Pečovatelská služba, 1. část - úhrada, její specifika a úprava ve smlouvě o poskytování sociální služby

Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších terénních služeb v České republice především díky svému historickému vývoji. Jedním z nejčastějších poskytovatelů tohoto druhu sociální služby jsou města/obce (jejich organizační složky) nebo jimi zřízené organizace (většinou příspěvkové organizace; ale začínají se objevovat i další právní formy), a právě úhrada za poskytování sociální služby je jedním z důležitých zdrojů financování jejich samotného provozu.

Pečovatelská služba – 1. část

Mgr.

Petr

Mach,

JUDr.

Eva

Janečková

Základní charakteristika sociální služby

–

Sociální služba spadá do skupiny služeb sociální péče – je poskytována tedy osobám se sníženou soběstačností (potřebou péče), a to s ohledem na seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním nebo rodiny s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby¹⁾.

–

Jedná se především o terénní (avšak může být poskytována také v ambulantní podobě) sociální službu, tedy službu, která dochází za uživatelem do jeho přirozeného sociálního prostředí (především do domácnosti).

–

Je upravena v ustanovení § 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a základní činnosti/úkony je povinen poskytovatel zajistit v případě potřeby.

–

Úhrada je stanovena v § 75 zákona o sociálních službách²⁾ a uživatel se pouze spolupodílí úhradou na celkových nákladech, neboť v rámci každé služby vznikají další provozní náklady, za které není vyžadována úhrada (například vedení dokumentace, jednání se zájemcem, uzavření smlouvy a její aktualizace, uzavírání dodatků)³⁾.

Výše zmíněná prováděcí vyhláška stanovuje několik jednotek počítání úhrady v návaznosti na danou činnost/úkon. V níže uvedené tabulce je uveden přehled základních činností a úkonů, včetně maximální výše úhrady platné k 1. 4. 2018.

Úkony/činnosti:	Jednotka	Výše maximální úhrady
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu – v úkonech: pomoc a podpora při podávání jídla a pití, pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu – v úkonech: pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při základní péči o vlasy a nehty, pomoc při použití WC, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – v úkonech: pomoc při přípravě jídla a pití, příprava a podání jídla a pití, pomoc při zajištění chodu domácnosti – v úkonech: běžný úklid a údržba domácnosti, pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování, donáška vody, topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení, běžné nákupy a pochůzky,	hodina – skutečně spotřebovaný čas	maximálně 130 Kč
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – v úkonech: doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět, doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět,
pomoc při zajištění chodu domácnosti – v rámci úkonů: praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy,	kilogram	maximálně 70 Kč/ za kilogram prádla
pomoc při zajištění chodu domácnosti – v rámci úkonu: velký nákup, například týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti,	za úkon	maximálně 115/ za úkon
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – v rámci úkonu: zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování,	za jeden úkon (oběd) či celodenní stavu	maximálně 170 Kč/za celodenní stravu maximálně 75 Kč/za oběd
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – v rámci úkonu: dovoz nebo donáška jídla.	za úkon	maximálně 30 Kč/ za úkon

Výše max. úhrady v rámci prováděcího právního předpisu byla za dobu působnosti zákona o sociálních službách (tedy od 1. 1. 2007) valorizována – tedy⁴⁾:

Časový rámec změny úhrady	Výše úhrady
Od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007	85 Kč/za hodinu u hodinových úkonů 140 Kč/za celodenní stravu v rozsahu minimálně tří hlavních jídel 70 Kč/za oběd 20 Kč/za donášku stravy/oběda 100 Kč/za velký nákup 50 Kč/za kg prádla
Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2011	100 Kč/za hodinu u hodinových úkonů 150 Kč/za celodenní stravu v rozsahu minimálně tří hlavních jídel 70 Kč/za oběd 20 Kč/za donášku stravy/oběda 100 Kč/za velký nákup 50 Kč/za kg prádla
Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013	120 Kč/za hodinu u hodinových úkonů 170 Kč/za celodenní stravu v rozsahu minimálně tří hlavních jídel 70 Kč/za oběd 25 Kč/za donášku stravy/oběda 110 Kč/za velký nákup 60 Kč/za kg prádla
Od 1. 1. 2014	viz aktuální výše úhrady

