Otcovská "dovolená"

Jedním z legislativních opatření, které potvrzuje snahu zákonodárných orgánů k prohloubení péče o děti, prohloubení vztahu otce s dětmi, prohloubení vztahu otce s matkou formou aktivní pomoci otce v prvních dnech života dítěte, a současně k dodržování práv a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů, je zavedení otcovské dovolené. píše se konkrétně v důvodové zprávě¹⁾ k novele č. 148/2017 Sb. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která novou dávku upravuje. Zákon nabyl dne 1. 2. 2018, využitelný je pro zaměstnance (muže zapsané jako otcové dítěte bez ohledu na to, zda jsou s matkou manželé, poprvé pro děti narozené 21. až 22. 12. 2017) poprvé čerpat dle české právní úpravy placené volno k péči o dítě, laicky nazývané poporodní dovolenou či otcovskou dovolenou.

Zaměstnanec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo zaměstnanec pečující o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo sedmi let věku, má nárok na dávku OPP. Dávka je přiznána zaměstnancům a OSVČ, kteří splnili dostatečně dlouhou účast na nemocenském pojištění. V tomto případě to budou rovné Případný zájemce o dávku musí také dále splňovat jedno z těchto pravidel: Nárok má i zahraniční zaměstnanec, jestliže je účasten nemocenského pojištění aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Dovolenou musí zaměstnanec nastoupit nejdéle do . V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z opráv­něných. Otcovská náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. Na volno má ale právo i v případě, kdy je matka s dítětem ještě stále v nemocnici. Výjimku by pak tvořila snad jen pouze situace, kdy by dítě bylo hospitalizováno po dobu celého šestinedělí.

S otcovskou nemohou počítat pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací zařazené do práce. I když zákon nabyl účinnost dne 1. 2. 2018, nárok na otcovskou dovolenou vznikne i tehdy, pokud se dítě narodí v období šest týdnů před dnem nabytí účinnosti zákona (před 1. 2. 2018), tedy v období od 21. 12. 2017 (viz přechodné ustanovení zákona). O právní úpravu této dávky poporodní péče se doplňují i další zákony, např. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).

Podpůrčí doba (délka dovolené) u otcovské činí jeden (sedm kalendářních dnů) a začíná nástupem na otcovskou „dovolenou“. Nevýhodou je, že dovolenou nebude možné nijak přerušit ani rozdělit. Tatínkům pak bude každý den vypláceno 70 % z denního vyměřovacího základu mzdy. Vyměřovací základ je pak počítán stejným způsobem jako u mateřské, čili sečtením hrubých výdělků za poslední rok a jejich následným vydělením počtem dnů.

Nástup nastává dnem, který pojištěnec určí v období šesti týdnů ode dne narození dítěte (dnem narození dítěte plus 41 následujících dní), nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.

Po dobu čerpání otcovské poporodní péče bude tatínkům náležet dávka. Jde o dávku vyplácenou z nemocenského pojištění, která se stejně jako nemocenská či peněžitá pomoc v mateřství vypočítá z denního vyměřovacího základu. Tím je součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce. Průměrný denní výdělek se ale ještě sníží podle redukčních hranic takto:

Z takto vypočteného denního vyměřovacího základu se následně započítá 70 procent, dobrovolní hasiči a další záchranáři pobírají 100 % (§ 29 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.). Rozumí se tím úhrn příjmů, které jsou rozhodující pro odvody na pojistné na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Zpravidla se jedná o mzdy, platy a další mzdové náležitosti, které jsou předmětem daně z příjmů. Hrubá mzda je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem denní výše dávky 1 225 Kč (tj. mzdy od 91 078 Kč brutto). Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise a má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného. Peněžitá dávka otcovské poporodní péče bude nahrazovat ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 30 000 Kč hrubého měsíčně (30 dní) – viz tabulka 1.

