Poslanecká sněmovna projednává ve druhém čtení novelu zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “), která má mj. do zákona zařadit nový trestný čin označený jako „maření spravedlnosti”. Návrh míří mj. na vědomé předkládání padělaných listin a jiných důkazů v soudním řízení a svádění svědka ke křivé výpovědi. V případě, že bude novela přijata, půjde o zásadní změnu v pojímání práva na obhajobu a rovněž citelné omezení možností obrany obviněných v rámci trestního řízení.
Legislativní novinky s komentářem Novela trestního zákoníku – nový trestný čin „maření spravedlnosti”
Mgr.
Akbulat
Kadiev,
advokátní
koncipient
Skutková podstata maření spravedlnosti v nově navrhovaném § 347a trestního zákoníku bude v případě schválení návrhu znít takto:
㤠347a
Maření spravedlnosti
(1) Kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo v takovém řízení předloží důkazní prostředek, o kterém ví, že je padělaný nebo przměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý, bude potrestán odnětím svobody až a dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo jiného svádí ke spáchání trestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347).
(3) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného za účelem spáchání trestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.“
V odstavcích 4) a 5) pak budou stanoveny zvýšené sazby odnětí svobody od 1 do 5 let v případě spáchání činu například v úmyslu získat prospěch, v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání nebo narušit jeho rodinné vazby, anebo spáchání úřední osobou, a sazby od 2 do 8 let v případě spáchání činu jako člen organizované skupiny nebo například v případě způsobení značné škody.
Názory na vhodnost a potřebnost přijetí této úpravy se však rozcházejí. Novelu kritizovala například Česká advokátní komora (dále jen „ČAK“), která ji vytkla, že se odklání od požadavků Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, na níž novela dle tvrzení předkladatelů reaguje. Dle ČAK novela přesahuje účel Úmluvy OSN a zejména požadavek na zakotvení trestnosti „svádění“ k maření spravedlnosti je dle jejího názoru zřejmou snahou po vyvolání obstrukcí v trestních řízeních, omezení aktivní obhajoby, když taková formulace předmětné skutkové podstaty trestného činu maření spravedlnosti by se dokonce mohla stát nástrojem pro vyloučení advokáta z řízení.
Ministerstvo spravedlnosti, které je autorem návrhu, naopak odmítlo závěry ČAK a některých advokátů, že je návrh nepotřebný. Návrh nalezl pozitivní odezvu také například v řadách státních zástupců. V Poslanecké sněmovně jsou názory na tento návrh taktéž různé. Nejsilnější kritické hlasy se ozývají od členů ODS, kteří zastávají stanovisko, že by obviněný měl mít možnost používat na svoji obranu všechno, i kdyby měl například lhát, což dosavadní znění trestního zákoníku umožňuje.
Snahu o kriminizalizaci úmyslného maření soudního řízení falšováním důkazů nebo například nátlakem na svědky, popřípadě jejich podplácením, lze vnímat jako snahu legitimní. Na druhou stranu však nutno přisvědčit kritice zejména z řad advokátů, která míří hlavně na nedostatečnou promyšlenost novely a na nepředvídatelné důsledky navrhované úpravy. K novele se celkem výstižně vyjádřil místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol, který poznamenal, že dokumenty předkládá advokát, má je od klienta, a pokud by byla navrhovaná úprava přijata v této podobě, pak bude obhájce po klientovi vyžadovat prohlášení, že je listina pravá. Což může vést i k situacím, kdy advokáti se budou bát listiny předkládat.
Vzhledem k těmto nedostatkům tedy nezbývá než doufat, že v případě přijetí bude návrh novely upraven tak, aby nová úprava neposkytovala prostor pro zneužití jejího účelu a zásah zejména do práva na účinnou obhajobu obviněných.