Specifikace počítání úhrady

I když se zdá jasné, jakým způsobem bude počítána úhrada za poskytování činností, u některých může jejich počítání, které právě na první pohled je tak zřejmé, způsobovat problémy – nesrovnalosti. Jedná se především o činnosti, které nejsou počítány úkonově, ale časově (hodinová úhrada krácená podle skutečně spotřebovaného času). Například⁵⁾:

–

Běžný nákup nebo pochůzka – například: Kdy počíná její počítání a kdy končí v návaznosti na možnosti její realizace? Případně co když je činnost/úkon poskytována najednou vícero uživatelům?

–

Nezbytná realizace prostřednictvím dvou pracovníků – Co když je pro činnost v návaznosti na potřeby (např. osobu nezvedne ani s pomůckami jeden pracovník) nutná přítomnost dvou pracovníků – jak se počítá úhrada?

Zkusme se tedy blíže zaměřit na tuto problematiku:

Běžný nákup

Způsob úhrady a jejího zachycení vzhledem k hrazení musí odrážet také konkrétní způsob jejího poskytování. Vzhledem ke skutečnosti, že pečovatelské služby jsou poskytovány nejen seniorům, ale také například osobám se zdravotním postižením (v různém věku), je možné si představit (a ve službách již takto poskytování realizováno bývá) zajištění například objednání souhrnu nákupu prostřednictvím e-mailu, telefonicky, SMS či dalším způsobem.

Obecně do zajištění úkonu „běžný nákup“ lze zahrnout:

–

sepsání seznamu toho, co klient/uživatel chce nakoupit (v případě sepisování nákupu u uživatele v jeho přirozeném prostředí – domácnosti),

–

pokud se sepsání nákupu koná u uživatele, tak případně cestu od něj do daného obchodu a zpět,

–

vyložení nákupu,

–

vyúčtování proti poskytnutým finančním prostředkům.

Ve smluvních ustanoveních je tedy třeba tuto skutečnost uvést, neboť zákonem není takto specificky definována. V úvahu je třeba vzít také skutečnost, pokud je nákup zajišťován pro vícero osob v jeden okamžik.

Poskytování činnosti dvěma pracovníky

Z dlouhodobějších stanovisek Ministerstva práce a sociálních věcí lze dovodit závěr, že pokud je například úkon pomoc při osobní hygieně poskytována dvěma pracovníky v návaznosti na skutečnost nezbytnosti zajištění, je účtována úhrada podle skutečně spotřebovaného času, jako kdyby byla poskytována jedním pracovníkem. Čas, který na zajištění úkonu strávili oba pracovníci, se tedy nesčítá. Jinak tomu je při poskytování „úklidu“, kdy díky činnosti dvou pracovníků je činnost zabezpečována obvykle rychleji.

Poskytování vybraných činností bez úhrady

Ustanovení § 75 odst. 2 zákona o sociálních službách specificky pro pečovatelskou službu stanovuje okruh osob, u kterých jsou základní činnosti mimo nákladů za stravování poskytovány bez úhrady uživatele. Rozsah úkonu se odvíjí vždy od schopností uživatele v návaznosti na podporu a úkon je poskytován pouze v rozsahu, který si není uživatel schopen učinit sám (viz základní zásady uvedené v § 2 odst. 2 zákona o sociálních službách). Konkrétně se tato skutečnost týká:⁶⁾

Rodin, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, a to do čtyř let věku těchto dětí – současná právní úprava se vztahuje na situaci, kdy v rámci jednoho těhotenství přijde na svět tři či více dětí. Avšak se již nevztahuje na situaci, kdy součet dětí do čtyř let věku v rodině jsou tři nebo více dětí (například, žena měla krátce po sobě dvoje dvojčata).

Účastníkům odboje, a to dle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům; ve znění pozdějších předpisů, tuto skutečnost je třeba však prokázat, a to například podle § 8 první uvedené právní normy formou osvědčení⁷⁾.

Další skupiny uvedené v písmenech c)–e) § 75 odst. 2 zákona o sociálních službách.

