Ustavení orgánů obce po komunálních volbách

První část příspěvku je věnována problematice zániku orgánů obce a dalších orgánů v souvislosti s volbami a ukončením funkčního období stávajícího zastupitelstva obce.

Dle čl. 101 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Délku funkčního období stanoví čl. 102 odst. 2 Ústavy a § 1 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), jako čtyřleté, přičemž volby se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí. Poslední komunální volby se konaly v termínu 10.–11. 10. 2014. Zákon o volbách v § 55 odst. 2 písm. d) stanoví, že člena zastupitelstva zaniká dnem voleb do zastupitelstva. S ohledem na skutečnost, že v České republice se „standardní“ (řádné) komunální volby¹⁾ konají ve dvou dnech, zaniká dosavadních členů zastupitelstva uplynutím prvého dne voleb. Není proto možné, aby starosta svolal zasedání stávajícího zastupitelstva sice ještě před konáním voleb, ale termín zasedání by byl stanoven až po skončení prvního dne voleb. V takovém případě by se vůbec nejednalo o zasedání zastupitelstva obce a všechna zde přijatá „rozhodnutí“ by neměla žádnou právní relevanci.

Zastupitelstvo obce je oprávněno na začátku či kdykoliv v průběhu funkčního období zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce [§ 84 odst. 2 písm. l) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“)]. Obligatorně zřizuje zastupitelstvo výbory kontrolní a finanční, za zákonem stanovených podmínek pak výbor pro národnostní menšiny. V částech obce může zřídit zastupitelstvo osadní nebo místní výbory. Zastupitelstvo není v počtu výborů a jejich zaměření (stanovení náplně práce) omezeno. Dle § 117 odst. 1 zákona o obcích plní výbory iniciativní a kontrolní úlohu. Vzhledem k tomu, že existence výborů se odvíjí od existence zastupitelstva (neboť zastupitelstvo je jejich zřizovatelem), zanikají výbory a členství všech členů v těchto výborech okamžikem zániku zastupitelstva, resp. mandátů stávajících členů zastupitelstva, tedy uplynutím prvního dne voleb. Přitom není rozhodné, zda funkci člena výboru zastává člen zastupitelstva či jiná osoba.²⁾ Se zánikem výborů zanikají funkce všech jejich členů. Jde o důsledek vyplývající ze zákona, a není tudíž nutné, aby zastupitelstvo ke zrušení výborů či odvolání jejích členů činilo jakékoliv kroky (např. na posledním zasedání zastupitelstva před volbami by všechny výbory svým usnesením zrušilo či odvolalo všechny jejich členy).

Stanovilo-li zastupitelstvo obce odměny za výkon funkce neuvolněných členů zastupitelstva [§ 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích], nárok na její poskytování zaniká dnem zániku mandátu. Získá-li stávající člen zastupitelstva i na základě nových voleb, rozhodne-li nově zvolené zastupitelstvo o poskytování odměn neuvolněným členům zastupitelstva, bude odměna poskytována ode dne stanoveného zastupitelstvem, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva. Odměnu tak nikdy nelze poskytnout zpětně, například již od zvolení členem zastupitelstva.

Dle § 102a odst. 1 zákona o obcích rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí. V období ode dne konání voleb do zvolení nové rady obce (starosty, místostarosty a dalších členů rady) správu obce zajišťují stávající starosta, místostarosta a rada obce.

Na rozdíl od výborů, které zanikají spolu s ukončením funkčního období zastupitelstva, komise rady obce zřízené dle § 122 odst. 1 zákona o obcích jako iniciativní a poradní orgány, dnem voleb nezanikají. Jelikož existence a činnost stávající rady obce pokračuje i po volbách, komise rady nezanikají, neboť jejich zřizovatel stále existuje, a pokračují ve své činnosti až do zvolení nové rady obce. Tato skutečnost vyplývá taktéž ze zákona, a proto stávající rada obce nemusí činit žádné kroky ke zrušení jednotlivých komisí či odvolání jejich členů. Nicméně jsou známy případy, kdy stávající rada obce ještě před volbami zrušila všechny komise, a to k datu, které připadalo na první den voleb.

Výjimkou z tohoto pravidla jsou komise, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti dle § 122 odst. 2 zákona o obcích (typicky komise k projednávání přestupků nebo komise pro sociálně právní ochranu dětí). Tyto komise nezanikají, a kontinuálně pokračují ve své činnosti i po zvolení nové rady obce. V tomto případě samozřejmě není vyloučeno, že po zvolení nového vedení obce dojde k personálním změnám v jejich složení.

Důležité je také zmínit související problematiku odměňování za výkon funkcí. Byla-li poskytována odměna neuvolněným členům zastupitelstva, kteří byli členy výborů či komisí, vzhledem k tomu, že jejich odměna je vázána na člena zastupitelstva, nárok na odměnu jim zaniká spolu se zánikem mandátu. U výborů je situace jasná, neboť ty zanikají spolu se zánikem zastupitelstva. Pokud kterýkoliv bývalý člen zastupitelstva zastává členství v komisi rady obce, nárok na odměnu za výkon této funkce ve volebním mezidobí není dán. Rozhodlo-li zastupitelstvo obce o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nebyly členy zastupitelstva, za výkon funkce členů komisí rady obce [§ 84 odst. 2 písm. v) zákona o obcích],³⁾ náleží takové peněžité plnění členům komisí i v době volebního mezidobí až do zániku komisí zvolením nové rady obce.

Jak bylo řečeno výše, dosavadní rada obce pokračuje v činnosti po volbách, a to až do zvolení nové rady obce. Stávající členové rady byli do svých funkcí zvoleni v předchozím funkčním období zastupitelstva z řad členů zastupitelstva [§ 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích]. Ovšem členů zastupitelstva zanikl uplynutím prvního dne voleb. Na tomto místě je třeba říci, že stávající funkce jednotlivých členů rady (starosty, místostarosty, ostatních členů) se „transformuje“ z funkce odvislé od mandátu člena zastupitelstva na funkci vykonávanou na základě zákona (zákonného zmocnění, resp. zákonem uložené povinnosti), a to po časově ohraničené období. S ohledem na tuto skutečnost není možné se funkce ve volebním mezidobí vzdát. Stejně tak není možné, aby nově zvolené zastupitelstvo, v případě, že nedojde na ustavujícím zasedání ke zvolení nové rady, odvolalo z funkcí dosavadní členy rady. Jediným způsobem zániku funkce tak bude úmrtí člena rady.

V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena, vykonává její pravomoci ve volebním mezidobí dosavadní starosta.

Specifická situace může nastat v případě, že přede dnem voleb do zastupitelstva vykonávalo pravomoci rady v důsledku poklesu počtu jejich členů pod pět (a na nejbližším zasedání nebyl doplněn alespoň na pět) dle § 100 odst. 1 zákona o obcích zastupitelstvo obce. Po volbách trvají důsledky této situace nadále. Pakliže zastupitelstvo po poklesu počtu členů rady svěřilo rozhodování o některých záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích zcela nebo zčásti starostovi, ten je vykonává i ve volebním mezidobí. Došlo-li by k situaci, že bude zvolen nový starosta, ale nikoliv rada obce jako celek, bude i nový starosta vykonávat tyto pravomoci ve stejném rozsahu. Neúplná původní rada obce sice nezaniká, ale svou funkci plnit nemůže. Zastupitelstvo, které převzalo pravomoc rady, zaniklo (resp. jeho členům) prvním dnem voleb. Z výše uvedeného vyplývá, že zbývající pravomoci rady nebude fakticky vykonávat nikdo, a to až do konání ustavujícího zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo může tyto pravomoci (stejně jako pravomoci uvedené v § 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích) vykonávat již na svém ustavujícím zasedání, a to bez ohledu na skutečnost, zda byly nové obecní orgány zvoleny.

