Legislativní novinky s komentářem - Novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce a zákona o inspekci práce

Předmětná novela se nejvíce dotýká právě oblasti zprostředkování zaměstnání, tedy mimo jiné oblasti dlouhodobě diskutovaného agenturního zaměstnávání, jímž se dle ust. § 307a zákoníku práce rozumí situace, kdy zaměstnavatel dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, k čemuž však takový zaměstnavatel – agentura práce, potřebuje povolení podle zvláštního právního předpisu, jímž je zákon o zaměstnanosti, přičemž právě proces udílení povolení ke zprostředkování zaměstnání (tj. nejen agenturního zaměstnávání v „užším slova smyslu“) doznal nejpodstatnějších změn, jejichž cílem je nejpalčivější problémy spojené s tímto institutem.

Co se tedy týče samotného procesu vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, pak toto i nadále vydává generální ředitelství úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby. Došlo však ke sloučení dosavadních druhů povolení ke zprostředkování do jednoho povolení, což by mělo zjednodušit a zpřehlednit právní úpravu v oblasti správního řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání nejen pro žadatele, ale i pro uživatelské subjekty či zaměstnavatele.¹⁾ Takto vydané povolení bude opravňovat agentury práce ke všem činnostem dle ust. § 58 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

Dále dochází k užšímu svázání agentury práce, která je právnickou osobou, s jejím odpovědným zástupcem, neboť tuto funkci lze nadále vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou nejméně 20 hodin týdně, přičemž se však splnění této podmínky nevyžaduje u osoby, která je současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu takovéto právnické osoby. Nadále rovněž nebude možné udělit povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě či právnické osobě, jejímž navrhovaným odpovědným zástupcem je fyzická osoba, která v posledních třech letech vykonávala funkci odpovědného zástupce u právnické osoby, statutárního orgánu nebo orgánu právnické osoby, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů podle ust. § 63 odst. 2 písm. a) až f) a ust. § 63 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Jednou z nejpodstatnějších změn, jež novela do oblasti zprostředkování zaměstnání přináší, je povinnost osoby žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. písm. b) zákona o zaměstnanosti (tj. agenturního zaměstnávání v „užším slova smyslu“) složit na výzvu generálního ředitelství úřadu práce kauci ve výši 500 000 Kč. Tato nově stanovená povinnost má vést k prokázání finanční způsobilosti, což je důležitým předpokladem k reálnému výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání.²⁾ Zmíněné ustanovení má za cíl vznik účelově založených agentur práce, prostřednictvím kterých byly obcházeny právní předpisy zejména v oblastech zdravotního a sociálního zabezpečení, když prostřednictvím několika agentur práce docházelo k přidělování jednoho a téhož zaměstnance k témuž uživateli. Takovéto přidělování pak nepřesahovalo rozsah tzv. zaměstnání malého rozsahu, a zaměstnavateli tak nevznikala povinnost za takového zaměstnance odvádět zdravotní a sociální pojištění. Pro úplnost je třeba dodat, že povinnost poskytnout kauci se vztahuje i na zprostředkovatele, kterým bylo povolení ke zprostředkování uděleno přede dnem nabytí účinnosti novely. Tito zprostředkovatelé jsou povinni poskytnout kauci ve výši 500 000 Kč do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, přičemž marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaniká.

Novela však přináší i zmírnění administrativní zátěže kladené na agentury práce v tom smyslu, že nadále odpadá povinnost každé tři roky žádat o povolení pro tuto formu zprostředkování zaměstnání [14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti], neboť pokud agentura práce podá další žádost nejdříve tři měsíce před uplynutím platnosti předchozího povolení, bude jí uděleno povolení na dobu neurčitou. Agentury práce, jakož i zaměstnavatelé, jistě rovněž přivítají možnost znovu přidělovat cizince s povolením k zaměstnání k uživateli. Takovéto povolení však bude krajskou pobočkou úřadu práce vydáno pouze v případě, pokud bylo zahraničnímu zaměstnavateli cizince vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání a současně se jedná o oznámené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak.