Zakotvení úhrady ve smlouvě o poskytování sociálních služeb

Základní a nepodkročitelné náležitosti smlouvy o poskytování sociálních služeb jsou uvedeny v ustanovení § 91 odst. 2 zákona o sociálních službách. Jednou z nich je právě úprava skutečností vztahujících se k úhradové oblasti, tedy slovy zákona povinnou náležitostí smlouvy jsou ustanovení o:

„výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, včetně způsobu vyúčtování,“

. Je nutné také upozornit, že pokud není ustanovení vzhledem k úhradám naplněno, jedná se o naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 107 odst. 2 písm. p) zákona o sociálních službách, za který může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč [§ 107 odst. 5 písm. b) zákona o sociálních službách]. Kompetenci k projednání tohoto přestupku má Ministerstvo práce a sociálních věcí v návaznosti na výkon inspekce sociálních služeb, která má v předmětu právě naplnění náležitostí smlouvy i s důrazem na stanovení výše úhrady (podle ustanovení § 97 zákona o sociálních službách). Pokud by však byla poskytovatelem sociálních služeb stanovena vyšší úhrada, než umožňuje prováděcí právní předpis, jednalo by se o naplnění jiné skutkové podstaty přestupku, a to podle ustanovení § 107 odst. 2 písm. o) zákona o sociálních službách, za který může být udělena pokuta až do výše 50 000 Kč [§ 107 odst. 5 písm. c) zákona o sociálních službách].

V rámci samotné oblasti úhrad je třeba upravit⁸⁾:

–

výši úhrady a jednotky stanovení (zda za hodinu, kg,..) či odkaz na dokument (sazebník/ceník), který je nedílnou součástí smlouvy,

–

specifika propočtu počítání úhrady či odkaz na dokument, který je nedílnou součástí smlouvy a toto specifikuje,

–

jakým mechanismem/mechanismy bude probíhat úhrada:

–

zda zálohově či zpětně,

–

do kdy je uživatel povinen zálohu nebo zpětnou úhradu uhradit a v jaké výši (v návaznosti na vyúčtování nebo výše zálohy stanovená principiálně),

–

jakým způsobem bude provedena úhrada (případně její specifika),

–

vratky/zaúčtování – v návaznosti na pravidla odhlášení úprava skutečnosti, zda je poskytována vratka a případně v jaké výši, včetně mechanismu vratky/nezaúčtování, tedy jak se poskytuje, do kdy,

–

vyúčtování – forma vyúčtování, termín a způsob doručení;

–

v případě vzniku nedoplatku či přeplatku (u zálohového způsobu úhrady) do kdy, jakým způsobem bude nedoplatek doplacen či zúčtován s další úhradou či jak, do kdy bude přeplatek vrácen či zúčtován s další úhradou,

–

možnost valorizace úhrady (nepovinné) – změny výše úhrady, a to jednostranně.

Je třeba ještě zmínit provázanost ustanovení zakotvujících úhradu s výpovědními důvody v návaznosti na přiměřené výpovědní lhůty vzhledem k plynutí času při konkrétním mechanismu úhrady (zda postačuje jedno či více neuhrazení, aby se jednalo o výpovědní důvod, nebo je nutné opakované na základě písemného upozornění atd.).

Mechanismy úhrad

V rámci pečovatelské služby povětšinou můžeme rozlišit několik mechanismů úhrady:

–

zálohovou – týdenní a vyúčtovanou následně,

–

zálohovou – měsíční a vyúčtovanou následně,

–

podle skutečného „odběru“ – účtování zpětně na základě předloženého vyúčtování,

–

úhradu na ihned po uskutečnění každého úkonu/činnosti.

Vzhledem k pozorované praxi v různých pečovatelských službách je možné rozlišit účtování úhrady za jednotlivé činnosti tímto způsobem:

–

společné účtování úhrady za veškeré činnosti (základní i případné

fakultativní

–

zpětně po poskytnutí činností/úkonů,

–

zálohou měsíčně a zpětné vyúčtování zálohy;

–

účtování úhrady za stravování – obědy:

–

týdně

–

měsíčně;

–

účtování základních činností (mimo stravování – oběda) zpětně,

–

účtování fakultativních činností:

–

ihned po poskytnutí každé této činnosti;

–

služby poskytované bez úhrady (§ 75 odst. 2 zákona o sociálních službách) – existují dvě základní situace ve spojení s fakultativními činnostmi:

–

poskytovatel poskytuje také

fakultativní

činnosti,

–

poskytovatel neposkytuje také

fakultativní

činnosti.

