V současné době, kdy se oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dynamicky vyvíjí, je nezbytné zejména pro povinné osoby podle § 2 zákona č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) jednoznačně identifikovat, zda a v jakém rozsahu informace, kterými disponují, podléhají povinnosti mlčenlivosti. Zároveň existuje možnost kolize povinností mlčenlivosti uložených podle jiných právních předpisů právě s AML povinnostmi.
Povinnost mlčenlivosti v AML oblasti
Mgr.
Ondřej
Poupě
K povinnosti mlčenlivosti obecně
Z teoretického hlediska lze povinnost mlčenlivosti definovat jako povinnost zamezit šíření informací, které jsou předmětem mlčenlivosti, mezi neoprávněné osoby. Samotná povinnost mlčenlivosti je vymezena za pomocí následujících prvků:
a)
osobní působnost – okruh osob, kterých se týká (z povahy věci se jedná o fyzické osoby),
b)
věcný rozsah – okruh informací, nezávisle na formě jejich uchovávání, resp. předávání, které jsou chráněny,
c)
výjimky z mlčenlivosti – buď výjimky systémové, obecně stanovené zákonem (skrze stanovení oprávněných osob), nebo výjimky
ad hoc
na základě rozhodnutí zákonem stanovené oprávněné osoby.Porušením povinnosti mlčenlivosti se pak adresát této právní normy vystavuje hrozbě sankcí, a to buď veřejnoprávní, např. pokutě, nebo soukromoprávní, tj. náhradě škody.
Mlčenlivost podle AML zákona
Základní povinnost mlčenlivosti podle AML zákona
Vzhledem k důležitosti povinnosti mlčenlivosti pro efektivitu předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je v AML zákoně věnována povinnosti mlčenlivosti celá část čtvrtá. V současnosti je v Poslanecké sněmovně České republiky novela AML zákona (ST 909)