Tabulka 1: Kalkulace mzdy/platu s jedním dítětem muže k vyplacené dávce OPP

Zdroj: www.mpsv.cz, upraveno autorem

U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávky. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Denní vyměřovací základ se stanovuje stejným způsobem jako u peněžité pomoci v mateřství. Za troje měsíční pojistné živnostníci dostanou sedm denních dávek, přičemž výše měsíčního pojistného a denní dávky je prakticky totožná. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

Rodičovská dovolená muže se bude nadále uplatňovat. Poněkud nad vlastní rámec tohoto článku lze uvést, že rodičovská dovolená se poskytuje po skončení mateřské dovolené (tzv. placené) Tato rodičovská dovolená se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, ve většině případů v závislosti na době čerpání rodičovského příspěvku. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne a jakou zvolí výměru rodičovského příspěvku. . Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně jako nároky ženy. Podle toho, zda je muž uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené (tedy zpravidla 28 týdnů) nebo po skončení rodičovské dovolené (tedy po třech letech věku dítěte). Je možné, aby muž pečoval o dítě již od jeho narození a měl rodičovskou dovolenou. Po dobu, kdy rodičovská dovolená odpovídá svou délkou mateřské dovolené (zpravidla 28 týdnů) může zaměstnanec dostat peněžitou pomoc v mateřství jen v některých případech.

Zákon č. 187/2006 Sb. obsahuje významnou výhodu pro muže. Mohou dostávat peněžitou pomoc v mateřství, i když žena – matka dítěte nebude mít pracovní neschopnost. Podmínkou je však, že je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohodu lze uzavřít na dobu nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu dítěte. Matka dítěte nemusí přitom splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, muž, který tuto dohodu uzavírá, však musí tyto podmínky splňovat. Rodičovská dovolená je maximálně tři roky. Jestliže žena (případně muž) chce využít významné výhody a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, musí se se zaměstnavatelem po uplynutí tří let věku dítěte dohodnout. Buď dostane neplacené pracovní volno a zůstane doma pečovat o dítě, nebo ji zaměstnavatel zaměstná s tím, že žena dodrží výše uvedenou podmínku spočívající v celodenní řádné péče o dítě. Zaměstnání může přijmout nejen u svého zaměstnavatele, ale může nastoupit zaměstnání i jinde.

Právo na rodičovské volno je individuálním a nepřenosným právem každého z rodičů, které umožňuje, aby o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Stejné právo mají i osoby, které dítě převzaly do své péče. Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má též fyzická osoba, která převzala dítě do své trvalé péče. Hmotné zabezpečení po dobu mateřské a rodičovské dovolené (včetně vyloučení souběhu poskytování peněžité pomoci a rodičovského příspěvku) upravují předpisy o nemocenském pojištění a státní sociální podpoře. Rodičovskou dovolenou poskytne zaměstnavatel ženě nebo muži na jejich žádost, a to v rozsahu o jaký požádají. Znamená to, že např. žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne. Pokud zaměstnankyně neuvede dobu, po kterou chce být na rodičovské dovolené, ačkoliv to byla její zákonná povinnost, je třeba vycházet z toho, že žádá o její poskytnutí až do dosažení tří let věku dítěte. Po návratu ženy z mateřské dovolené (zpravidla 28týdenní) nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (opět zpravidla 28týdenní), . Není-li to možné proto, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. Pokud se budou vracet zpět na pracoviště po skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen je zařadit na práci odpovídající pracovní smlouvě.

Bude-li se vracet po skončení rodičovské dovolené, je povinností zaměstnavatele poskytnout ji práci tedy práci „účetní“ a nikoliv práci původní, mzdovou účetní. Může tedy vykonávat práci účetní jakéhokoliv druhu (zaměření), např. skladová účetní, účetní v autoprovozu apod., tedy kdekoliv jinde, třeba i mimo provoz, kde před odchodem na rodičovskou dovolenou nepracovala. Práce by však musela odpovídat pracovní smlouvě. Kdyby měla v pracovní smlouvě uveden druh práce „mzdová účetní“, byl by zaměstnavatel povinen i po skončení rodičovské dovolené jí zajistit práci „mzdové účetní“.