Postupně bychom se níže věnovali každému způsobu úhrady/účtování úhrady ve smlouvě o poskytování sociální služby, případně jejímu zhodnocení ve vztahu k efektivitě daného ustanovení do praxe poskytovatele. Ještě před tím je třeba však upozornit, že velkým nedostatkem smlouvy o poskytování sociální služby je, že sice smlouva obsahuje ustanovení o úhradě, ale:⁹⁾

–

To nesplňuje veškeré náležitosti – procesní – poskytovatel například stanovuje, že do určitého data vytvoří vyúčtování, avšak nestanovuje, jakým způsobem bude vyúčtování uživateli/klientovi doručeno (tedy způsob doručení).

–

Je stanoveno pouze pro část oblastí úhrady – například poskytovatel předepisuje vyúčtování a úhradu za základní činnosti. V průběhu času však do sociální služby zavedl poskytování fakultativních činností, pro které ale mechanismus úhrady není zaveden (či současný způsob úhrady je specifikován, že je určen jen na základní činnosti).

Mechanismus – společné účtování úhrady za veškeré činnosti (základní vč. stravování i případné

fakultativní

Úhrada zpětně po poskytnutí činností/úkonů

Jedná se asi o nejefektnější mechanismus co do jednoduchosti ustanovení smlouvy (bez potřeby stanovení mechanismů pro jednotlivé činnosti zvláštně i v návaznosti na informační povinnosti poskytovatele sociálních služeb ukotvené v ustanovení § 88 b zákona o sociálních službách a standardu č. 4 kvality sociálních služeb), a to především ke společnému zpětnému vyúčtování. Zkusme si dané ustanovení představit ve smlouvě (ustanovení o doručování – viz další body tohoto článku); tedy:

Uživatel se zavazuje platit úhradu za poskytované základní i

fakultativní

činnosti ve výši stanovení Sazebníkem pečovatelské služby xxxxx, a to na základě písemného vyúčtování, které poskytovatel vystaví do 10. dne následujícího měsíce po měsíci, za nějž náleží. Vyúčtování je Uživateli doručováno tímto způsobem: (způsoby doručování viz další ustanovení této smlouvy).

Uživatel se zavazuje platit úhradu za poskytnuté základní i

fakultativní

činnosti ve výši vedené ve vyúčtování podle předchozího čl. do posledního dne měsíce po měsíci, za který úhrada náleží, a to následujícím způsobem:

Zálohou měsíčně a zpětné vyúčtování zálohy

Tento mechanismus vychází ze zálohy, která musí být pevně stanovena nebo stanovena na základě mechanismu, jež je spočitatelný pro obě smluvní strany. Smluvní ustanovení mohou vypadat následovně:

Uživatel je povinen hradit zálohu na úhrady za poskytování základních a

fakultativní

činnosti ve výší stanovení xxx

Kč/za měsíc

, a to nejdéle do 5. dne kalendářního měsíce, za který náleží, nebo 5. dne od počátku uzavření smlouvy, pokud je uzavřena v průběhu kalendářního měsíce. Záloha na úhrady je hrazena tímto způsobem: (více viz způsoby úhrady v dalším bodu tohoto článku).

Záloha na úhrady podle předchozího článku je Poskytovatelem vyúčtována 10. dne následujícího měsíce po měsíci, za nějž náleží. Vyúčtování je Uživateli doručováno tímto způsobem: (způsoby doručování viz další bod tohoto článku).

Na základě vyúčtování je v případě:

Přeplatku Uživatele postupováno následovně: Poskytovatel Uživateli vrátí daný přeplatek do konce kalendářního měsíce po měsíci, za nějž náleží, a to následujícím způsobem: (obdobně, jako způsoby úhrady – viz další body tohoto článku).

Nedoplatku Uživatele postupováno následovně: Nedoplatek Uživatel doplatí do konce následujícího měsíce, v němž bylo doručeno vyúčtování, a to následujícím způsobem: (více způsob úhrady – viz další body tohoto článku).

Další mechanismy – v rámci jednotlivých oblastí (např. základní,

fakultativní

V rámci dalších mechanismů, kdy nejsou jednotně účtovány a hrazeny veškeré činnosti poskytované v rámci konkrétní pečovatelské služby, lze u všech těchto způsobů upozornit na skutečnost vyšší administrativní zátěže a také větší obtížnost při objasňování ustanovení smlouvy o poskytování dané sociální služby (včetně většího obsahu v návaznosti na skutečnosti týkající se těchto smluvních ustanovení).

Úhrada ihned po uskutečnění každého úkonu/činnosti

Zaplacení úhrady může být také stanoveno ihned po skončení poskytování činnosti/úkonu. Toto bývá obvyklé například u fakultativních činností/úkonů. Je třeba upozornit na povinnost dohody při vyúčtování, která nebude vzorová ustanovení obsahovat. Vzhledem k poskytovaným fakultativním činnostem je třeba si uvědomit, zda a jak náročné je vedení dané pokladny, evidence, včetně pojištění daných finančních prostředků i vzhledem k nezbytnému zabezpečení, které konkrétní pojistné podmínky daného ústavu vyžadují.

Například:

1. Uživatel se zavazuje platit úhradu za

poskytované

fakultativní

činnosti

ve výši stanovení Sazebníkem pečovatelské služby xxxxx, a to ihned po poskytnutí této činnosti, a to v hotovosti zaměstnanci, který danou činnost poskytl. Jako potvrzení o uhrazení Uživatel obdrží od zaměstnance Poskytovatele potvrzení.

Týdenní záloha a zúčtování následně

Takto je asi nejčastěji v rámci pečovatelské služby hrazeno stravování oproti jídelnímu lístku a počtu objednaných jídel na další týdenní či delší období. Tato skutečnost navazuje na proces a dobu, na kterou si uživatel objednává stravování dopředu (zda na týden, dva …).

Uživatel hradí úhradu za stravování (obědy) formou týdenní zálohy na následující kalendářní týden, a to v hotovosti pověřenému zaměstnanci Poskytovatele, nejdéle v poslední pracovní den předcházejícího týdne (pátek nebo předchozí den, pokud se nejedná o pracovní den), a to ve výši násobku počtu objednaných jídel (obědů) a úhrady uvedené v Sazebníku pečovatelské služby xxxxx; Zaměstnanec Poskytovatele vydá Uživateli potvrzení o přijetí úhrady.

Vybraná záloha je zúčtována při následujícím hrazení zálohy na období dalšího týdne, a to:

V případě přeplatku na základě řádného odhlášení snížením úhrady na následující období.

V případě nedoplatku (doobjednání oběda) doplacením daného počtu obědů při hrazení zálohy na další období.

V případě, že nebude poskytnuta záloha na další období, zaměstnanec dané zúčtování provede vratkou nebo žádostí o douhrazení ve stejném termínu jako má být poskytnuta následující záloha.

Způsoby placení úhrady a jejich specifikace

Každý poskytovatel má stanoveny různé způsoby úhrady, ty však lze charakterizovat (nejčastěji) následovně:

–

V hotovosti v pokladně Poskytovatele – o provozní době a jejich změnách je Uživatel při podpisu této Smlouvy a průběhu poskytování sociální služby informován.

–

Bezhotovostně na účet poskytovatele: xxxxxxxxxxxxxx vedený u banky xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, a to pod variabilním symbolem (VS): xxxxxxxxx.

–

V hotovosti určenému zaměstnanci poskytovatele.

Jako variabilní symbol bývá využívána číselná hodnota, která je běžně součástí evidencí poskytovatele o daném uživateli – například číslo smlouvy, číslo uživatele přidělené specificky nějakým elektronickým systémem využívaným k evidenci. Dále pokud se jedná o bezhovotostní úhradu, je zde stanoveno, že Uživatel jako potvrzení o této úhradě obdrží od zaměstnance poskytovatele „příjmový pokladní doklad“ či jiný doklad, který potvrzuje danou skutečnost.

