Soudní a správní poplatky v praxi nevýdělečných organizací

Správní poplatky se v praxi nevýdělečných organizací budou vztahovat typicky k podávání žádostí o , granty, příspěvky a uzavírání příslušných smluv, v případech, kdy poskytovatelé požadují od žadatelů (příjemců) doložit úředně ověřené kopie stanov či jiných zakladatelských dokumentů, potvrzení o bezdlužnosti či smlouvy s úředně ověřeným podpisem statutárního orgánu, dále při nabytí a převodu nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, nebo ve věcech veřejného rejstříku (změna zapisovaných údajů, zakládání listin do sbírky listin apod.).

Výčet úkonů a informaci, zda a kdo je od placení poplatku za daný úkon osvobozen, obsahuje sazebník poplatků, který tvoří přílohu zákona o správních poplatcích. Mezi nejčastější úkony, které se v praxi nevýdělečných organizací vyskytují, a od jejichž placení jsou nevýdělečné organizace osvobozeny, patří:

Pokud jde o ověřování podpisů na listinách, v praxi nalezneme širokou škálu případů, se kterými se nevýdělečné organizace při své činnosti setkají. Typicky půjde o ověření podpisu statutárního orgánu nevýdělečné organizace na různých žádostech o , smlouvách apod., kde to právní předpisy či druhá smluvní strana vyžadují. Ověření podpisů se však bude týkat i případů souvisejících s problematikou veřejných rejstříků, ve kterých jsou nevýdělečné organizace zapsány.

Ze zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), plyne, že některé listiny dokládané při prvním zápisu subjektu do veřejného rejstříku či při zapisování změn údajů, je potřeba doložit listiny s úředně ověřenými podpisy.

Navrhovatel současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle zákona o veřejných rejstřících nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin. Není-li souhlas těchto osob udělen prohlášením osvědčeným veřejnou listinou (typicky notářským zápisem), musí být jejich podpis na listině o udělení souhlasu úředně ověřen (§ 12 zákona o veřejných rejstřících). V praxi se bude jednat o členy orgánů právnických osob, které se zapisují do veřejného rejstříku. Výčet zapisovaných orgánů obsahuje § 25 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících, resp. navazující ustanovení upravující specifické zapisované skutečnosti u jednotlivých typů právnických osob.

V případě námi řešených nevýdělečných organizací se bude jednat:

Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřen (§ 14 zákona o veřejných rejstřících).

Dle § 22 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících musí být podpis na návrhu na zápis do veřejného rejstříku v listinné podobě úředně ověřen.

Názory části odborné veřejnosti i praxe správních úřadů dovozují, že vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o osobní osvobození, dopadá pouze na případy, kdy jsou ověřovány podpisy osob zastupujících daný subjekt, tj. typicky statutární orgány; v případě zápisu subjektu do veřejného rejstříku pak půjde o podpis zástupce (pověřenou osobu nebo osoby) subjektu na formuláři návrhu na zápis do rejstříku. V případě, kdy právní předpisy vyžadují ověřené podpisy dalších osob na jiných dokumentech, se osvobození nevztahuje, neboť podpis na těchto listinách nelze kvalifikovat jako jednání zástupce dané nevýdělečné organizace.¹ Náklady spojené s ověřením podpisu pak ponese přímo osoba, jejíž podpis je ověřen, resp. subjekt, v jejíž prospěch se tak stalo.

Nevýdělečné organizace naopak nejsou osvobozeny od placení správních poplatků za tyto úkony, které se v praxi taktéž často vyskytují:

Položka 120 však přece jen jedno osvobození obsahuje:

Nevýdělečné organizace mohou vedle své hlavní činnosti, jejímž cílem je naplňování účelu (poslání), pro který byly založeny, vykonávat i vedlejší (hospodářskou) činnost, která sice přímo nepřispívá k plnění účelu (poslání), ale její účel spočívá v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití majetku. Vedlejší činnost může být vykonávána jako podnikání na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Za ohlášení živnosti na živnostenském úřadě a za další související úkony stanoví sazebník správní poplatky v Položce 24. Od placení správních poplatků za tyto úkony nejsou nevýdělečné organizace osvobozeny.

