Pečovatelská služba - 3. část - nejčastější fakultativní činnosti - možnosti poskytování a tvorba kalkulace

Sociální služba, tj. i pečovatelská služba, je považována za „sociální pomoc“ v perspektivě ustanovení § 59 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je osvobozena od této daně z přidané hodnoty.

Sociální službu tvoří vždy:

Základní činnosti jsou činnosti upravené v konkrétním ustanovení každého druhu sociální služby – u pečovatelské služby v rámci § 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a blíže specifikovány v jednotlivé úkony v rámci § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí právní předpis“).

činnosti jsou činnosti, které poskytovatel není povinen nabízet ani zajišťovat – jedná se o možnost, což vychází z formulace ustanovení § 35 odst. 4 zákona o sociálních službách (konkrétně: “).

Úhrada za poskytování činnosti je stanovena v rámci § 77 zákona o sociálních službách, a to ne konkrétní výší úhrady, ale principem, jehož plnění musí poskytovatel prokázat – tedy

Existují pravidla, za kterých je možné považovat činnost a u daného druhu sociální služby ho poskytovatelem nabízet – Ministerstvo práce a sociálních věcí je metodicky specifikovalo v:¹⁾

souvislost dané činnosti s poskytováním registrované sociální služby a cílovou skupinou/okruhem osob,

poskytována bude pouze osobám v návaznosti na poskytovanou základní činnost/základní činnosti – není možné samostatně poskytovat pouze činnost ,

poskytování je možné pouze osobě/osobám, s kterými má poskytovatel uzavřenou smlouvu o poskytování sociální služby na základní činnosti,

souvislost s péčí a podporou člověka v nepříznivé sociální situaci, odpovídající zjištěným potřebám a napomáhající sociálnímu začleňování či předcházející sociálnímu vyloučení,

je zajišťovaná vlastními zaměstnanci a vlastními prostředky poskytovatele,

činnost není zajišťována běžně dostupnou veřejnou službou,

činnost, za níž je klientovi účtována úhrada ve výši rovnající se nákladu na provedení činnosti, tj. bez zisku – v návaznosti na ustanovení § 77 zákona o sociálních službách.

Doprava uživatele automobilem poskytovatele – buď k vymezenému úkonu/zajištění vymezených potřeb uživatelů, nebo určeném území.

Pedikúra.

Kadeřnictví.

Dohled.

Připomenutí podání léků.

Půjčování kompenzačních pomůcek.

Zapůjčení jídlonosičů.

prokázání, že poskytovatel nepřekračuje maximální úhradu podle ustanovení § 77 zákona o sociálních službách,

poskytovatel netvoří v rámci poskytování této činnosti zisk,

vyhodnocení zdrojů financování nákladovosti dané činnosti – pokud by úhrada nebyla stanovena v maximální výši (tedy příjem z úhrady by nebyl roven nákladům na zajištění dané činnosti), je třeba nalézt legitimní zdroj financování,

prokázání, že finanční prostředky poskytované na zajištění sociálních služeb v rámci dotačních titulů v návaznosti na ustanovení § 101a a násl. zákona o sociálních službách jsou využívány pouze k stanoveným účelům – tedy na zajištění základních činností (a nejsou používány na financování fakultativních činností).

byť na stejnou činnost může mít každá organizace jinou strukturu nákladů – náklady nemusejí být zcela stejné (např. příspěvkové organizace a organizační složky územně správních celků poskytující sociální služby mají vyšší náklady v oblasti personálních/osobních nákladů z důvodu 2 % povinného odvodu zaměstnavatele do FKSP),

každá organizace stejnou činnost může zajišťovat jiným způsobem nebo rozsah/obsah dané činnosti může být u každé z nich drobně odlišný (např. co vše je činěno při poskytnutí pedikéry),

náklady na zajištění stejné činnosti u různých organizací mohou být různě vysoké (je jiný) – například vzhledem k různým mzdovým/platovým podmínkách profese, která vykonává danou činnost, rozsahu poskytování činnosti/velikosti organizace vzhledem k možnosti dojednat nižší nákupní cenu/výši nákladů (například v rámci „materiálu“ na zajištění dané činnosti, který může být využit i v rámci jiných činností dané organizace).