Způsob doručení vyúčtování

V rámci možných způsobů doručení je třeba vycházet také ze šíře cílové skupiny/okruhu osob, kterým sociální službu poskytujeme nebo spíše nabízíme. Můžeme tedy zvolit například následující způsoby:

–

osobně do rukou Uživatele/Klienta

–

e-mailem na dohodnutou e-mailovou adresu: xxxxxxxxxxxx

–

poštou na adresu Uživatele/Klienta: xxxxxxxxxxxxxxxx

–

osobně do rukou opatrovníka Uživatele/Klienta

–

elektronicky na e-mailovou adresu opatrovníka: xxxxxxx

–

poštou na adresu opatrovníka: xxxxxxxxxxxxxxxxx

Pokud si Poskytovatel a Uživatel/klient dojednají další způsoby doručení vyúčtování, které jsou realizovatelné, je to samozřejmě možné. Nejedná se o uzavřený výčet možných způsobů.

Valorizace úhrady za poskytování sociální služby

Valorizační ustanovení a jeho potřeba zakotvení ve smlouvě o poskytování sociální služby závisí na mnoha faktorech s ohledem na způsob a praxi poskytovatele při uzavírání smlouvy. Především:

–

na jakou dobu je smlouva o poskytování sociální služby uzavírána – pokud je třeba uzavírána na dobu určitou – s aktualizačním datem, tj. například všechny smlouvy jsou během roku uzavírány do 31. 12. xxxx jako maximální doba – není třeba stanovovat valorizační ustanovení, neboť máme možnost změnu úhrady realizovat od 1. 1. xxxx,

–

na druhu sociální služby a okruhu osob, kterým je služba poskytována.

Valorizační ustanovení nesmí být chápáno jako „bezdůvodné, kdykoli realizované a v jakékoli výši realizované zvýšení úhrady“, ale jako důvodné, ohraničené zvýšení úhrady, a to jednostranně – Poskytovatelem; samozřejmě není vyloučení ani snížení úhrady. Nejčastější důvody, proč by poskytovatel mohl přistoupit k valorizaci úhrady, jsou následující:

–

snížení dalších finančních prostředků, z kterých jsou kryty náklady na provoz sociální služby – snížení příspěvku zřizovatele (pokud se jedná o příspěvkovou organizaci územně správního celku nebo státní příspěvkovou organizaci), dotace/příspěvky dalších donátorů,

–

financování – jednoroční v návaznosti na „dostupné“ finanční prostředky, jak služeb financovaných kraji, tak Ministerstvem práce a sociálních věcí v návaznosti na státní rozpočet (tedy i celkový budget finančních prostředků, z kterých jsou přerozdělovány finanční prostředky krajům),

–

zvýšení nákladů na provoz sociální služby – např. v návaznosti na zvýšení platů, energií,

–

zvýšení dodavatelských cen – například pokud je zajištěno stravování od jiného subjektu (stravovacího provozu, jídelny/vývařovny), u kterého bývá vůči odběrateli (tedy poskytovateli sociálních služeb) ve smluvních ustanoveních vetknuta valorizační ustanovení (o změně výše úhrad); na systém zvýšení úhrady dodavatelem by měl navazovat systém samotného poskytovatele vůči uživateli (například ve smluvních ustanoveních mezi dodavatelem a odběratelem/poskytovatelem by měla být dostatečně dlouhá informační povinnost předcházející samotné změně výše, vzhledem k realizovatelnosti smluvních ustanovení mezi poskytovatelem a uživatelem), aj.

