Novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, č. 221/2015 Sb. přinesla řadu změn pro různé účetní jednotky. Jednou ze změn, které se týkají nevýdělečných organizací účtujících podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb. “), je novelizace ustanovení o účetní závěrce. Tento příspěvek stručně shrnuje tyto obsahové změny.
Novinky v oblasti náležitostí účetní závěrky pro NNO
doc. Ing.
Jan
Stejskal,
Ph.D.
Podle § 18, odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), jsou účetní jednotky povinny sestavovat v případech, které stanovuje tento zákon, účetní závěrku.
Ta se sestává z tří tradičních součástí:
a)
rozvahy (bilance),
b)
výkazu zisku a ztráty,
c)
přílohy, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
Účetní závěrka (tedy všechny tři uvedené části) musí obsahovat:
-
obchodní firmu nebo název a sídlo (u právnických osob),
-
identifikační číslo osoby (pokud jej má osoba přiděleno) a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky fyzických a právnických osob taky informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
-
právní formu účetní jednotky (případně informaci o tom, že je v likvidaci),
-
předmět činnosti nebo účel, pro který byla zřízena,
-
rozvahový den nebo jiný okamžik, ke kterému je účetní závěrka sestavována,
-
okamžik sestavení účetní závěrky.
Účetní závěrku je možné sestavovat jako v předešlých letech v plném nebo zkráceném rozsahu. Je třeba upozornit, že již dříve došlo k přejmenování a změně některých položek výkazů. Zde je třeba upozornit, že účetní jednotky musí sestavit rozvahu a výkaz zisku a ztrát v takovém uspořádání, které ukládají přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb.
Audit účetní závěrky, výroční zpráva
Účetní závěrku musí mít dle § 20 odst. 1 ZÚ vybrané druhy účetních jednotek ověřenou auditorem.
Tuto povinnost mají:
-
velké a střední účetní jednotky [s výjimkou uvedenou v § 20 odst. 1 písm. a)],
-
malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a dosáhly alespoň jednoho kritéria, kterými jsou
a)
aktiva 40 mil. Kč a
b)
roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč nebo
c)
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
-
xxx
-
ostatní malé účetní jednotky, které překročily nebo již dosáhly za účetní období a účetní období bezprostředně předcházející dvou u výše uvedených kritérií.
Paragraf 21 ZÚ dále ukládá povinnost sestavovat výroční zprávu. Tuto povinnost mají ty účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zde došlo k drobné úpravě § 21, odst. 3, který osvobozuje střední, malé a mikro účetní jednotky od uvádění nefinančních informací ve výroční zprávě dle výčtu uvedeného v § 21 odst. 2 písm. a-f. Účetní jednotky mající povinnost zpracovávat výroční zprávu a zároveň vedoucí jednoduché účetnictví musí nově jako součást výroční zprávy publikovat i přehled o majetku a závazcích.
Zveřejnění účetní závěrky nebo přehledů
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a případně i výroční zprávu (pokud ji vyhotovují) ve veřejném rejstříku. Zveřejňují je v rozsahu, v jakém byly výkazy sestaveny, resp. v jakém byly ověřeny auditorem. Termín zveřejnění je pro nevýdělečné organizace 30 dnů po schválení příslušným orgánem, nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.
V § 21a odst. 9 ZÚ je nově uvedeno osvobození malých a mikro účetních jednotek, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ty nově nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.
Pokud se účetní jednotka rozhodne zveřejnit a prezentovat vybrané údaje ze své účetní závěrky, musí dle § 21a odst. 10 ZÚ uvést, že se jedná o vybrané údaje z účetní závěrky, a zveřejnit informaci, kde je účetní závěrka uložena. V případě, že jde o jednotku s povinným auditem, uvede v takové prezentaci pouze druh výroku auditora a případně odkaz na jaké záležitosti
auditor
zvláštním způsobem upozornil.Příloha v účetní závěrce
Novela č. 324/20015 Sb. změnila vyhlášku č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1001 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (pokud účtují v podvojném účetnictví), a dále významným způsobem změnila obsah přílohy v účetní závěrce (podrobně viz § 29 a 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb.).
Ve výčtu náležitostí přílohy došlo k výraznému rozšíření požadavku na informace. Cílem je pravděpodobně zajištění maximální možné transparentnosti pro uživatele informací z účetnictví. Požadavky jsou nastaveny velmi extenzivně tak, aby zachytily informace od velmi různorodého spektra nevýdělečných organizací. Běžná mikro nevýdělečná organizace nebude mít pro většinu požadavků náplň, a proto je ve své příloze uvádět nebude. Je tedy nezbytné, aby zodpovědné osoby velmi podrobně prošly všemi požadavky § 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb. a každý rok aktualizovaly údaje, které v příloze uvádějí.
Informace v příloze se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
V příloze se nyní nově objevují informace o účetních metodách a odchylkách od těchto metod, rovněž s uvedením vlivu na majetek a závazky či na finanční situaci a výsledek hospodaření (zahrnuje metody pro oceňování majetku, odpisy a opravné položky, přepočet údajů v cizích měnách, stejně tak stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků). Dále se nově uvádí informace o oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou (typicky u derivátů).
Účetní jednotky jsou povinny uvést všechny položky výnosů a nákladů, které jsou svým objemem nebo původem mimořádné. Stejně tak se nově uvádějí jednotlivé položky dlouhodobého majetku s informací o zůstatcích na počátku a konci účetního období (včetně vyjádření přírůstků či úbytků), dále výší opravných položek a oprávek ve stejné podobě a výší úroků, které se snaží účetní jednotka pojmout coby součást ocenění majetku.
Došlo i k rozšíření informací o významných položkách rozvahy a výkazu zisku a ztráty, u kterých je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky (pokud tyto informace nevyplývají alespoň nepřímo z výkazů). Uvádějí se zde například rozpis dlouhodobých úvěrů (včetně úrokových sazeb a popisu zajištění), přijaté
dotace
na provoz nebo na pořízení dlouhodobého majetku z veřejných rozpočtů (včetně údajů o výši dotací a jejich zdrojích).Další skupinou údajů jsou údaje o dluzích (sociální a zdravotní pojistné, dluhy vůči finanční správě), dluzích s dobou splatnosti přesahující pět let, zárukách, dluzích v rozvaze neuvedených, výši záloh, závdavků a úvěrů poskytnutých členům statutárních, řídicích a kontrolních orgánů. Zde se uvádějí povinně i sazby úroků, hlavní podmínky či záruky.
Další informace, které se uváděly před účinností uvedené novely vyhlášky č. 504/2002 Sb. jsou v příloze. Příkladem mohou být
výčty přijatých a poskytnutých darů
. Ty se však nově uvádějí jen v případě, že jde o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní předpis. Stejně tak se uvádějí informace o sbírkách, účelech a výších vybraných částek
.Součástí přílohy v účetní závěrce mohou být i další informace podle rozhodnutí účetní jednotky a podle zvláštních předpisů. Informace v příloze je nezbytné uvádět tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro uživatele informací. Při uvádění osobních údajů (například při uvádění jmen statutárních, řídicích či kontrolních orgánů) je třeba zohlednit zákon upravující ochranu osobních údajů.
Důležitou změnou je možnost sestavit přílohu v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu (§ 30 odst. 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb.). V takovém případě je účetní jednotka vynechá vybraný rozsah údajů.