Jestliže se bude vracet předčasně do práce žena nebo muž z rodičovské dovolené – tedy až do tří let věku dítěte – je zaměstnavatel rovněž povinen jim tento návrat umožnit. Protože má v tomto případě pouze povinnost zařadit je na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě, neznamená tento návrat pro zaměstnavatele zpravidla nic jiného, než že bude muset zvážit, zda a na jaké pracovní místo a práci předisponuje tuto zaměstnankyni nebo zaměstnance v rámci jejich pracovní smlouvy.

Podle § 53 ZP nemůže zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď mimo jiné i v době, kdy je zaměstnankyně nebo kdy zaměstnankyně čerpá nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají . Zákaz výpovědi se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době. Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou. Pracovní poměr skončí, i kdyby byl zaměstnanec v této době v pracovní neschopnosti. Podmínkou pro zákaz výpovědi je, že žena nebo muž čerpají rodičovskou dovolenou, tedy do tří let věku dítěte. Ochrana se nevztahuje na případy, kdy se např. žena vrátí do zaměstnání po dvouleté rodičovské dovolené a spoléhá na to, že dítěti ještě nejsou tři roky a že proto má právní ochranu před výpovědí.

Zákaz výpovědi se nevztahuje, a zaměstnavatel tedy může skončit pracovní poměr výpovědí se zaměstnancem, který by jinak podléhal ochraně (měl by např. rodičovskou dovolenou), Výjimka platí (uplatní se zákaz výpovědi) u zaměstnankyně na mateřské dovolené nebo zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Většinou se jedná o mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů, nejdéle však 22 týdnů ode dne porodu. Byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), .

Zákaz výpovědi se rovněž podle § 54 písm. c) ZP nevztahuje na vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, pokud nejde o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Do uvedené novely č. 148/2017 Sb. zákona č. 187/2006 Sb. měli otcové možnost čerpat pouze placenou řádnou dovolenou (po souhlasu zaměstnavatele) nebo neplacené volno k poskytnutí doprovodu rodinnému příslušníkovi do nemocničního zařízení (viz nařízení č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných osobních překážek v práci). Další legislativní úpravou vznikl otcům nárok na čerpání rodičovské dovolené, na kterou ho zaměstnavatel musí do tří let dítěte pustit kdykoli, a vůbec při tom nezáleží, jestli je zároveň na mateřské nebo rodičovské dovolené i matka. Další úpravu přineslo vládní nařízení č. 135/2015 Sb. upravující pracovně-právní vztah ve služebním poměru. Otcovská dovolená (zákon č. 148/2017 Sb.) je jedním z prorodinných opatření, které nachystala současná vláda. V současné době (duben 2019) je ve hře také zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč (z původních 220 000 Kč) a jeho rychlejší čerpání, vyšší daňové slevy na dítě nebo možnost tohoto příspěvku na každé dítě do čtyř let věku. Z důvodů fiskálních se zvýšená částka bude nejspíše vztahovat jen na děti narozené po 31.12. 2019. Nová dávka otcovské dovolené je tak vlastně prostředek, jak z jednoho týdne neplaceného volna muže udělat týden jeho volna s dítětem s určitou podporou – viz. tabulka 2.

Dávka otcovské poporodní péče (OPP) je vyplácena z nemocenského pojištění, z jehož celkově vyplácené částky představuje v průměru kolem 1 %. Celkem bylo za prvních 13 měsíců vyplaceno na dávkách OPP 260,9 mil. Kč, to znamená, že ji využilo kolem 52 000 tatínků, v průměru kolem 4 000 měsíčně. Statisticky se narodilo přibližně 100 000 dětí za rok, tedy přibližně 8 300 za měsíc. Otcovské poporodní péče tedy využívá přibližně polovina všech tatínků.

Otcovskou lze čerpat též v době pobytu dítěte s matkou v péči zdravotnického zařízení. Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou. Podpůrčí doba u této další otcovské se však stanoví ode dne nástupu na otcovskou. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

Nárok na dávky otcovské poporodní péče nevzniká vedle mužů ve výkonu trestu dále důchodcům (po zániku nemocenského pojištění), u studentů (studium se nepovažuje za dobu pojištění), nezaměstnaných mužů a nízko výdělečným mužům (dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč/měsíc včetně).