Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, maximálně kolik dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (sociální a zdravotní pojištění)?
Otázky a odpovědi: Neplacené volno
Hana
Rampírová
Odpověď:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pojem neplacené pracovní volno nezná, ale v praxi se velmi často používá.
Zaměstnavatel může, ale nemusí žádosti zaměstnance o neplacené volno vyhovět.
Dopad na zúčtování mzdy je poměrně značný – za dobu neplaceného volna samozřejmě nenáleží mzda ani náhrada mzdy:
Zdravotní pojištění
Jedná se o pracovní volno neplacené, a proto není z čeho v této době odvádět pojistné. Zaměstnavatel musí za každého zaměstnance odvádět zdravotní pojištění (netýká se situací, kdy zaměstnání nevzniká, např. dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně či dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 2 499 Kč měsíčně).
V případě poskytnutí neplaceného pracovního volna musí zaměstnavatel posoudit, zda měl zaměstnanec v daném měsíci příjem, případně v jaké výši, tj. zda bylo nebo nebylo dosaženo minimálního vyměřovacího základu.
Pokud bude neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci není zúčtován žádný příjem, a navíc nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy, tedy od 1. ledna 2017 z částky 11 000 Kč.
Zaměstnanec je povinen provést prostřednictvím zaměstnavatele doplatek pojistného ve výši 13,5 % z minimální mzdy, čímž dojde k zápornému zúčtování mzdy, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit.
V případě, že zaměstnanci není neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat obě uváděné situace. Měsíční vyměřovací základ zaměstnance (jeho příjem) bude roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. V případě, že bude příjem zaměstnance v tomto měsíci nižší než 11 000 korun, pak provádí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele odvod doplatku pojistného ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami.
Sociální pojištění
Poskytnuté neplacené pracovní volno u zaměstnanců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, ovlivní zápočet dob pro účely důchodového pojištění. Opět zde záleží, zda je volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc.
Jestliže bude neplacené volno zaměstnancem čerpáno po celý kalendářní měsíc a nejedná se o podmínky uvedené v § 11 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), je tento měsíc nepojištěným měsícem a jako takový se v evidenčním listu důchodového pojištění označuje zaměstnavatelem znakem „X“. Celkový počet dnů trvání zaměstnání se v daném kalendářním roce sníží o konkrétní počet dnů nepojištěného měsíce.
Neplacené volno poskytnuté jen po část kalendářního měsíce zápočet doby důchodového pojištění neovlivňuje, pokud je v každém měsíci alespoň jeden den zúčtovaný příjem nebo omluvený důvod podle § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Ovšem časté čerpání neplaceného volna může díky výši dosahovaných výdělků v rozhodném období snížit osobní vyměřovací základ, z něhož bude zaměstnanci v budoucnu stanovována procentní výše důchodu.