Novela daňového řádu 1) : Legitimní rozšíření pravomocí správce daně nebo neodůvodněný zásah do informačního sebeurčení? Legislativní rada vlády bude dne 4. 5. 2017 projednávat novelu daňového řádu , která správci daně umožní vyžadovat informace od advokátů, notářů, daňových poradců a bankovních institucí o jejich klientech. Změnou daňového řádu , tak má dojít k zásadnímu prolomení povinnosti mlčenlivosti výše uvedených a dalších subjektů uvedených v zákoně č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) ve vztahu k jejich klientům.
Legislativní novinky s komentářem
Mgr.
Akbulat
Kadiev
Novela, jejímž předkladatelem je Ministerstvo financí, má být transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU (o správní spolupráci v oblasti daní), pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz (dále jen „Směrnice DAC 5“). Transpoziční lhůta uplyne dne 31. prosince 2017. Ministerstvo financí novelu odůvodňuje nutností zajistit správci daně přístup k některým údajům v návaznosti na výkon mezinárodní spolupráce při správě daní. Účelem Směrnice DAC 5 je přitom umožnit správci daně pro účely výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní přístup k vybraným údajům získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz. Konkrétně Směrnice DAC 5 požaduje přístup správce daně např. k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, svěřenských fondů a obdobných subjektů. Tyto údaje jsou správci daně již dnes přístupné na základě obecných pravidel daňového řádu a na základě již účinné novely zákona proti praní špinavých peněz a zákona o veřejných rejstřících, kterou byla zavedena mimo jiné tzv. evidence údajů o skutečném majiteli.2) Dále Směrnice DAC 5 požaduje, aby měli správci daně přístup k informacím získaným povinnými osobami podle zákona proti praní špinavých peněz při identifikaci klienta a částečně při kontrole klienta, včetně souvisejících písemností a údajů o způsobu shromažďování těchto údajů.
Ministerstvo financí na svých internetových stránkách uvádí, že novela pouze ukládá povinným osobám ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz poskytovat uvedené údaje správci daně, a protože správce daně bude moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní, tak se dle názoru ministerstva nemá jednat o „bezbřehé získávání údajů, ale o získávání v jasně daném zákonném limitu“.3) Ministerstvo financí tedy na jednu stranu správně uvádí, že Směrnice DAC 5 ukládá zpřístupnění předmětných údajů toliko za účelem boje proti praní špinavých peněz, avšak na druhé straně navrhuje, aby se novelou rozšířily pravomoci správce daně tyto údaje vyžadovat za účelem běžné správy daní. Takový postup lze vnímat jako zavádějící, když by z vyjádření Ministerstva financí by na první pohled mohlo vyplynout, že potřeba předmětné novelizace daňového řádu je vyvolána výše uvedenou směrnicí, což však z uvedené směrnice nevyplývá.
Návrh novely je ostře kritizován mimo jiné rovněž Českou advokátní komorou. V dubnovém vydání Bulletinu advokacie Česká advokátní komora uvedla, že navrhovaná novela pod záminkou transpozice směrnice zásadním způsobem prolamuje povinnosti mlčenlivosti advokátů, daňových poradců a notářů a svěřuje správci daně rozsáhlé pravomoci v oblasti získávání a shromažďování informací o klientech výše uvedených subjektů.
Skutečnost, že novela zcela překračuje rámec Směrnice DAC 5 a v podstatě ji využívá k posílení pravomocí správce daně, aniž by toto bylo touto směrnicí jakkoliv předvídáno nebo zamýšleno, je zřejmá již z názvu výše uvedené směrnice č. 2016/2258 ze dne 6. 12. 2016 („
... přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz
“). Cílem směrnice je tedy zefektivnění boje proti praní špinavých peněz, nikoliv usnadnění shromažďování informací o daňových poplatnicích pro správce daně za účelem běžné správy daní. Nezbývá tedy než dát za pravdu kritickým ohlasům vůči návrhu novely, vysloveným zejména Českou advokátní komorou, a v této souvislosti odkázat na bod (6), větu první preambule výše uvedené směrnice, která zní: „Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie.
“ K samotné novele pak lze dodat, že její přijetí v tomto navrhovaném znění jednak není nezbytné z hlediska unijních předpisů, a naopak je spíše nežádoucí z důvodu pravděpodobného zásahu do ústavně zaručených práv a svobod.Poté, kdy k novele zaujme stanovisko legislativní rada vlády, bude novela dále projednána vládou, kdy následně lze očekávat předložení návrhu Poslanecké sněmovně.
1) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
2) O těchto změnách jsme psali v prosincovém vydání časopisu UNES.