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva a přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), došlo ke změně pojmosloví, přičemž z občanských sdružení se staly spolky a z organizačních jednotek občanských sdružení se staly pobočné spolky. V zákoně o správních poplatcích však tato změna nebyla promítnuta, a jak je uvedeno výše, v jednotlivých ustanoveních obsahujících výčet subjektů (právních forem), které jsou od placení správního poplatku osvobozeny, je stále uveden pojem „občanské sdružení“. Přestože od 1. 1. 2014 již právní forma „občanské sdružení“ neexistuje, odkazem na přechodné ustanovení obč. zák. uvedené v § 3045² v kombinaci s § 3050 odst. 1³ lze jednoznačně dospět k závěru, že osvobození od správních poplatků se bude vztahovat i na spolky, které vznikly jako občanská sdružení před datem 31. 12. 2013. Tento výklad potvrzuje i Ministerstvo financí ČR.⁴

Zákon o správních poplatcích v ustanoveních týkajících se osvobození vyjímá z povinnosti platit i obecně prospěšné společnosti. Nabytím účinnosti obč. zák. byl zrušen mimo jiné i zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 3050 obč. zák. práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle obč. zák. V praxi to znamená, že nové obecně prospěšné společnosti nemohou po datu 1. 1. 2014 vznikat. Společnosti, které vznikly (byly zapsány do rejstříku obecně prospěšných společností) do 31. 12. 2013, mohou nadále existovat, právní úprava se bude řídit zrušeným zákonem. Občanský zákoník zároveň těmto subjektům poskytuje možnost transformovat se na ústav, nadaci nebo nadační fond. Jedná se o možnost, nikoliv o povinnost; obč. zák. zároveň nestanoví žádnou lhůtu ke změně právní formy.

Právní formu obecně prospěšné společnosti do značné míry nahradila nová právní forma ústavu, jehož úprava je obsažena v obč. zák. Tento typ právnické osoby založené za nevýdělečným účelem však v ustanoveních, která upravují osvobození od správních poplatků za vybrané úkony, chybí. Lze mít za to, že jde o diskriminační ustanovení a není důvod, aby jeden z typů nevýdělečné organizace byl ze systému osvobození od správních poplatků vyňat. Tento nešvar byl oprávněně kritizován ze strany Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.⁵ Nedostatku právní úpravy jsou si vědomy i poradní orgány vlády zabývající se problematikou neziskových organizací.⁶

Pro uplatnění osvobození od placení správních poplatků některé úřady požadují předložení zakladatelského dokumentu (stanovy, zakládací listina), kde je jasně definován účel založení nevýdělečné organizace (oblast činnosti), který se musí shodovat nebo zahrnovat jeden v zákoně uvedených účelů. Správní úřady v praxi akceptují prohlášení k osvobození od soudních poplatků, jehož vzor je uveden na konci tohoto příspěvku. Toto prohlášení odkazující na ustanovení zákona (sazebníku) týkající se osvobození od placení správního poplatku za úkon správní úřad založí do své dokumentace a má tím za prokázané, proč byl žadatel od placení správního poplatku osvobozen.

Výčet úkonů, za jejichž provedení se nevybírá správní poplatek z důvodu zákonem daného osvobození je , tudíž nemůže být správním orgánem rozšiřován. V případě, že budou na základě žádosti nevýdělečné organizace správním orgánem realizovány jiné v zákoně uvedené úkony, není od povinnosti zaplatit správní poplatek nevýdělečná organizace osvobozena ani jinak zvýhodněna. je také výčet právních forem subjektů, které jsou od povinnosti platit správní poplatek osvobozeny. Znamená to, že institut osvobození od placení správního poplatku nelze vztáhnout na jiný typ právnické osoby, která není založena za účelem zisku (například na společenství vlastníků jednotek, honební společenstvo), než na ty uvedené v zákoně.

Vše, co bylo výše uvedeno o správních poplatcích a osvobození od jejich placení vybranými typy nevýdělečných organizací, se vztahuje na případy, kdy jsou tyto úkony realizovány na obecních či městských úřadech nebo magistrátech, resp. na kontaktních místech veřejné správy (Czech POINT) v rámci těchto úřadů.

Služby Czech POINT (výpisy z veřejných rejstříků, katastru nemovitostí, dokumentů, ověření listin a podpisů) poskytují i pobočky České pošty. Poplatky za tyto úkony však nevybírají na základě zákona o správních poplatcích. Česká pošta vybírá poplatky za jednotlivé úkony na základě vlastního ceníku. Nevýdělečné organizace tedy nejsou automaticky od poplatků za realizované úkony osvobozeny a na osvobození nemají nárok.

Výše uvedené úkony lze realizovat i prostřednictvím notářů. Notáři však taktéž nepostupují podle zákona o správních poplatcích a v důsledku tohoto se na nevýdělečné organizace osvobození od placení odměny notáři za jednotlivé úkony nevztahuje. Typicky se bude jednat o ověření shody opisu nebo kopie s listinou, ověření pravosti podpisu osoby na listině, zápis do veřejného rejstříku, vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy či provedení autorizované dokumentu. V praxi se však může jednat i o sepsání notářského zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby (například v případě změny zakladatelského dokumentu či volby statutárního nebo jiného orgánu nevýdělečné organizace). Sazebník odměn notářů je stanoven vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů. Jak bylo výše uvedeno, notářský tarif žádné osvobození od placení odměny v případě nevýdělečných organizací neupravuje.

