Fond kulturních a sociálních potřeb - vybrané otázky

Fond kulturních a sociálních potřeb tvoří příspěvkové organizace a organizační složky státu. Územní samosprávné celky mohou tvořit sociální fond podle pravidel, která pro jeho tvorbu a použití schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje – mohou se zde inspirovat právní úpravou FKSP, ale nejsou jí vázány. Pravidla pro tvorbu a použití fondu upravují rozpočtová pravidla (§ 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, a § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). Prováděcím předpisem k tvorbě a použití FKSP je vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“), a současně se na účtování fondu vztahuje Český účetní standard č. 704 v bodu 5. Prostředky fondu se ukládají na samostatný účet u banky, úroky plynoucí z tohoto účtu nejsou příjmem fondu, protože vyhláška o FKSP je jako příjem fondu nevymezuje, ani bankovní poplatky související s tímto účtem nejsou výdajem fondu, jedná se o provozní výnosy a provozní náklady.

Příděl prostředků do FKSP činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, případně na mzdy a náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci žáků učilišť (§ 2 odst. 1 vyhlášky o FKSP). Příděl se tedy netvoří z prostředků na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti). Další příjmy tvoří náhrady škod a pojistná plnění vztahující se k majetku pořízenému z fondu a peněžní a jiné dary určené do fondu (§ 2 odst. 2 vyhlášky o FKSP). U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace z fondu přispívá.

Fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pracovali u příslušného zaměstnavatele, a manželům, druhům, partnerům a nezaopatřeným dětem těchto osob (§ 3 odst. 3 vyhlášky o FKSP). Pouze těmto osobám lze tedy plnění fondu poskytnout a tento výčet nelze dále rozšiřovat.

Na poskytnutí příspěvku z fondu není právní nárok, nicméně i s ohledem na povinnost rovného zacházení a zákaz diskriminace musí být pravidla pro jeho čerpání nastavena transparentně a spravedlivě a musí být adresátům předem přístupná. To musí mít zaměstnavatel na paměti již při stanovení rozpočtu fondu a stanovení způsobu jeho čerpání (§ 3 odst. 1 vyhlášky o FKSP). Jako důvody pro odmítnutí poskytnutí příspěvku lze zejména uvést vyčerpání prostředků alokovaných na jednotlivé položky, opožděná žádost, pokud byl stanoven termín, atd.

V praxi se vyskytují tzv. osobní účty zaměstnanců. Ani zde se nejedná o institut výslovně upravený vyhláškou o FKSP a platí, že musí být splněny všechny další podmínky pro čerpání příspěvků z FKSP. Praktické doporučení pro sestavování rozpočtu FKSP zní nejdříve vyčlenit prostředky na „společné“ účely (např. půjčky, společné akce), velké položky čerpané v zásadě všemi zaměstnanci (stravování, penzijní připojištění), a zbývající část rozpočtu rozdělit mezi zaměstnance formou osobních účtů, tedy limitů plnění, do jejichž výše je možné, v souladu se zásadami hospodaření s fondem, volit příspěvky podle osobní preference každého zaměstnance. Problém může nastat při „převádění“ nevyčerpaných prostředků z těchto účtů do dalšího kalendářního roku, jelikož tvorba FKSP i jeho rozpočtování může být jiné, proto se doporučuje v zásadách pro čerpání fondu stanovit nárok jako meziročně nepřevoditelný.

Hlavní zásadou, která určuje způsob čerpání prostředků z FKSP, je, že veškerá plnění, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou (§ 3 odst. 8 vyhlášky o FKSP). Nepeněžní forma znamená, že zaměstnanci v žádném případě nemohou být předány peněžní prostředky, nýbrž pouze vstupenky, poukázky, vitamíny apod. za cenu sníženou o příspěvek fondu. Příspěvkem může být i plná úhrada nákladů, pokud není výše příspěvku nějak omezena (§ 3 odst. 6 vyhlášky o FKSP). Základní předpokladem proto je, že příslušný účetní, příp. daňový doklad musí být vystaven na příslušnou organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci. Není tedy např. možné, aby zaměstnanec sám zakoupil lístek na divadelní představení a předložil jej zaměstnavateli „k proplacení“.

Nepeněžní plnění v případě rekreace, dovolené nebo dětského tábora znamená, že zaměstnavateli bude fakturována celá částka dovolené a zaměstnanci bude následně poskytnuta za cenu sníženou o příspěvek. V případě příspěvku na stravování jsou za nepeněžní formu považovány i stravenky (zde je nepeněžní forma důležitá i s ohledem na daň z příjmu fyzických osob).

V praxi oblíbenou a čím dál více rozšířenou formou poskytování příspěvků z FKSP je poskytování poukázek. Vyhláška o FKSP tuto formu neupravuje ani nezakazuje, musí být ale splněny všechny podmínky pro poskytování příspěvků vyhláškou stanovené, a jejich dodržení musí být v případě potřeby prokazatelné. Jde zejména o to, aby poukázka nebyla směnitelná za peníze, aby po zaměstnanci nebyla požadována žádná další úhrada, a aby za poukázku nebylo možné obdržet něco (výrobek, službu, aktivitu), na co není možné z FKSP přispívat.

Jednou z možností využití prostředků ve FKSP je i poskytnutí sociální výpomoci nebo bezúročné půjčky. Tato možnost se poněkud odlišuje od aktuálního pojímání zaměstnaneckých benefitů a vychází z dlouholeté historie a původního zaměření fondů tohoto typu. V praxi se zejména po snížení přídělu do FKSP v dřívějších letech využití těchto možností výrazně omezilo, ale i v dnešní době se může jednat o účinnou a vítanou pomoc zaměstnancům, kteří se ocitnou v náročnější životní situaci. A to zejména s ohledem na relativně vysoké limity a v případě půjček dlouhou dobu splatnosti, a v neposlední řadě skutečnost, že se jedná o půjčku bezúročnou.

Půjčky podle FKSP mohou být dvojího typu, obě lze poskytnout pouze na základě písemné smlouvy. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, jsou v případě skončení pracovního nebo služebního poměru půjčky splatné nejpozději do 6 měsíců. Ustanovení § 6 vyhlášky o FKSP upravuje půjčku na bytové účely, které je možné za podmínek tam uvedených poskytnout na pořízení bydlení různého typu, pořízení bytového zařízení nebo splacení některých jiných půjček. Půjčky se poskytují bezúročně, je možné jich poskytnout i více. Každá půjčka je splatná nejpozději do 10 let, využití prostředků z půjčky je vázáno na dohodnuté účely. Součet nesplacených zůstatků půjček u jednoho zaměstnance může činit nejvýše 100 000 Kč, pokud jde o půjčky na koupi bytového zařízení, pak 50 000 Kč. Půjčky sociálního charakteru upravuje ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o FKSP. Zaměstnancům lze k překlenutí tíživé finanční situace poskytnout půjčku až do výše 20 000 Kč, v případě postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, až do výše 50 000 Kč. Půjčka je splatná nejpozději do 5 let od uzavření smlouvy.

Nevratnou sociální výpomoc upravuje ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky o FKSP. Poskytuje se jednorázově zaměstnancům, případně jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. V jednotlivém případě může sociální výpomoc činit nejvýše 15 000 Kč, v případě postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, až 30 000 Kč. Výpomoc, stejně jako půjčky, jsou poskytovány v hotovosti.

Jelikož se v praxi objevují různé problémy a nejasnosti v souvislosti s některými možnostmi příspěvků z FKSP, závěrem tohoto textu uvádíme několik praktických doporučení. Pokud jsou z FKSP hrazeny vitaminové prostředky, nesmí se jednat o doplňky stravy, které z FKSP zakoupeny být nemohou. Je možné např. požádat příslušného poskytovatele pracovnělékařských služeb o doporučení sortimentu. Co se týká příspěvku na dovolenou, přispívat lze jak na pobyt ve vlastních zařízeních zaměstnavatele, tak i na pobyty pořízené od jiných subjektů. Přispívat lze na tuzemské i rekreační zájezdy. Vyhláška o FKSP pod dovolenou zahrnuje i rehabilitaci a lázeňskou léčbu, a to takovou, která je v plné výši hrazena zaměstnancem. Naopak přispívat nelze na samostatnou dopravu neorganizovanou v rámci dovolené či rekreace a na dopravu vlastním motorovým vozidlem. Pokud jsou z FKSP poskytovány dary podle § 14 vyhlášky o FKSP k pracovním nebo životním výročím, je možné různě stanovit jejich výši, není však možné přidávat další výročí, která nejsou ve vyhlášce uvedena.