Výběrové řízení na obsazení služebního místa

Výběrové řízení je upraveno zejména samotným zákonem o státní službě, a to v ustanoveních § 24 až 29 a § 164, dále pak ve speciálních ustanoveních pro jednotlivé představené. Je nutné si v této souvislosti uvědomit, že se jedná o řízení vedené správním orgánem a že na všechny úkony služebního úřadu se vztahují zejména základní zásady činnosti správních orgánů podle správního řádu, a to i tam, kde toto zákon o státní službě specificky nezmiňuje. V souvislosti s výběrovým řízením lze specificky zmínit například zásadu šetření práv nabytých v dobré víře, nebo zásadu legitimního očekávání. Pochopitelně není možné opomenout povinnost rovného zacházení a zákaz diskriminace.

Ke sjednocení a usnadnění provádění výběrových řízení pak dále slouží zejména metodický pokyn náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 2/2017, kterým se stanoví podrobnosti k provádění výběrových řízení.

Zákon o státní službě v § 24 předepisuje výběrové řízení jako postup pro obsazení služebního místa, s několika málo zákonnými výjimkami¹⁾. Vyhlašuje se vyvěšením na úřední desce služebního úřadu, dále se zveřejňuje v informačním systému o státní službě. Zákon předepisuje údaje, které musí oznámení obsahovat, a těmito údaji jsou základní požadavky pro přijetí do služebního poměru, údaje o služebním místě včetně oboru služby, platové třídy, případného zákazu konkurence, a zda je obsazováno na dobu určitou nebo neurčitou. Chybět nesmí datum pro podání žádosti, kdy lhůta nesmí být kratší než 10 dní. Jakkoli toto jsou minimální požadavky pro obsah oznámení, není vyloučeno, aby obsahovalo další údaje o služebním místu, případně o služebním úřadu, včetně například zaměstnaneckých výhod.

Samotná žádost je velice formalizovaná. Musí být podána v českém jazyce, její vzor zveřejnilo Ministerstvo vnitra na svých stránkách. Žadatel už v žádosti musí doložit splnění základních předpokladů pro přijetí do služebního poměru.²⁾ Požadavek státního občanství a vzdělání je možné u žádosti doložit čestným prohlášením; listiny jsou pak doloženy nejpozději před konáním pohovoru. Výpis z evidence Rejstříku trestů si služební úřad vyžádá sám. I zdravotní způsobilost se dokládá čestným prohlášením, pracovnělékařskou prohlídku zajistí služební úřad až pro „vítěze“ výběrového řízení. Pokud žádost nemá zákonné náležitosti, není srozumitelná nebo žadatel nesplňuje základní předpoklady a požadavky (s výjimkou bezpečnostní prověrky tam, kde je požadována), služební orgán žádost vyřadí a pro předmětného uchazeče tím výběrové řízení končí. Není zde povinnost služebního úřad vyzvat k odstranění nedostatků žádosti. Existence překážek pro přijetí do služebního poměru nebo pro výkon služby podle § 33 zákona o státní službě v tomto okamžiku nevadí.

Pohovor má být zaměřen na obor služby, kterého se výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Je-li požadována znalost cizího jazyka, může být tato znalost při pohovoru testována. Pohovor může být doplněn i písemným testem, ten může být v případě většího počtu uchazečů koncipován i jako „první kolo“ před samotným ústním pohovorem s užším okruhem účastníků.

Ustanovení § 164 odst. 1 zákona o státní službě ukládá služebním úřadům dokončit výběrová řízení zpravidla do 90 dnů. Nejen dodržení této lhůty, ale vůbec provedení výběrového řízení a obsazení služebního místa může komplikovat stanovování náhradních termínů omluveným uchazečům. U řádně omluvených uchazečů obvykle nebude problém nalézt náhradní termín v řádu několika málo dnů. Problematickou může být aplikace ustanovení § 27 odst. 5 zákona o státní službě, podle kterého žadateli, který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení dokončit ve lhůtě uvedené v § 164 odst. 1 zákona o státní službě, může výběrová komise se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této překážky.

Služební orgán souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Zde služební úřad musí velice pečlivě zohlednit zájem na nepoškození uchazeče, který je například hospitalizován, a zajištění plnění agendy, pro kterou je služební místo obsazováno. Zákon rovněž pamatuje na situace, kdy žadatelé sice splňují podmínky pro účast ve výběrovém řízení, ale bez omluvy nebo opakovaně se nedostavují, neposkytují potřebnou součinnost atd. U takových uchazečů se má za to, že z výběrového řízení odstoupili, zároveň je ale potřeba prověřit, zda se nejedná spíše o situaci předpokládanou v předchozím ustanovení – například právě hospitalizaci.

Po provedení pohovorů a případných testů výběrová komise vyhodnotí, kdo z žadatelů uspěl, a kdo neuspěl. Z těch, co uspěli, vybere tři nejvhodnější, za ně seřadí ostatní, kteří uspěli, a za ně ty uchazeče, kteří neuspěli. Toto pořadí se obdobně jako řada dalších údajů podle § 164 odst. 3 a 4 zákona o státní službě zapíše do protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení. Protokol obdrží jednotliví účastníci výběrového řízení, a ti, kteří neuspěli, nebo uspěli, ale nebyli vybráni jako nejvhodnější, mohou proti protokolu podat odůvodněné námitky do pěti dnů od jeho doručení. Pokud výběrová komise námitkám vyhoví, výběrové řízení zruší. V této souvislosti lze považovat za nedostatek právní úpravy, že třem nejvhodnějším účastníkům výběrového řízení neposkytuje žádný specifický prostředek k napadnutí výběrového řízení (zákonodárce měl nepochybně za to, že si ti nejvhodnější nemají na co stěžovat, nicméně i oni mohou mít zájem na přezkumu regulérnosti celého řízení). V původní právní úpravě byly dokonce námitky umožněny jen neúspěšným účastníkům, což bylo při nejbližší možné novelizační příležitosti přehodnoceno.