Pravomoci a výkon funkce dosavadního starosty, místostarosty a rady obce není ve volebním mezidobí nijak omezena a bude jimi vykonávána v plném rozsahu. V obcích, v nichž působila v uplynulém funkčním období rada obce, bude v tomto období dosavadní rada i nadále vykonávat své pravomoci, a to i v případě, že v novém funkčním období již rada obce nebude volena (tedy v situaci, kdy bylo zvoleno zastupitelstvo tvořeno méně než 15 členy – § 99 odst. 4 věta třetí). Rada obce tedy bude vykonávat všechny své pravomoci stanovené v § 102 zákona o obcích.

Zákon upravuje i dvě situace mající souvislost se samotnými volbami. Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě všech dosavadních pravomocí, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, všechny dosavadní pravomoci včetně oprávnění stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Radě obce však nejsou svěřeny vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle § 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích. Ve volebním mezidobí není možné tyto pravomoci realizovat, neboť není orgán, který by v těchto záležitostech mohl rozhodovat.

Již bylo řečeno, že stávající rada existuje a vykonává své pravomoci až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí. Je tak třeba, aby došlo ke zvolení nové rady obce jako celku, tedy všech členů. Počet členů rady obce stanoví nově zvolené zastupitelstvo s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v § 99 odst. 3 zákona o obcích, tedy:

Stávající rada tak zaniká okamžikem zvolení posledního člena nové rady obce. V praxi však mohou nastat případy, kdy se nepodaří na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolit radu jako celek, či nedojde ke zvolení nových obecních orgánů vůbec.

Nutno poznamenat, že i ve volebním mezidobí, resp. až do zániku rady obce pobírají členové stávající rady odměny za výkon funkce v takové výši, v jaké byly stanoveny předchozím zastupitelstvem.

Následující část příspěvku pojednává o vzniku a obsazení nových obecních orgánů po komunálních volbách.

člena zastupitelstva vzniká dle § 55 odst. 1 zákona o volbách a § 59 odst. 1 zákona o obcích zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. V případě řádných komunálních voleb bude tímto okamžikem konec hlasování druhý den voleb. Nutno podotknout, že počet členů zastupitelstva pro nové funkční období stanoví předchozí zastupitelstvo podle pravidel stanovených v § 67 a 68 zákona o obcích.

Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování (lhůta činí 10 dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí) tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.

Z toho vyplývá, že ustavující zasedání zastupitelstva by se mělo konat nejpozději 25. den ode dne vyhlášení výsledků voleb. Lhůta 15 dnů je však pouze pořádková a svolá-li starosta zasedání zastupitelstva tak, že se bude konat po uplynutí této lhůty, není s tímto spojena žádná sankce; zasedání se bude konat řádně a zde přijatá rozhodnutí budou platná.

Starosta by měl zasedání svolat nejdříve po uplynutí lhůty pro podávání návrhů na soudní přezkum voleb, a to po zjištění, zda byl návrh podán. V případě, že podán nebyl, svolání nic nebrání. V případě, že podán byl, měl by vyčkat, jak se soud s návrhy vypořádá. Svolá-li starosta zasedání ještě v době trvání lhůty pro podání návrhů na soudní přezkum voleb a zasedání se bude konat až po uplynutí této lhůty, v případě, že žádný návrh nebyl podán, či žádnému návrhu soud nevyhoví, je vše v pořádku a zasedání proběhlo v souladu se zákonem. Pokud by bylo některému návrhu vyhověno a soud by vyslovil neplatnost voleb či hlasování, všechna přijatá rozhodnutí by byla neplatná. Stejná situace by nastala v případě, že by starosta svolal zasedání tak, že by se konalo ještě v době trvání lhůty pro podání návrhů na soudní přezkum.

Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě stanovené v § 91 odst. 1 zákona o obcích, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 zákona o obcích po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce. Toto pravidlo má zajistit postup svolání ustavujícího zasedání v případě nečinnosti starosty. Pokud by však po svolání ustavujícího zasedání Ministerstvem vnitra svolal ustavující zasedání sám starosta tak, že se bude konat dříve než v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra (za splnění podmínky stanovené v § 93 odst. 1 zákona o obcích), bude zasedání svoláno v souladu se zákonem a jeho rozhodnutí budou řádně přijata.

I v případě svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva je třeba dodržet pravidlo stanovené v § 93 odst. 1 zákona o obcích, které stanoví povinnost zveřejnit informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vyvěšením na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním.

Program ustavujícího zasedání zastupitelstva připravuje dosavadní rada obce, resp. starosta v obcích, kde se rada nevolí. Program zpravidla obsahuje pouze body související s ustavením zastupitelstva a volbou obecních orgánů.

Na ustavující zasedání zastupitelstva obce je třeba aplikovat požadavek stanovený v § 92 odst. 3 zákona o obcích, tedy že zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.

Povinným bodem programu je složení slibu členů zastupitelstva. Členové skládají slib na začátku prvního zasedání, jehož se po svém zvolení zúčastní. Znamená to, že složení slibu není podmínkou pro vznik mandátu (ten vzniká zvolením, tj. ukončením hlasování), ale pro jeho trvání. Odmítnutí složení slibu či složení slibu s výhradou má za následek zánik mandátu. Neúčastní-li se člen zastupitelstva ustavujícího zasedání, neznamená to ­zánik mandátu. Tento člen je povinen složit slib na nejbližším následujícím zasedání zastupitelstva, kterého se účastní.

Nebude-li zastupitelstvo schopno se na svém ustavujícím zasedání usnášet pro nedostatek přítomných členů zastupitelstva, měli by po takovém konstatování přítomní členové zastupitelstva složit slib, neboť v tomto případě nejde o rozhodování zastupitelstva, a to nepřijímá žádné usnesení. Po tomto aktu by měl předsedající zasedání ukončit a svolat náhradní zasedání postupem uvedeným v § 92 odst. 3 zákona o obcích.

Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Toto pravidlo není nijak dále rozvedeno, bude tedy záležet na domluvě, případně na tom, jaké jsou zvyklosti v dané obci. Role starosty jako předsedajícího nesouvisí s tím, zda byl dosavadní starosta zvolen členem zastupitelstva (funkci starosty vykonává na základě zákonného zmocnění, navíc zákon nereguluje, že by předsedajícím zasedání mohl být pouze člen zastupitelstva). Bude-li starosta přítomen, záleží na něm, zda se role předsedajícího ujme sám, či pověří (požádá) nejstaršího člena zastupitelstva. Není-li starosta přítomen, dle § 104 odst. 1 zákona o obcích jej zastupuje místostarosta, a to i v roli předsedajícího zasedání zastupitelstva. Je-li zvolen nový starosta nebo místostarosta, ujímá se role předsedajícího zasedání. To nevylučuje, aby zastupitelstvo kdykoliv v průběhu zasedání procedurálním hlasováním odvolalo předsedajícího, resp. rozhodlo o tom, že zasedání bude řídit jiná osoba.

Součástí procedury ustavení orgánů obce na ustavujícím zasedání je i určení těch funkcí, pro jejich výkon budou členové zastupitelstva uvolněni. Jde o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva dle § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích. Je čistě a pouze na rozhodnutí zastupitelstva, které funkce určí jako uvolněné. Může se jednat o funkci starosty, místostarosty (místostarostů), členů rady obce či předsedy výborů; není tedy dána podmínka, že by jako uvolněná mohla být vykonávána funkce související s členstvím v radě obce; uvolněn pro výkon funkce může být tedy i „řadový“ člen zastupitelstva ve funkci předsedy výboru zastupitelstva. V případě, že není určeno, od jakého dne je funkce vykonávána jako uvolněná, platí, že je tak ode dne zvolení. Neurčí-li zastupitelstvo žádnou funkci, pro kterou bude člen zastupitelstva uvolněn, platí, že všichni členové zastu­pitelstva, resp. osoby v dalších funkcích (starosta, místostarosta, členové rady, předsedové výborů) vykonávají svou funkci jako neuvolněnou.

