Legislativní novinky s komentářem - Novela zákona o pobytu cizinců

Vydáno: 6 minut čtení

V této chvíli se v Senátu České republiky nachází návrh zákona, kterým se má novelizovat zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů1). K novelizaci dochází zejména z důvodu optimalizace našeho právního řádu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/801/EU , o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Návrh novely zákona však jde nad rámec implementované směrnice. Zákonodárce se tímto snaží řešit například integraci cizinců do naší společnosti, a to s poukazem na zásadní roli integrace pro bezpečnost České republiky i jejích obyvatel. Tato novela je rozsáhlá a z tohoto důvodu zde blíže popíši pouze hlavní změny a novinky.

Legislativní novinky s komentářem - Novela zákona o pobytu cizinců
Dmytro
Krasovskyj,
právní asistent
Vzhledem k tomu, že právní řád České republiky již řadu ustanovení výše zmíněné směrnice obsahuje, novelou se tedy transponují ustanovení týkající se především povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia a definice pojmu studium. Z důvodové zprávy vyplývá, že tu je zájem na tom, aby k nám přicházely kvalifikované síly, přičemž studenti a výzkumní pracovníci jsou jedním ze zdrojů takových sil. Samotná směrnice by měla pomoci Evropské unii stát se pro tyto osoby atraktivnější oblastí, čímž by mělo dojít ke zlepšení postavení EU v globální soutěži. V souvislosti s očekávaným přílivem takových osob se předpokládá i zvýšení růstu HDP. Nově se v našem zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců,
zavede dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti.
To znamená, že studenti či výzkumní pracovníci, kteří dokončí své studium nebo výzkumnou činnost, budou mít možnost
pobývat dále na našem území ještě devět měsíců,
za účelem hledání možnosti zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti. Další novinkou bude oprávnění držitelů povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu či studia,
zdržovat se v jakémkoli státě EU bez víza, a to po dobu jednoho roku
. Přičemž jedinou podmínkou pro pobyt bez víza na našem území je mít platné povolení od členského státu EU. Zákonodárce má za to, že toto pomůže podpořit migraci studentů a výzkumných pracovníků do ČR a výrazně se tím sníží administrativní a ekonomická zátěž.
Nad rámec předmětné směrnice se nově zavádí povinnost pro cizince zúčastnit se adaptačně-integračních kurzů. Nynější podoba zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nestanovuje cizincům povinnost účastnit se integračních kurzů. V současné době existuje pouze jediná povinnost, a to pro žadatele o trvalý pobyt na našem území, jež spočívá v úspěšném absolvování zkoušky z českého jazyka na úrovní A1.
Touto novelou již budou muset cizinci absolvovat „uvítací adaptačně-integrační“
kurz
nejpozději do jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k pobytu na našem území. Samotné kurzy mají poskytovat Centra na podporu integrace cizinců, jejichž činnost bude nově financována ze státního rozpočtu. Smyslem těchto kurzů by mělo být poskytnout nově příchozím cizincům základní informace o ČR, o kultuře, o pobytové problematice, bydlení, zaměstnání a mnoho dalších informací o místních poměrech. Dále stojí za zmínku, že dle důvodové zprávy má v budoucnu dojít ke zvýšení náročnosti zkoušky z českého jazyka pro trvalý pobyt z úrovně A1 na úroveň A2. Povinnost zúčastnit se kurzů se samozřejmě bude týkat pouze cizinců z třetích zemí a samotný kurz si budou muset cizinci zaplatit.
Pokud by cizinec nesplnil povinnost vyplývající z této novely, dopustil by se přestupku a hrozila by mu sankce v podobě pokuty do výše 10 000 Kč
. Jak už jsem uváděl výše, zákonodárce vidí nutnost v absolvování povinných integračních kurzů v tom, aby nedocházelo k radikalizaci, extremismu, sociálnímu napětí cizinců, a tedy k zachování bezpečnosti České republiky i všech obyvatel.
V danou chvíli v České republice nemáme systém kvót pro ekonomickou migraci, což by se mělo s přijetím této novely změnit. V důvodově zprávě se uvádí, že tato situace se negativně projevuje především u migrace za účelem zaměstnání, neboť orgány státní správy jsou přehlcené žádostmi a nestíhají je vyřizovat. Vzhledem k tomu, že jsou státní orgány přehlcené a nestíhají vyřizovat žádosti v rozumných lhůtách, dochází k negativním důsledkům, a to především ke kritice orgánů státní správy, přetíženosti registračního systému Visapoint, obviňování z korupce státních zaměstnanců a parazitování organizovaných zprostředkovatelských skupin na cizincích. Sice v danou chvíli nemáme obecný systém kvót, přesto však existují různé migrační projekty. Nejvýznamnějšími takovými projekty se staly „Režim Ukrajina“ a „Projekt Ukrajina“, kdy přes 90 % žadatelů z Ukrajiny jsou účastníky těchto programů a počet možných žádostí je stanoven předem, tedy v těchto projektech se již užívá dílčí systém kvót. Na základě vyhodnocení těchto projektů dospěl zákonodárce k tomu, že takový systém představuje vhodný model pro budoucí migrační politiku. Kvóty budou stanoveny (a v rámci roční revize flexibilně přehodnocovány) nařízením vlády na základě zákonného zmocnění, a to především s ohledem na bezpečnostní zájmy státu, integrační kapacity a poptávku po pracovní síle
. Kvóty se budou týkat žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a v případech žádostí o zaměstnaneckou kartu.
Zákonodárce si mimo jiné od ­tohoto kroku slibuje, že díky tomuto systému dojde k vyloučení zpro­střed­kovatelských subjektů, které na cizincích často parazitují.
Mimo jiné by mělo dojít k
zavedení tzv. mimořádných pracovních víz,
tedy víz, která by se vydávala v situaci, kdy by na českém pracovním trhu chyběly pracovní síly. Vláda bude tedy moci nařízením dočasně aktivovat vydávání mimořádných pracovních víz, s tím, že by byly určeny země, odkud k nám mají přijít pracovníci, jejich objem a v jaká ekonomická odvětví se pracovní síly hledají. Jak uvádí důvodová zpráva, principem těchto víz je cirkulární migrace, tedy
nejedná se o usazovací typ víz
. To vyplývá ze samotné povahy mimořádných pracovních víz, neboť jejich platnost bude maximálně jeden rok, nebude možné je prodlužovat (avšak bude možné o taková víza žádat opakovaně). Dále je vyloučeno si na základě těchto víz podat žádost o jiné pobytové oprávnění a především držitel mimořádného pracovního víza si nebude moci požádat o sloučení rodiny.
1) Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb. Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb.