Členové Výboru pro veřejný sektor společně se zaměstnanci Oddělení metodiky auditu Komory auditorů České republiky se rozhodli vytvořit metodickou pomůcku pro auditory, kteří se ve své praxi věnují nestátním neziskovým organizacím. Nejprve bylo nutno zmapovat a podrobit revizi zákony a ostatní právní normy, které řeší otázky účetnictví a auditu nestátních neziskových organizací.
Účetnictví jako pohádka
Ing.
Jitka
Náhlovská,
Ph.D.
Výbor pro veřejný sektor rozhodl, abych se zaměřila nejprve na tyto právní normy v platném znění:
1.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 462/2016 Sb., účinném od 1. 1. 2017 (dále jen „zákon o účetnictví“).
2.
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění zákona č. 299/2016 Sb., účinném od 1. 10. 2016.
3.
Zvláštní zákony, na základě nichž nestátní neziskové organizace vznikají a jimiž se při své činnosti řídí.
Ve všech těchto zákonech jsem hledala odpovědi na otázky:
a)
Jaká kritéria jsou stanovena pro vznik povinnosti auditu?
b)
Jak jsou definovány pojmy statutární orgán, nejvyšší orgán a orgán, který určí auditora?
c)
Kdo je oprávněn uzavřít s auditorem smlouvu o provedení auditu?
d)
Komu má být určena zpráva auditora?
Odpovědi na tyto otázky jsem shrnula do tabulky uvedené na konci tohoto článku.
Než jsem se propracovala k informacím uvedeným v závěrečné tabulce, zjistila jsem některé skutečnosti, které se mi jeví jako natolik závažné, že jsem se rozhodla v této práci pokračovat a se svými poznatky vás v tomto článku seznámit.
V průběhu práce na tomto úkolu jsem zjistila v naší legislativě některé nedostatky, jejichž základ spočívá, podle mého názoru, v tom, že pro potřeby účetnictví slouží všem účetním jednotkám jeden společný zákon. Měl by tedy obsahovat jen základní pravidla platná pro všechny účetní jednotky. Ale při aktualizaci tohoto zákona došlo k tomu, že ve snaze postihnout problematiku všech typů účetních jednotek „rozkvetl“ tak, že se stal nepřehledným soupisem podrobností. Obsahuje tak vedle obecně platných ustanovení také celou řadu ustanovení, která se týkají pouze některých typů účetních jednotek.
Pro potřeby nestátních neziskových organizací vznikla vedle tohoto zákona o účetnictví celá řada zvláštních zákonů. Tyto zvláštní zákony, vytvořené různými autory v různé době, mají jeden závažný nedostatek, a to skutečnost, že na jedné straně používají různé pojmy pro stejné jevy, a na druhé straně stejné pojmy pro různé jevy. Stačí si jen připomenout například označení a vymezení činností, kterými se nestátní neziskové organizace zabývají:
–
hlavní, nevýdělečná, nezisková, správní,
–
vedlejší, výdělečná, doplňková, zisková atd.
Mezi zvláštními zákony existují i takové, které zahrnují více než jeden typ účetních jednotek. Jsou to předpisy pro několik příbuzných neziskových organizací, z nichž některé platí pro všechny typy, jiné jen pro některé z nich. Přitom ale z příslušného zákona nevyplývá, které z uvedených tvrzení je platné pro všechny typy účetních jednotek, které tento zákon zahrnuje a které platí jen pro některé uváděné typy. Tento problém se týká například:
–
nadací a nadačních fondů,
–
církví a náboženských společností apod.
V legislativě České republiky jsou také definovány některé typy neziskových účetních jednotek, u nichž je, na základě porovnání s jinými typy organizací, reálný předpoklad, že by měly podléhat povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, ale příslušný zvláštní zákon tuto skutečnost vůbec neřeší. Pak jsem toho názoru, že by mělo být postupováno podle obecně platného zákona o účetnictví. Příkladem takových účetních jednotek jsou:
–
spolky,
–
společenství vlastníků jednotek,
–
zájmová sdružení právnických osob aj.
Specifickou zvláštností naší legislativy jsou zákony, které byly zrušeny v řádném schvalovacím procesu, takže jejich účinnost již před několika lety skončila, ale přesto jsou nadále používány a v české legislativě jsou uváděny jako neúčinné a zrušené s dovětkem, že mohou být používány.
Takovou právní normou je stále používaný zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, jehož účinnost skončila 31. 12. 2013. Ke stejnému datu skončila také účinnost zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který řešil mimo jiné i záležitosti zájmových sdružení právnických osob (§ 20f a násl.). Tyto příklady nejsou jedinou výjimkou české legislativy, Stačí si připomenout do nedávna používanou zrušenou vyhlášku, která sloužila některým organizacím účtujícím v soustavě jednoduchého účetnictví jako prováděcí předpis k zákonu o účetnictví, který ale jednoduché účetnictví zrušil.
Poznámky
k tabulce uvedené dále:
Tabulka je neúplná z těchto důvodů:
Audit nestátních neziskových organízací
Není se čemu divit, když v orgánech Evropského společenství panuje názor, že v České republice vládne legislativní nejistota.
V české legislativě je to totiž jako v českých pohádkách, kde princ uloží své nastávající, aby se k němu dostavila:
