Prosím o radu, kde bych našla vypsané oznamovací povinnosti vůči zřizovateli. Zajímá mě, co nám musí zřizovatel schvalovat (co zastupitelstvo, a co jen starosta) a kde stačí dát pouze na vědomí starostovi. Jedná se mi především o odpisový plán. Ten je každoročně schvalován zastupitelstvem, ale tento dokument neobsahuje pouze obecné informace, týkající se odpisů, ale i konkrétní majetek a jeho výše odpisů za daný rok. Nyní jsme zakoupili nový investiční majetek a mě zajímá, zda musím provést změnu odpisového plánu a nechat schválit zastupitelstvem (i zpětně), nebo stačí, pokud jsme informovali před koupí starostu – dle zřizovací listiny. Nemohla bych vytvořit takový odpisový plán, ve kterém nebudou uvedeny konkrétní položky majetku, ale pouze předpis, dle kterého se musím řídit při zařazování majetku? Nebo mohu do schvalovaného odpisového plánu uvést, že změny v průběhu roku se budou řešit např. pouze oznámením a uvedou se až v odpisovém plánu na další rok?
Otázky a odpovědi: Oznamovací povinnosti vůči zřizovateli
Vydáno:
4 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Oznamovací povinnosti vůči zřizovateli
JUDr.
Petr
Pospíšil
Ph.D., LL.M.,
Odpověď:
Předpokládám, že tazatelka pokládá dotaz
z hlediska příspěvkové organizace obce
. Vzájemné vztahy mezi obcí jako zřizovatelem a příspěvkovou organizací vyplývají ze zákona č. 128/2000 Sb.
, o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Základním dokumentem, který rovněž nastavuje vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací, je pak vždy také zřizovací listina
konkrétní organizace, neboť dle § 27 odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb. zřizovací listina obsahuje také „vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně
.“
Řada zřizovatelů pak také stanoví podrobnosti vzájemných vztahů s příspěvkovými organizacemi ve zvláštním dokumentu, který má charakter interního předpisu platného pro příspěvkové organizace a v praxi bývá zpravidla označován např. jako „Zásady vztahů města … k příspěvkovým organizacím“
. Právě naposledy uvedený předpis bývá často tím nejdůležitějším, který jasně stanoví konkrétní práva a povinnosti včetně vzájemné informovanosti. V případě, že takový dokument zřizovatel nevydal, není problém si pomoci příkladem dobré praxe jiných obcí, které někdy tyto zásady i zveřejňují.Pokud jde o dotaz vztahující se k tomu,
který orgán má ve vztahu k příspěvkové organizaci co schvalovat
, tak dle platné právní úpravy platí, že
funkci zřizovatele vykonává rada obce
– jedná se o vyhrazenou pravomoc rady ve smyslu § 102 odst. 2 písm. b) obecního zřízení. Zastupitelstvu jsou vyhrazena rozhodnutí spočívající v založení či rušení organizace, schválení zřizovací listiny a jejích změn. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává většinu jejích pravomocí starosta
, a to včetně výkonu zřizovatelských funkcí vůči příspěvkovým organizacím.Z žádného právního předpisu
nevyplývá jednoznačná struktura odpisového plánu
. Je na organizaci a zřizovateli, do jaké míry podrobnosti odpisový plán stanoví, zda v obecné rovině pro jednotlivé odpisové skupiny, anebo podrobně pro jednotlivé položky odpisovaného majetku. Z dotazu vyplývá, že pro danou organizaci je odpisový plán schvalován v detailní podobě pro jednotlivé položky majetku. V této situaci, tedy v případě pořízení nového majetku musí organizace provést změnu odpisového plánu,
kterou schvaluje zřizovatel [viz § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.]. Pokud není ve vnitřních předpisech (zásadách) stanoveno jinak, přísluší rozhodnutí o změně odpisového plánu tomu orgánu zřizovatele, který schválil samotný odpisový plán.Jak jsme již uvedli, je možné odpisový plán nastavit i v obecné rovině, tzn. bez uvedení konkrétních položek majetku a pouze s uvedením doby odpisování u jednotlivých skupin majetku. V této podobě by však odpisový plán musel být schválen zřizovatelem. Pokud by byl odpisový plán schválen takto, pak by v případě pořízení nového majetku nebylo nutné schvalovat změnu odpisového plánu, pokud by se jednalo o majetek zařaditelný do některé ze skupin již v odpisovém plánu uvedených.
Závěrem lze opět jen zdůraznit, že
konkrétní podoba odpisového plánu a způsob schvalování jeho změn by měla být řešena v některém ze základních dokumentů, jak je již uvedeno výše
– tzn. ve zřizovací listině nebo ve vnitřním předpise (zásadách).