Při sestavování daného ustanovení ve smlouvě o poskytování sociálních služeb a jeho aplikaci

je třeba dodržet následující podmínky:

–

Zvýšení nebo změna úhrady nesmí být v rozporu s úhradovými ustanoveními, tedy jak s ustanoveními § 71–77 zákona o sociálních službách, tak max. v úhradě dle provádějící vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

–

Informování uživatele s předstihem – tedy dříve, než začíná zvýšení platit – poskytovatel dle něj účtovat; tak aby uživatel měl možnost, pokud za danou úhradu již službu nechce, smlouvu ukončit – vypovědět; příkladem je situace, kdy poskytovatel podle smlouvy uživateli stanovuje v případě, že chce podat výpověď, 10denní výpovědní lhůtu, která je počítána následující den po jejím doručení druhé smluvní straně. V tomto případě je třeba, aby uživatel byl informován o novém ceníku 11 dní předem – lhůta s podáním + lhůta pro odeslání a také čas na „rozmyšlenou“, zda uživatel bude chtít danou službu za danou úhradu.

–

Realizace dle stanovených podmínek ve smlouvě.

Odhlašování činností/úkonů:

V návaznosti na poskytování základních či fakultativních činností je nezbytné také nastavit v rámci smluvních ujednání odhlášení činností/úkonů a případné vratky. Zákon o sociálních službách tuto skutečnost neupravuje a ponechává ji na úpravě ve smluvním ujednání na Poskytovateli sociálních služeb. Dané odhlášení a jeho systém – ukotvení ve smlouvě bude navazovat na několik skutečností:

organizační – kdy nejdéle se poskytovatel/pracovník poskytovatele musí dozvědět, že daná činnost nebude využita v návaznosti na to, že činnost bude „nerealizována“, tj. že pracovnice nepůjde vykonat danou činnost/úkon k uživateli,

zajištění obědů – především s ohledem na skutečnost, zda stravovací provoz (kuchyň připravující obědy pro pečovatelskou službu) je součástí organizace poskytovatele či samotné služby, nebo se jedná o stravování odebírané od dodavatele.

Je třeba ošetřit výjimku, pokud nastane situace, kdy uživatel nemohl danou činnost odhlásit v návaznosti na jím neovlivnitelnou skutečnost – především náhlou hospitalizaci.

Stravování (obědy)

V návaznosti na pravidla odhlášení je třeba stanovit, jak bude poskytovatelem postupováno, pokud nebylo v souladu se zmíněnými pravidly Uživatelem řádně odhlášeno, tedy zda daná činnost bude zaúčtována, částečně nebo zaúčtována do úhrady nebude.

V případě stravy (oběda) se jedná především o rozdíl v rámci dodávání stravy od jiného subjektu nebo vlastního stravovacího provozu poskytovatele, tedy:

V případě, že je strava odebíraná od dodavatele, není možné rozložit stravování (oběd) na suroviny a režie; dochází tedy k vrácení/nezaúčtování částky ve výši úhrady stanovení sazebníkem poskytovatele, který je v souladu s dodávanou cenou zesmluvněnou/fakturovanou dodavatelským subjektem.

Druhou verzí je vlastní stravovací provoz – s ohledem na stanoviska Veřejného ochránce práv¹⁰⁾, která se sice týkaly jiného druhu služby, je možné dovodit, že vzhledem k stravovacímu provozu a v případě řádného odhlášení nevyužití surovin je logické navrácení této položky, tedy jen části úhrady, neboť další položkou jsou režie (např. energie kuchyně, personální náklady), které zůstávají i v případě odhlášení oběda konkrétního uživatele konstantní.

Příklad

Příklad k výše uvedeným bodům a) a b)¹¹⁾

Zajištění stravování (oběda)	Dodavatel	Vlastní provoz
Zajištění stravování (oběda)	Cena od dodavatele	Potraviny (výše vratky)	Režie	Celkem
Výše	60 Kč	35 Kč	25 Kč	60 Kč

Příklad

Příklad smluvního ustanovení – stravování od dodavatele

Uživatel je povinen stravování (oběd) odhlásit nejdéle do 15:00 pracovního dne přede dnem, kdy má být strava (oběd) dovezena, a to osobně zaměstnanci Poskytovatele nebo na tel: xxxxxxxxxxxxx či e-mail: xxxxxxxxxx; v případě, že tak Uživatel neučiní, bude povinen tuto stravu (oběd) uhradit v plné výši.