Náklady spojené s realizací jednotlivých úkonů na pobočkách České pošty či prostřednictvím notářů mohou být s ohledem na množství, rozsah a frekvenci úkonů podle potřeb nevýdělečných organizací vysoké a mohou se pohybovat v řádech set až tisíců korun. Proto lze jednoznačně doporučit, aby nevýdělečné organizace při realizaci těchto úkonů využívali služeb kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT) v rámci obecních či městských úřadů, kde jsou od placení správních poplatků osvobozeny.

Soudní poplatky za řízení či úkony ve vztahu k soudům jsou obsaženy v sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích. Zákon obsahuje několik výjimek, ve kterých stanoví osvobození nevýdělečných organizací od povinnosti tyto poplatky platit.

Všechny typy nevýdělečných organizací, které reguluje obč. zák. (spolky, odborové organizace, nadace, nadační fondy, ústavy), ale i obecně prospěšné společnosti, jsou zapisovány do veřejného rejstříku podle právní formy daného subjektu.⁷ Veřejné rejstříky vedou rejstříkové soudy, kterými jsou krajské soudy. Tyto taktéž vedou řízení o zápisu těchto právnických osob do těchto rejstříků, o provedení změn a o výmazu z rejstříku.

V § 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích je obsaženo ustanovení o osvobození nevýdělečných organizací od soudního poplatku v rejstříkových věcech takto:

Následující písmeno k) téhož ustanovení obsahuje institut osvobození od soudního poplatku za výmaz osoby z veřejného rejstříku.

Komplexní a jednoznačné osvobození nevýdělečných organizací od soudních poplatků v rejstříkových věcech nastalo až přijetím zákona č. 161/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. Tato novela zákona o soudních poplatcích s účinností od 7. 6. 2016 zavedla výše uvedené osvobození tam uvedených typů právnických osob.

Zakladatelé výše uvedených právních forem nevýdělečných organizací mohou pro založení, respektive následný zápis do veřejného rejstříku, využít služeb notáře. Notáři mají zákonem daný primární přístup do veřejných rejstříků pro účely zápisu nebo vyznačení změn. Od poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem se dle § 11 odst. 8 písm. b) zákona o soudních poplatcích osvobozuje zápis údajů o spolku, pobočném spolku, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny, dle písm. c) pak i zápis výmazu osoby z veřejného rejstříku. To vše bylo zavedeno výše uvedenou novelou zákona o soudních poplatcích.

Osvobození nevýdělečných organizací od soudních poplatků v rejstříkových věcech je nepochybně správně. Transakční náklady na zápis či změny u těchto subjektů by mohly být nepřiměřené ve vztahu k charakteru jejich činnosti. Jedna z důvodových zpráv k návrhu zákona zabývající se problematikou osvobození od soudních poplatků (včetně poplatků týkajících se uvedení údajů do souladu po změně právní úpravy a zavedení povinných zápisů spolků do spolkového rejstříku) k tomuto uvedl následující:

⁸

Nevýdělečné organizace nemají žádné úlevy ve vztahu k povinnosti platit soudní poplatek v dalších případech. Bude-li například spolek podávat žalobu na zaplacení dlužné částky vůči třetí osobě, či na vyklizení nemovité věci, bude povinen zaplatit soudní poplatek ve standardní výši jako kterákoliv jiná osoba.

Současnou právní úpravu obsahující institut osvobození od správních či soudních poplatků pro vybrané právní formy nevýdělečných organizací lze hodnotit jako pozitivní, s výjimkou absence osvobození ústavů od správních poplatků, jak bylo uvedeno výše. Pakliže by tento typ právnických osob měl platit správní poplatky v plné výši, představovalo by to nepřiměřenou finanční zátěž. Neziskový sektor vykonává a zajišťuje určité obecně prospěšné činnosti, které nezajišťuje stát a v konečném důsledku tak státu šetří velké množství finančních prostředků.

Je nasnadě, aby představitelé nevýdělečných organizací disponovali informacemi o rozsahu osvobození od poplatků, aby tomu mohli realizaci těchto úkonů přizpůsobit a ušetřit tak své organizaci nemalé náklady.

Žádost o výpis ze spolkového rejstříku a o konverzi stanov V souvislosti s uvedení účelu (důvodu) Vás žádáme o vydání výpisu ze spolkového rejstříku pro náš spolek, a o provedení konverze stanov spolku z elektronické do listinné podoby. Jako občanské sdružení založené podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (nyní fungující jako spolek podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), který je založen k poskytování obecně prospěšných činností v oblasti konkrétní oblast uvedená v sazebníku , jsme dle § 8 odst. 4, položky 3 bodu 2 a položky 4 bodu 2 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeni od placení správního poplatku za tyto úkony.