– jejich oblastí (personálních/mzdových/platových, materiálních...) na zajištění konkrétní činnosti v určené organizaci a zjištění, zda daný náklad je započitatelný v plné výši (máme ho například odlišený i v rámci analytického účetnictví) nebo jen v jeho poměrné části.

– pokud některé náklady slouží pro zajištění vícero činností, je třeba je rozpočíst; tedy je nutné poměrově rozčlenit dané náklady vzhledem ke skutečné spotřebě na zajištění kalkulované činnosti; je třeba stanovit princip/důvod, jakým způsobem jsme náklad dopočetli v určité výši na zajištění činnosti – například: řidič, který vykonává svou činnost 5 dní v týdnu, poskytuje dopravu jako činnost pouze dva dny z těchto 5 pracovních – v ostatních dnech zajišťuje podporu při poskytování základních činností – např. svoz prádla od uživatelů; pokud by každý den byla stejná pracovní doba, znamenalo by to, že 40 % z personálních nákladů na daného řidiče jsou náklady poměrně propočtené na danou činnost.

(např. za kilometr, provedení jednoho úkonu/činnosti, času nezbytného k zajištění daného úkonu) – zákon o sociálních službách nestanovuje jednotku úhrady u fakultativních činností; ponechává toto rozhodnutí na poskytovateli; jednotka úhrady je důležitá z těchto důvodů:

změny způsobu poskytování činnosti, která má vliv na nákladovost,

změny výše nákladů na zajištění činnosti – například v nedávné době u poskytovatelů sociálních služeb změna platů (mezd), změna výše odvodů v rámci fondu kulturních a sociálních potřeb z minimální výše 1,5 % na 2 % podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů,

změna jednotky (např. při přehodnocení či změny smlouvy o poskytování sociální služby – sazebníkem úhrady) – s ohledem na vhodnější a efektnější způsob účtování uživatelům služby.

poskytovatel by pouze zprostředkovával danou činnost od jiné organizace (např. taxislužby nebo „senior taxi“, které poskytuje jiná organizace),

organizace (poskytovatel) by danou činnost poskytoval pro širší skupinu, do které by spadali jak uživatelé jeho sociální služby – pečovatelská služba, tak další osoby, které uživateli sociální služby nejsou; jedná se o další činnost organizace poskytovanou samostatně vedle sociální služby (organizace poskytuje pečovatelskou službu jako jednu z činností a dopravní službu pro určité osoby, jako další činnost – nezbytnost využití jedné nebo druhé ze zmíněných činností není podmíněna).

náklady na daný rok – odpis,

opravy automobilu a údržba,

pohonné hmoty,

garážování automobilu,

povinné pojištění,

dálniční známka (pokud je to třeba) aj.

hrubá mzda,

odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnavatele či další povinné odvody za zaměstnance – například odvody do fondu kulturních a sociálních potřeb,

či další konkrétní náklady organizace,

hrubá mzda na 1,0 úvazku řidiče musela být na zajištění činnosti přepočtena v poměru 3/5 v návaznosti na skutečnost, že tři z pěti pracovních dní je zajišťována kalkulovaná činnost a ve zbylých dvou dnech je zajišťována základní činnost,

v návaznosti na tak podrobnou neevidenci skutečně ujetých km a v návaznosti na to, zda je poskytována základní nebo činnost byl využit poměr stanovený obdobným principem jako u nákladů mzdových – takto bylo postupováno také u dalších nákladů.

Kilometrová jednotka – budeme měřit dané kilometry a jsme schopni dané kilometry v případě stanovení principu krácení na základě počtu osob, které danou jízdu využijí (nebo část dané jízdy), skutečně rozpočítat; jaká bude muset být vedena evidence, aby toto odpovídalo? Jak prokážeme dané účtování, pokud si bude uživatel stěžovat? Jak prokážeme rozúčtování části dané cesty? Jsou počty km účtovány také v „běžných dovozových službách“?

Trasa nebo její část (100 Kč/cesta po městě xxx a zpět; 150 Kč/cesta za město xxxx, 30 Kč/do střediska osobní hygieny a zpět) – není nutné vést tak rozsáhlou evidenci vzhledem ke kilometrové jednotce účtování, je vhodné u tras a dovážení ve specifikované oblasti (např. dovážení ve městě xxxx).