Od stanovení počtu a funkcí, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, se odvíjí také stanovení odměny za výkon funkce. Dle § 72 odst. 1 zákona o obcích uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje obec za výkon funkce odměnu. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo obce určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva obce uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obce jako takovou funkci určilo.

Standardním bodem zařazeným na program ustavujícího zasedání zastupitelstva obce bývá stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce. Jde o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva [§ 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích]. Dle § 72 odst. 2 zákona o obcích může zastupitelstvo obce poskytovat neuvolněnému členovi zastupitelstva za výkon funkce odměnu. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obce, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva obce, kterým odměnu stanovilo, nikdy ne zpětně. Automatický zákonný nárok na odměnu tedy neuvolnění členové zastupitelstva nemají, musí jít vždy o rozhodnutí zastupitelstva.

Dle § 117 odst. 1 zákona o obcích může zastupitelstvo zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor. „Zřízením“ je přitom nutné rozumět nikoli pouhé formální ustavení výboru, ale především volbu všech jeho členů, neboť v opačném případě by zákonné ustanovení představovalo pouhou obecnou deklaraci, jejíž zřejmý účel by ovšem nebylo možné naplnit.⁵⁾ Zákon o obcích nestanoví výslovně povinnost zřídit výbory a zvolit jejich členy na ustavujícím zasedání zastupitelstva.

⁶⁾

Počet členů výboru je vždy lichý, přičemž minimální počet členů je tři. Stanovení konkrétního počtu je na rozhodnutí zastupitelstva.

Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva. Tato podmínka neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru. Usta­no­vení § 119 odst. 1 zákona o obcích stanoví neslu­čitelnost funkcí člena kontrolního a finančního výboru s funkcí starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Pokud jde o členství v osadních výborech, zákon zde stanoví jako podmínku členství přihlášení občanů k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen.

Způsob volby členů výborů je ponechán na zastupitelstvu, resp. na jednacím či volebním řádu. Vždy by však před samotnou volbou měl být nejprve stanoven počet členů výborů. Volba může proběhnout tak, že nejprve budou zvoleni všichni členové výboru a z těchto bude následně zvolen předseda, nebo bude zvolen nejprve předseda (který se automaticky stává členem výboru) a následně budou do plného počtu zvoleni ostatní „řadoví“ členové výboru. Způsob volby předsedy má vliv na případné vzdání se funkce předsedy a další trvání mandátu člena výboru. Vzdá-li se funkce předsedy osoba zvolená podle výše uvedené první varianty, vzdáním se funkce předsedy nezaniká „řadového“ člena výboru. V případě druhé varianty vzdáním se funkce předsedy zaniká i členství ve výboru.

U osadních výborů je postup pro volbu předsedy jasně stanoven. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.

Z dikce § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích ve znění „zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce“ by mohlo vyplývat, že i u ostatních výborů (mimo osadní výbory) má zastupitelstvo zvolit nejprve předsedu a následně ostatní „řadové“ členy. Nicméně toto ustanovení je třeba chápat jako zobecňující pro všechny typy výborů, a bude tak záležet na zastupitelstvu, jaký postup při volbě předsedy a členů výborů zvolí.

Zákon o obcích v § 91 odst. 1 stanoví, že na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce. Byť zákon předpokládá, že na ustavujícím zasedání dojde k úplné volbě, nemusí se tak stát z nejrůznějších důvodů (není dohodnuta či žádný politický subjekt nedisponuje většinou hlasů pro zvolení, zasedání se stane před volbou v jejím průběhu neusnášeníschopné apod.). Od této skutečnosti se odvíjí další existence dosavadní rady obce, jak bylo uvedeno výše. Zastupitelstvo by však před samotnou volbou mělo stanovit počet členů rady obce podle pravidel stanovených v § 99 odst. 3 zákona o obcích.

Výkon pravomoci stávající rady obce a vznik nové rady obce je vázán na zvolení všech členů rady, tj. starosty, místostarosty a dalších členů rady.

Jak bylo uvedeno výše, komise rady obce nezanikají dnem voleb, ale až zánikem stávající rady obce, tj. zvolení nové rady obce jako celku. Záleží na nové radě obce, zda a jaké komise následně zřídí a jak budou obsazeny. Rada obce není vázána existencí komisí působící v minulém funkčním období a může ustavit komise čistě podle svého uvážení, a to hned po svém zvolení, či kdykoliv v průběhu funkčního období.

V souvislosti se vznikem obecních orgánů po komunálních volbách je vhodné poukázat i na problematiku zániku mandátu člena zastupitelstva obce. Právní regulaci zániku mandátu obsahuje § 55 zákona o volbách. V souvislosti s novým funkčním obdobím a ustavením obecních orgánů mohou nastat zejména situace předvídané v § 55 odst. 2 písm. a) a b) zákona o volbách. Již bylo uvedeno výše, že zaniká odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou. Stane-li se tak, zaniká člena zastupitelstva okamžikem odmítnutí slibu nebo okamžikem složení slibu s výhradou (nikoliv až koncem předmětného dne, avšak náhradníkovi vzniká až dnem následujícím po tomto okamžiku).

Druhým, a nejčastějším, způsobem zániku mandátu pak bude vzdání se mandátu (rezignace). Rezignaci je třeba učinit písemně. zaniká dnem, kdy starosta tuto písemnou rezignaci obdrží. Rezignaci nelze vzít zpět. Člen zastupitelstva se mandátu může vzdát bezprostředně po zvolení, tedy ještě před konáním ustavujícího zasedání zastupitelstva. vykonává člen zastupitelstva do konce dne, ve kterém nastala okolnost mající za následek zánik mandátu (tj. do 24.00 hodin předmětného dne). Předá-li člen zastupitelstva starostovi písemnou rezignaci na začátku či v průběhu zasedání zastupitelstva, nadále vykonává, a tedy se může účastnit zasedání a hlasovat o jednotlivých projednávaných bodech programu.

Uprázdní-li se v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5 zákona o volbách, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu. Takto nastoupenému členu zastupitelstva obce předá rada obce, a není-li zřízena, zastupitelstvo obce do 15 dnů poté, co se uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce, a kterým dnem se jím stal. Toto osvědčení však již jen deklaruje (potvrzuje) skutečnost, že členovi zastupitelstva obce vznikl , neboť ten vznikl ze zákona dnem (začátkem dne) následujícím po zániku mandátu původního člena zastupitelstva, a to bez ohledu na okamžik, kdy převzal osvědčení a složil zákonem předepsaný slib. Pakliže byla neuvolněným členům zastupitelstva schválena odměna za výkon funkce, náleží tomuto členovi zastupitelstva odměna ode dne, kdy nastoupil na uprázdněný .

Není-li náhradník, zůstane uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce. Svého postavení se může vzdát i náhradník, a to v okamžiku, kdy je stále v pozici náhradníka, tedy před (hypotetickým) nástupem do funkce člena zastupitelstva. Postavení náhradníka pak zaniká dnem, kdy starosta obdrží písemnou ­rezignaci na postavení náhradníka; rezignaci nelze vzít zpět.

Pokud náhradník nastoupil na uprázdněný , nemůže již podat rezignaci na postavení náhradníka, ale jen rezignaci na člena zastupitelstva obce, kterým se stal. Naopak náhradník, který dosud nenastoupil na uprázdněný člena zastupitelstva, se nemůže takto předčasně vzdát mandátu člena zastupitelstva, ale může se vzdát jen postavení náhradníka.