Legislativní novinky s komentářem - Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu

Konkrétní návrh směrnice, jejímž účelem bylo nejen přizpůsobení úpravy autorského práva digitálnímu prostředí, ale i sjednocení v mnohém odlišné úpravy v jednotlivých členských státech, byl Evropskou komisí předložen dne 14. 9. 2016. Nutno dodat, že současná podoba Evropským parlamentem schválené směrnice se od původního návrhu v některých oblastech poměrně výrazně liší, což je způsobeno, i na evropské poměry, silným lobbingem zájmových skupin, kdy na jedné straně stály vydavatelské domy a na druhé internetové společnosti (zejména Google). Iniciativa k přijetí směrnice unifikující pravidla autorskoprávní ochrany ve všech členských státech a přizpůsobující autorské právo digitálnímu prostředí byla obecně přijímána, stejně jako podstatná část textu směrnice. , když jeden byl považován za potencionální pohromu a likvidaci vydavatelů tisku (a druhou stranou zase jako či ) a druhý byl považován za prostředek cenzury internetu. Jak již bylo výše uvedeno, směrnice byla, i s kontroverzními články 11 a 13, Evropským parlamentem přijata a níže v tomto článku je naznačeno, jaké mohou mít kontroverzní články dopady do praxe.

Článek 11 směrnice zavádí poměrně revoluční úpravu, když vydavatelům tiskových publikací poskytuje, ve vztahu k digitálnímu užití jejich tiskových publikací (např. článkové agregáty, či úryvky v rámci vyhledavačů), práva náležející autorovi, konkrétně pak:

V praxi tato úprava znamená, že pro zveřejnění části textu publikace (článku, zprávy), bude potřebovat internetová platforma (typu vyhledavače Google či agregátor Google News) – licenci od vydavatele tiskové publikace, s čímž mohou souviset i licenční poplatky. Nutno poukázat na to, že (mimo jiné) samostatná položka v rámci periodicky či pravidelně aktualizované publikace, vydávaná pod jedním titulem, jako jsou noviny nebo časopis, publikovaná s editorským dohledem a pod kontrolou a na odpovědnost poskytovatele služeb (úprava tedy nedopadá např. na osobní blogy).

Tento článek, při jeho striktním výkladu, může mít zcela zásadní dopad na . Aby např. Google mohl (při striktním výkladu článku 11 směrnice) nadále zobrazovat titulky, perexy a náhledy perexových fotografií, musel by disponovat licencí od příslušného vydavatele. V praxi si snad lze představit, že by takovéto licenční smlouvy byly uzavřeny s velkými vydavateli, nicméně je otázkou, zda budou mít internetové společnosti vůbec zájem uzavírat licenční smlouvy s menšími zpravodajskými servery, které by se v takovém případě vůbec nemusely ve vyhledavačích zobrazovat (či pouze ve formě omezených odkazů nebo hyperlinku). Nezbytnost licence by bylo možno řešit i zřízením kolektivního správce.

Ochrana autorských práv dle čl. 11 směrnice na toliko prosté odkazování v podobě hyperlinku a na soukromé, nekomerční užití obsahu jednotlivci. Zásadní diskuze pak vzbuzuje zákonná výjimka, dle které se ochrana autorských práv dle čl. 11 směrnice nevztahuje na užití . Právě vymezení toho pojmu ve vnitrostátní úpravě bude rozhodující pro dopad přijaté úpravy na zobrazování odkazů na články ve vyhledavačích, když .

Tento článek zavádí pro účely ochrany autorského práva (), jímž se rozumí poskytovatel služeb informační společnosti, tj. poskytovatel serveru, jehož hlavním nebo jedním z hlavních účelů je ukládat a poskytovat veřejný přístup k velkému množství autorsky chráněných děl, která na ně nahrávají uživatelé a která takový server uspořádává a zviditelňuje za účelem zisku, . Pokud je tento obsah serveru chráněný autorskými právy, – držitele práv, přičemž zveřejněním bez takového souhlasu – licence – dojde

Dle současné právní úpravy je poskytovatel za služby ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem odpovědný toliko v případě, kdy mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací [viz ustanovení § 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů)].

Nově má být V praxi to tedy znamená, že pokud chce mít poskytovatel na svém serveru autorsky chráněný obsah, Poskytovatel služeb však nebude nucen jen obsah porušující autorské právo mazat, nýbrž bude nucen . Je tedy evidentní, že poskytovatel služeb, pokud nebude mít uzavřené licenční smlouvy se všemi v úvahu přicházejícími kolektivními správci a autory (což je v praxi stěží dosažitelné),

V tomto ohledu je nutno upozornit, že současné technologie – „filtrační“ systémy (např. stále projevují poměrně vysokou míru chybovosti, tedy zůstává otázkou, zda je v praxi vůbec možné vyhovět požadavkům směrnice, pokud jde o povinnosti poskytovatele služeb, a zda tedy přenos odpovědnosti a nutnosti vyhledávat a mazat „pirátský“ obsah přímo na provozovatele serveru nepředstavuje příliš přísné a nepřiměřené opatření, byť lze chápat důvody jeho zavedení.

Pod definici poskytovatele služeb sdíleného obsahu např. neziskové online encyklopedie či jiná nezisková úložiště (např. výuková) cloudové služby, které umožňují uživatelům nahrávat obsah pro jejich vlastní použití (např. Dropbox, Google Drive atd.), jakož i jiné, obdobné služby.

Článek 13 odst. 4aa směrnice obsahuje – tedy pro poskytovatele, kteří poskytují služby veřejnosti méně než tři roky a kteří mají roční obrat nižší než 10 milionů eur, jakož i pro

Nutno dodat, že pravidla zavedená směrnicí musí být pro jejich řádnou účinnost převzata do vnitrostátní úpravy členských států a teprve poté bude možno s jistotou říci, jaké konkrétní dopady bude mít přijatá směrnice do praxe, nicméně již nyní lze říci, že tyto dopady mohou být poměrně zásadní a nezbývá než čekat na transpozici směrnice do vnitrostátního práva. Velmi podstatná pro výklad jednotlivých pojmů bude samozřejmě i judikatorní činnost soudů.