobě.

Pouze pro obecnou představu si v tomto odstavci dovolím uvést, jakých oblastí se bude novela týkat. Změny se samozřejmě netýkají pouze určitých institutů, ale i zákona samotného po stránce formální. V důvodové zprávě je uvedeno, že budou odstraněny nepřesnosti či nejednoznačnosti textu zákona a taktéž množství legislativně-technické či terminologické chyby a duplicitní či jinak nadbytečná ustanovení. Změn doznají též ustanovení o organizačních strukturách kapitálových společností a družstev, neboť v nynější podobě jsou dle důvodové zprávy nedostatečně transparentní. Je navržena úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti, a to proto, aby nevznikaly nejasnosti ohledně vnitřní správy, čímž se má docílit vetší přehlednosti. Dalším cílem této novely je vyplnění mezer v ochraně práv společníků, zvláště menšinových a třetích osob. Taktéž má dojit k propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků, či řešení problematiky existence tzv. neaktivních společností. V tomto článku se zaměřím na změny, jež se dotknou monistické akciové společnosti, tzv. neaktivních společností a ochrany práv společníků.

S rekodifikací soukromého práva bylo akciovým společnostem umožněno si vybrat, zdali chtějí mít vnitřní správu společnosti upravenou jako dualistickou nebo monistickou. Avšak úprava monistické správy již od účinnosti zákona o obchodních korporacích byla širokou právnickou veřejností hojně kritizována. Za prvé samotná úprava v zákoně je velice zkratkovitá, a to proto, že ve velké míře odkazuje na ustanovení upravující dualistickou akciovou společnost. Za druhé nyní monistická akciová společnost má dva orgány, a to správní radu a statutárního ředitele. V porovnání s úpravou v jiných zemích je to neobvykle a zároveň matoucí, neboť není jasně a přesně vymezeno, která ustanovení o dualistické akciové společnosti se mají aplikovat v monistické společnosti a na jaké orgány. Dosavadní právní úprava vede k výkladovým problémům. Hlavním problémem je určení, kdo je statutárním orgánem a komu náleží obchodní vedení. Výkladové nejasnosti tak především vznikají v určení, jaké je vzájemné postavení statutárního ředitele a správní rady. Tento problém by měla novela vyřešit, neboť.

Řekl bych, že nynější návrh je vítán, protože odpadá situace, kdy by se musela pokládat otázka, komu náleží obchodní vedení společnosti a kdo je statutárním orgánem. V připravované novele je v § 456 odst. 1 zákona o obchodních korporacích stanoveno, že: “ a v § 456 odst. 2 zákona je uvedeno Další změna vnitřní struktury monistické společnosti se dotkne počtu členů správní rady. V nynější podobě je řečeno, že nestanoví-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy. Což znamená, že je možné stanovit jednoho, dva, čí více členů správní rady. Pokud bude novela schválena v nynější podobě, počet členů správní rady nebude moci klesnout pod tři, kdy je připuštěno stanovami určit i nižší počet členů správní rady než tři.

Další problém, který se pokusí vyřešit novela, je postih neaktivních korporací. Neaktivními korporacemi se myslí ty obchodní , jež nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu a jsou přitom zapsány v obchodním rejstříku, tedy existují pouze formálně. Nejvyšší státní zastupitelství ve zprávě o své činnosti pro rok 2015 vysvětluje, proč je třeba vyvinout snahu o postihnutí neaktivních korporací.²⁾ Důvodem je to, že jsou snadno zneužitelná pro páchání trestné činnosti, a to především pro trestnou činnost spojenou s daňovými podvody (zejména v případě tzv. karuselových obchodů). Navrhovaná změna úpravy, jež má postihovat neaktivní obchodní , se nedotýká přímo zákona o obchodních korporacích, ale zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. . Nová právní úprava dává soudům nástroj pro boj s neaktivními obchodními korporacemi, a to za splnění dvou kumulativních podmínek: a) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin a b) nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Pokud taková nekontaktní obchodní nezaloží účetní závěrku, dává novela soudu možnost zrušit obchodní korporaci bez likvidace. Soud bude moci i bez návrhu zahájit řízení o zrušení takových obchodních korporací, a jakmile uplyne alespoň jeden rok ode dne zahájení řízení o zrušení, bude moci soud obchodní korporaci zrušit i bez likvidace a ta bude následně vymazána z obchodního rejstříku.

Konečně poslední změnou, na kterou v tomto článku obrátím svoji pozornost, bude ochrana práv společníků a třetích osob. Detekovaný problém v souvislosti s ochranou práv společníků a třetích osob, jak vyplývá z důvodové zprávy, spočívá v nerovnosti postavení společníků osobních společností a kapitálových společností. Navrhovaná úprava počítá s tím, že nově se zavede institut dovolání se společníkem neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu osobních společností. Tento institut má být koncipován stejně či přesněji řečeno obdobně jako u ostatních obchodních korporací. Další novinkou bude, že společníci osobních obchodních společností, jež jsou ovládanými osobami, budou moci podat návrh soudu, aby ten pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce. Nyní takový návrh společnici osobních společností podat nemohou. Případná změna právní úpravy se nedotkne pouze společníků osobních společností, ale například i společníků ve společnosti s ručením omezeným. U společnosti s ručením omezeným se zavádí institut předkupního práva společníků společnosti, pokud ta převádí vlastní podíl.

Osobně tyto změny ve své podstatě vítám. Zdá se, že legislativci vyslyšeli mnohé výtky, jež směřovaly k dosavadní právní úpravě obchodních korporací, a pokusili se je zakomponovat do stávajícího zákona. Zdali předmětná úprava bude úspěšná, ukáže až praxe, avšak mám za to, že se může hledět na projednávanou novelu s optimismem.