Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby mají jednak z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“).
Starobní a invalidní důchodci z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:
–
zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
–
poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce,
v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele), tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.
Jestliže je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.
Pokud to zaměstnavatelům provozní podmínky umožňují, zaměstnávají poživatele starobních důchodů především kvůli jejich zkušenostem, flexibilitě a zájmu včetně možnosti využití zkrácených úvazků (dohod) a mnohdy i nižších mzdových nákladů. Obdobné okolnosti můžeme spatřovat i při zaměstnávání invalidních důchodců, kdy zaměstnavatelé mohou navíc využít i výhod státní politiky, podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Oblast pracovního práva
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), neobsahuje pro tyto osoby speciální či nějak omezující úpravu, takže je jen na dohodě obou stran, zda ke sjednání pracovněprávního vztahu dojde.
Vznik pracovního poměru
S ohledem na své potřeby může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na dobu neurčitou i určitou. Sjednaná práce musí být v souladu se zdravotním stavem poživatele důchodu. Rovněž lze sjednat zkušební dobu, tito zaměstnanci mají nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci apod. V oblasti zdravotní způsobilosti musí zaměstnavatel plnit povinnosti týkající se lékařských prohlídek podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Před uzavřením pracovního poměru s poživatelem invalidního důchodu je vhodné si vyžádat rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu a zvážit, zda rozsah pracovního úvazku není v kolizi s přiznaným stupněm invalidity. Totiž, pokud by byla například osoba invalidní ve třetím stupni zaměstnána na plný pracovní úvazek, mohlo by v důsledku výkonu zaměstnání dojít k přezkoumání jejího zdravotního stavu a k následnému přeřazení do nižšího stupně invalidity.
Odměňování
V oblasti odměňování starobních a invalidních důchodců platí stejná pravidla jako u jiných zaměstnanců. Odměna za vykonanou práci tedy může být sjednána buď v pracovní smlouvě, případně v dohodě, anebo jednostranně určena zaměstnavatelem ve mzdovém výměru.
Skončení pracovněprávního vztahu
V některých zemích Evropské unie platí, že nabytí nároku na starobní důchod je automaticky důvodem pro skončení pracovního poměru. V České republice však tomu tak není a rozvázáním pracovního poměru nemůže být zaměstnanec „postižen“ ani při vzniku nároku na invalidní důchod. Uznání invalidity může ovlivnit způsobilost zaměstnance nadále konat dosavadní práci, nicméně podstatným je v tomto směru lékařský posudek, vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Není-li zaměstnanec schopen nadále konat dosavadní práci kvůli svému zdravotnímu stavu, může zaměstnavatel relevantně skončit pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce. V tomto případě náleží zaměstnanci podle § 67 odst. 2 zákoníku práce odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, ze kterého se zdravotní pojištění neplatí. Jako kvalifikovaného výpovědního důvodu může zaměstnavatel využít i § 52 písm. e) zákoníku práce, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbude zdravotní způsobilost. Bude-li v takové souvislosti zúčtováno plnění (jakoby „odstupné“), nejedná se o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, a zúčtovaný příjem vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Vždy platí, že výpověď musí:
–
mít písemnou formu,
–
obsahovat skutkové vymezení výpovědního důvodu,
–
být v originále doručena zaměstnanci.
Slevy na dani
Invalidní důchodci mohou uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, tj. 24 840 Kč ročně. Kromě toho mohou uplatnit slevu na dani:
–
210 Kč měsíčně (2 520 Kč ročně) při invaliditě I. a II. stupně,
–
420 Kč měsíčně (5 040 Kč ročně) při invaliditě III. stupně,
–
1 345 Kč měsíčně (16 140 Kč ročně) u držitelů průkazu ZTP/P.
Vymezení osob se zdravotním postižením je specifikováno v ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Starobní a invalidní důchody
Z hlediska výkonu výdělečné činnosti a současného vyplácení důchodu platí, že ve srovnání s řádným starobním důchodem je v tomto směru právní úprava u předčasných důchodů mnohem přísnější.
a)
řádný starobní důchod
Tento důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti nebo charakter pracovněprávního vztahu.
b)
předčasný starobní důchod
Do dovršení důchodového věku výplata tohoto důchodu nenáleží, pokud je:
–
vykonávána výdělečná činnost nebo
–
poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.
Překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:
–
Výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 2 500 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 2 500 Kč nebo vyšší, a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci, a i při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu.
–
Odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc.
–
Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2018 rozhodná částka 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.
Invalidní důchody
Invalidní důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti, charakter pracovněprávního vztahu nebo rozsah pracovního úvazku.
Oblast zdravotního pojištění
Z hlediska zdravotního pojištění se za poživatele důchodu považují nejen osoby pobírající starobní důchod, ale i další druhy důchodů. Do této skupiny tedy dále patří poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a důchodu vdovského nebo vdoveckého, sirotčí důchod je přiznán jen nezaopatřenému dítěti, které je ve zdravotním pojištění automaticky osobou, za kterou platí pojistné stát. Poživatelem důchodu je pro účely zdravotního pojištění taková osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.
Za všechny tyto osoby platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky stát, aktuálně (od 1. 1. 2018) ve výši 969 Kč měsíčně na účet té zdravotní pojišťovny, u které je tato osoba pojištěna. Částku 969 Kč hradí stát zdravotní pojišťovně za poživatele důchodu bez ohledu na to, zda je důchod pouze jediným zdrojem příjmů nebo je tato osoba současně zaměstnána, případně podniká jako OSVČ. Podmínky placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnaným poživatelem důchodu jsou ve vybraných situacích blíže rozebrány formou příkladů.
Pro důchodce minimum neplatí
Poživatel důchodu je tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Tato osoba je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Zaměstnavatel ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale tímto vyměřovacím základem je v zaměstnání skutečná výše zúčtovaného hrubého příjmu a v podnikání pak sazba 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů.
Příklad 1
Poživatel starobního důchodu pracoval v měsíci březnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 5. 3.–13. 3. zúčtován příjem ve výši 7 490 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 20. 3.–31. 3. příjem ve výši 9 200 Kč.
Každý ze zaměstnavatelů odvede za zaměstnaného důchodce pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 1 012 Kč a 1 242 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ a na dobu trvání každého zaměstnání.
Příklad 2
Hrubý příjem starobního důchodce činil v měsíci květnu 9 884 Kč, přičemž tento důchodce byl nemocen od 21. 5. do konce měsíce května.
Zaměstnavatel odvede pojistné z částky 9 884 Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu a rovněž bez ohledu na dobu trvání nemoci. Pojistné činí 13,5 % z částky 9 884 Kč, tj. 1 335 Kč. Jednu třetinu (445 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 890 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
Příklad 3
S poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byla na měsíc červen uzavřena dohoda o provedení práce s odměnou ve výši 10 000 Kč.
Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se považují pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance pouze tehdy, pokud příjem na tuto dohodu pře-výší 10 000 Kč. Jelikož však výše příjmu nepřesáhla 10 000 Kč, nevznikají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění žádné povinnosti, ze zúčtovaného příjmu se pojistné na zdravotní pojištění neodvede, pojistný vztah je řešen registrací ve „státní kategorii“.
Poznámka:
Kdyby však byla zaměstnanci na základě této dohody dodatečně zúčtována nějaká odměna, vzniklo by v měsíci červnu zaměstnání s těmito povinnostmi zaměstnavatele:-
přihlásit osobu v červnu zpětně jako zaměstnance (prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“),
-
podat za měsíc červen opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, ve kterém bude pouze navýšen počet zaměstnanců a
-
odvést pojistné ve výši 13,5 % ze součtu 10 000 Kč a výše odměny za ten měsíc, do kterého byla odměna zúčtována.
Poměrná část minima
Není-li v případě zaměstnání splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, následovně:
Příklad 4
Dne 23. 3. 2018 byl zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento měsíc, činil 3 800 Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec nebyl evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 22 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná část minima takto:
PČ min VZ = (22 / 31) x 12 200 = 8 658,06 Kč
kde:
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
22 = počet kalendářních dnů v měsíci březnu, ve kterých zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
12 200 Kč = výše minimální mzdy od 1. 1. 2018
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 8 658,06 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 169 Kč (8 658,06 x 0,135). S ohledem na příjem (3 800 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 513 Kč. Jedna třetina (171 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (342 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 4 585,06 Kč, tj. 656 Kč. Tento doplatek, tedy 656 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce.
Z celkové částky pojistného 1 169 Kč je zaměstnanci sraženo 827 Kč (171 + 656) a zaměstnavatel hradí 342 Kč.
Příklad 5
Starobní důchodce začal podnikat v lednu roku 2018 a v rámci své samostatné výdělečné činnosti vykáže za 12 měsíců roku 2018 příjmy ve výši 93 212 Kč a výdaje ve výši 46 811 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2018 neplatí. Výše pojistného za rok 2018, kterou bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu za tento rok, se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (93 212 – 46 811) = 3 133 Kč
Pokud by byl podán Přehled v měsíci březnu roku 2019, bude tento poživatel důchodu platit od tohoto měsíce zálohy na pojistné ve výši 262 Kč, vypočtené dle vzorce:
Minimální výše zálohy nemusí být v tomto případě respektována. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že platba záloh může být sdružována, to znamená, že plátce může zaplatit dopředu více záloh tak, aby nemusel platit měsíčně nízké částky. Je však žádoucí konzultovat tento postup se zdravotní pojišťovnou.
Podmínky uplatnění odpočtu
Při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat v roce 2018 následující:
–
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
–
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.
Závěrem
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet v aktuální výši 7 177 Kč (od 1. 1. 2018) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu a u značně specifického zaměstnavatele, což znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a ani na osoby samostatně výdělečně činné.