Finálního „vítěze“ výběrového řízení, tedy osobu, u které má být rozhodnuto o jejím zařazení na předmětné služební místo, vybere služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným, a to nejprve z trojice nejvhodnějších žadatelů, případně z těch, kteří vůbec ve výběrovém řízení uspěli, pokud jich bylo méně než tři. Pokud první tři nejvhodnější z výběrového řízení odstoupí, vyberou si z ostatních, kteří uspěli. Tato dohoda musí být písemná.

Ačkoli zákon o státní službě předepisuje, ze kterých účastníků výběrového řízení si má vedení vítěze vybrat, nepředpisuje mu povinnost si za všech okolností alespoň jednoho vybrat. Výběrové řízení tak může skončit tak, že ani na jednom z úspěšných uchazečů se služební orgán a budoucí nadřízený neshodnou a k obsazení služebního místa nikoho nevyberou. V takovém případě (stejně jako když by žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl), se výběrové řízení zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení. V případě, že se jedná o výběrové řízení vícekolové (u představených), začíná nové výběrové řízení opět prvním kolem.

V této souvislosti je nutné zdůraznit veřejnoprávní povahu zákona o státní službě. Na jedné straně není možné nutit služební úřad přijmout uchazeče, o jehož vhodnosti není přesvědčen, na druhou stranu i při tomto finálním rozhodování nemůže postupovat zcela libovolně. I zde se uplatní zejména základní zásady činnosti správních orgánů, povinnost rovného zacházení a zákaz diskriminace. Ačkoli tak zákon výslovně nestanoví, v případě, že nebude vybrán žádný uchazeč, měly by být zaznamenány (alespoň poznamenáním do spisu) důvody, které k tomu služební úřad vedly. Jen tak bude možné v případě soudního přezkumu výběrového řízení možné prokázat, že výše uvedené požadavky zákona o státní službě a správního řádu byly naplněny.

Šťastné není ani ustanovení § 164 odst. 8 zákona o státní službě, podle kterého se ti úspěšní žadatelé, kteří ale nebyli vybráni pro obsazení služebního místa, vyrozumí pouze o tom, že služební úřad toto místo obsadil někým jiným. Pokud služební úřad nikoho nevybere a výběrové řízení se zruší, pak se usnesení o zrušení výběrového řízení pouze poznamená do spisu. Tato zdánlivá procesní drobnost potenciálně může značně komplikovat případný přezkum výběrového řízení.

Zákon o státní službě upravuje výběrové řízení na místo představeného poněkud odlišně od výběrového řízení na „řadová“ místa. Tyto odlišnosti spočívají zejména ve vícekolovém (až tříkolovém) výběrovém řízení, kdy v jednotlivých kolech jsou na uchazeče kladeny odlišné podmínky, zejména co do odborné praxe a její délky. Tato odborná praxe se prokazuje listinami a služební úřad by měl při jejich posuzování dbát na to, aby byla dostatečná délka prokázána skutečně důkladně, ideálně konkrétními daty, nejen měsíci či roky, zejména v případech, kdy je na hranici zákonem požadovaného limitu. Dále nesmí zapomenout posuzované období prodloužit o případnou mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Tyto požadavky se pak liší i podle jednotlivých úrovní představených. Zákon o státní službě upravuje specificky obsazování služebního místa náměstka pro státní službu (§ 52 zákona o státní službě), státního tajemníka (§ 53 zákona o státní službě), vedoucího služebního úřadu (§ 54 zákona o státní službě), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 55 zákona o státní službě), ředitele odboru (§ 57 zákona o státní službě) a vedoucího oddělení (§ 58 zákona o státní službě).

V této souvislosti je nutné zmínit, že pro přechod do dalšího kola výběrového řízení, s volnějšími požadavky na uchazeče, je nezbytné, aby v předchozím řízení žádný uchazeč neuspěl, nikoli aby z úspěšných nebyl nikdo jmenován. I zde je nezbytné apelovat na dodržování základních zásad a smyslu právní úpravy, a úspěšnost uchazečů posuzovat objektivně, nikoli se nechat jen vést snahou „posunout“ výběrové řízení do dalšího kola. Druhé, resp. třetí kolo výběrového řízení se vyhlašuje i v případě, kdy se nikdo v prvním, resp. druhém kole nepřihlásil, všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupili nebo byly žádosti všech žadatelů vyřazeny, neboť i v těchto případech není ve výběrovém řízení, resp. v daném kole úspěšný žadatel.

Vládou schválený návrh novely zákona o státní službě, který míří do Parlamentu, a jehož účinnost se navrhuje k 1. 1. 2019, do úpravy výběrového řízení zasáhne, bude-li přijat. Očekává se zejména zjednodušení a rozvolnění výběrového řízení u představených. Nicméně základní principy a postupy služebního úřadu při výběru nových státních zaměstnanců musí zůstat zachovány.