Další velmi podstatnou změnou je definice zastřeného zprostředkování zaměstnání, podle které se zastřeným zprostředkováním zaměstnání rozumí činnost fyzické nebo právnické osoby spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. V souvislosti s tímto byl do ust. § 139 odst. 1 a ust. § 140 odst. 1 vložen nový přestupek, tedy právě zastřené zprostředkovávání zaměstnání, za což lze fyzické osobě uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč a právnické osobě pokutu až do výše 10 mil. Kč. Tato nová skutková podstata by měla Státnímu úřadu inspekce práce umožnit postihovat osoby, které dodávají své zaměstnance na základě jiných právních jednání, např. smlouvy o dílo, avšak zastírají to, že se jedná o dodávku pracovní síly, čímž dochází k obcházení pravidel ohledně agenturního zaměstnávání.

Z nejdůležitějších změn, které novela do oblasti agenturního zaměstnávání přináší, je potřeba dále zmínit ust. § 307b zákoníku práce, dle kterého jsou agentura práce a uživatel povinni zajistit, aby nebyl zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, nebo konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce. Smyslem tohoto ustanovení je zamezit obcházení ustanovení o pracovní době, odměňování za práci a o sociálním a zdravotním pojištění.

V souvislosti se zprostředkováním zaměstnání zavádí novela rovněž nové skutkové podstaty přestupků (mimo výše uvedeného), kterých se mohou agentury práce nebo zaměstnavatelé dopustit.

Jedná se o:

Horní hranice pokuty, která může být za shora vyjmenované přestupky uložena, je 1 mil. Kč.

Nová pravidla, jež novela zavádí do oblasti výdělečné činnosti uchazečů o zaměstnání, tedy tzv. nekolidujícího zaměstnání, se dotknou téměř všech uchazečů o zaměstnání, kteří si po dobu evidence na úřadu práce „přivydělávají“, neboť nadále je zrušena možnost výkonu nekolidujícího zaměstnání na základě dohody o provedení práce. Dle důvodové zprávy k novele celkem 95 % uchazečů z celkového počtu uchazečů, jež vykonávají nekolidující činnost, vykonává nekolidující činnost právě na základě dohody o provedení práce. Pokud tedy tito uchazeči o zaměstnání budou i po třech měsících ode dne účinnosti novely vykonávat činnost na základě dohody o provedení práce, budou z evidence uchazečů o zaměstnání vyškrtnuti. Toto opatření má zajistit větší motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání zaměstnání zakládajícího jejich účast na nemocenském pojištění, které bude zdrojem příjmů pro zabezpečení jejich potřeb, a oni tak nebudou dlouho setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání, když se ukázalo, že nekolidující zaměstnání na základě dohody o provedení práce je uchazeči o zaměstnání vykonáváno dlouhodobě, mnohdy i po dobu trvající tři a více let. Tito zaměstnanci pak mají „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na již zmiňovaném zdravotním pojištění.³⁾

Od 1. 10. 2017 si budou muset uchazeči o zaměstnání, kteří nejsou dočasně schopni plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a také z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, vyžádat od registrujícího poskytovatele nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb, který takovému uchazeči poskytuje zdravotní péči v případě nemoci, úrazu, vyšetření či ošetření, potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z uvedených důvodů. Náklady spojené s vydáním takového potvrzení nese úřad práce. Takovýto uchazeč je rovněž povinen dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání [ust. § 5 odst. h) zákona o zaměstnanosti], čímž se rozumí povinnost zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

Od 1. 10. 2017 se dále zavádí elektronická evidence plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jež je vedena Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tato evidence nahrazuje evidenci vedenou zaměstnavateli, jež poskytují (dodávají) náhradní plnění. Dodavatel náhradního plnění má povinnost do 30 dnů ode dne zaplacení poskytnutého vložit do této evidence příslušné údaje o zaplacení plnění, jinak se plnění nezohledňuje. Odpovědnost dodavatele vkládat příslušné údaje do evidence je však pouze odpovědností vůči odběrateli a zákon o zaměstnanosti neobsahuje možnost sankcionování dodavatelů za porušení povinnosti vkládat údaje či za nesprávné vložení údajů. Tuto skutečnost by tak bylo vhodné zohlednit ve smlouvách mezi dodavateli a odběrateli náhradního plnění.

Do zákona o inspekci práce doplňuje novela zcela novou skupinu přestupků, kterými jsou přestupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců, které zaměstnavatel spáchá porušením ust. § 316 zákoníku práce, tedy když:

Horní hranice pokuty, která může být za shora vyjmenované přestupky uložena, je až 1 mil. Kč.