Další činnosti – základní, popřípadě

fakultativní

Jak stravování (oběd), tak další činnosti, pokud je vzhledem k provozním důvodům dané realizovatelné, může být učiněno v rámci jednotného ustanovení – stejný systém. Výhodou je také stručnost a jasnost ustanovení i vzhledem k informovanosti uživatele, odstraní se tím také nutnost rozlišovat, jakou činnost odhlašují, tak aby Uživatel dodržel daná pravidla.

Příklad ustanovení:

Uživatel je povinen veškeré činnosti (základní vč. stravování a i

fakultativní

) odhlásit nejdéle do 15:00 předchozího pracovního dne přede dnem, kdy má být úkon/činnost poskytnuta, a to osobně zaměstnanci Poskytovatele nebo na tel: xxxxxxxxxxxxx či e-mail: xxxxxxxxxx. V případě, že Uživatel tak neučiní:

U stravy (oběda) – bude povinen tuto stravu (oběd) uhradit v plné výši.

U dalších základních a fakultativních činností bude povinen uhradit tuto činnost ve výši, která je stanovena v sazebníku, a u činností hrazených hodinově ve výši obvyklého času zajištění u daného Uživatele. Pokud činnost/úkon je poskytována poprvé a hrazena v rámci hodinové jednotky úhrady, je Poskytovatel oprávněn zaúčtovat dohodnutý čas na zajištění, nebo pokud by toto nebylo možné, nejmenší reálný čas na jeho zajištění.

Pečovatelská služba – 1. část – úhrada, její specifika a úprava ve smlouvě o poskytování sociální služby

Pečovatelská služba – 2. část – zajištění stravování a náklady na něj

Pečovatelská služba – 3. část – nejčastější fakultativní činnosti – možnosti poskytování a tvorba kalkulace

Pečovatelská služba - 4. část - nejčastější fakultativní činnosti – průzkum běžně dostupných a kalkulace nákladovosti

Pečovatelská služba - 5. část - nejčastější fakultativní činnosti – průzkum běžně dostupných činností a jejich kalkulace – pokračování

1) Vychází z ustanovení § 2, 3, 38 a § 40 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

2) MACH, P., ČIBEROVÁ, H., JANEČKOVÁ H.

Průvodce systémem poskytování sociálních služeb

. ANAG, 2016: E. Systém úhrad v sociálních službách. In: Právo a rodina.; JANEČKOVÁ, H., MACH, P.

Sociální služby určené osobám se zdravotním postižením.

In Školní poradenství v praxi in 1/2015; Wolters Kluwer; ISSN 2336-3436.

3) MACH, P. Terénní služby sociální péče a jejich náklady. In Obec a finance 2/2017; Triada, ISSN 1211-4189.

4) MACH, P., JANEČKOVÁ, E.

Zákon o sociálních službách s komentářem

(dosud nepublikováno).

5) MACH, P., JANEČKOVÁ, E.

Zákon o sociálních službách s komentářem

(dosud nepublikováno).

6) MACH, P., ČIBEROVÁ, H., JANEČKOVÁ, E.

Systém úhrad v sociálních službách

. In: Právo a rodina.

7) Seznam vydaných osvědčení (za určitá léta je možné nalézt zde: http://www.vuapraha.cz/node/148).

8) MACH, P., JANEČKOVÁ, E., ČIBEROVÁ, H.

Průvodce systémem poskytování sociálních služeb

. ANAG, 2016.

9) MACH, P., JANEČKOVÁ, E., ČIBEROVÁ, H.

Průvodce systémem poskytování sociálních služeb.

ANAG, 2016.

10) Zprávy Veřejného ochránce ze systematických návštěv v zařízeních sociálních služeb; dostupné zde: https://www.ochrance.cz/?id=101624.

11) V případě varianty b) je ideální, že výše jednotlivých položek (režie a potraviny) jsou součástí přímo sazebníku/ceníku, který je nedílnou součástí smlouvy – uvedení včetně celkové ceny jednou, a navazuje na případná valorizační ustanovení smlouvy – s valorizací výše úhrady za stravu je v rámci vydání nového sazebníku/ceníku aktualizována i výše jednotlivých položek (není nutné toto činit v dalším dokumentu, na který odkazuje smlouva).

Související dokumenty

Zákony

462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům

255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození

108/2006 Sb., o sociálních službách

Vyhlášky

505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách