Od 1. 1. 2017 nabývá účinnosti zákon č. 368/2016 Sb. (dále jen „novela“), který novelizuje zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon“). Novela zejména implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015, o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu (dále jen „směrnice“), a dále nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (dále jen „nařízení“). Směrnice a nařízení EU byly v orgánech EU projednávány již od roku 2013, kdy je představila Komise EU v návaznosti na mezinárodní standardy Finančního akčního výboru skupiny G7, který reaguje na neustálý vývoj v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a nově i financování šíření zbraní hromadného ničení.
Legislativní novinky s komentářem
Mgr.
Akbulat
Kadiev
Nejvíce diskutovanou změnou, kterou novela přináší, je zavedení tzv. evidence údajů o skutečném majiteli. Právnické osoby a svěřenské fondy tak budou mít nově povinnost uvést podrobné údaje o svém skutečném majiteli, kterého zákon definuje jako fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti, a to v rozsahu stanoveném zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Nutno podotknout, že se nejedná pouze o povinné osoby ve smyslu zákona, ale o všechny právnické osoby a svěřenské fondy. Dle původního návrhu Ministerstva financí měl být rejstřík skutečných majitelů zčásti veřejným, avšak po vyjádření Legislativní rady vlády byl rejstřík změněn na neveřejný, a to s odvoláním na ochranu osobních údajů. Tento krok byl kritizován zejména některými nevládními organizacemi, nehledě na to, že zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob stanoví poměrně široký okruh subjektů, které budou mít k těmto údajům přístup. Ministerstvo spravedlnosti zpřístupní údaje z rejstříku například soudům, orgánům činným v trestním řízení, ČNB, NKÚ a platebním agenturám, avšak o některé údaje v zákonem stanoveném rozsahu bude oprávněn požádat kdokoliv, kdo
„prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku“.
Porušení povinnosti poskytnout údaje o skutečném majiteli pak může být sankcionováno pokutou až do výše 100 000 Kč, v nejzávažnějších případech i zrušením zapsané právnické osoby.Novela dále rozšiřuje okruh povinných osob ve smyslu zákona v oblasti hazardních her. Na rozdíl od stávajícího znění zákona, které mezi povinné osoby zahrnuje pouze kasina, bude mít postavení povinných osob většina provozovatelů hazardních her, s výjimkou těch, u kterých je nízké riziko, že by mohly být zneužity pro praní špinavých peněz či financování terorismu (peněžitá, věcná, okamžitá a číselná loterie, hra bingo a tombola). Další rozšíření okruhu povinných osob představuje snížení limitu pro hotovostní platby, při kterých je podnikatel nebo právnická osoba, která není podnikatelem, ve smyslu zákona povinnou osobou, a to z původních 15 000 EUR na 10 000 EUR. Tento režim se navíc nově bude vztahovat na veškeré hotovostní platby, nikoliv pouze na přijaté platby, jak je tomu za současné úpravy. Mezi povinnými osobami budou dále poskytovatelé služeb s virtuální měnou neboli kryptoměnou (například Bitcoin, Litecoin nebo CzechCrownCoin apod.). Jak vyplývá z důvodové zprávy k novele, jedná se například o provozovatele online obchodních portálů, virtuálních „směnáren“, poskytovatele správy účtů ve virtuální měně nebo vedení „elektronických peněženek“.
Z dalších novinek lze uvést změnu definice politicky exponovaných osob. Již dle stávajícího znění zákona jsou povinné osoby povinny zjišťovat, zda je
klient
politicky exponovanou osobou. A pokud ano, musí zjišťovat původ jeho majetku. Avšak novela podstatně rozšiřuje okruh těchto osob, kdy nově jsou za politicky exponované osoby považovány mj. jakékoliv osoby, které vykonávají významnou veřejnou funkci s celostátním nebo regionálním významem (na rozdíl od pouze celostátního významu dle stávající úpravy) bez ohledu na bydliště nebo místo výkonu funkce, anebo ji vykonávaly v minulosti, a to bez časového omezení (stávající úprava stanoví dobu jednoho roku). Kontrolní povinnost se dále bude vztahovat na klienty usazené v zemi, kterou je na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu třeba považovat za tzv. vysoce rizikovou zemi.Povinným osobám se nově rovněž ukládá, aby v rámci své činnosti podléhající zákonu hodnotily riziko praní špinavých peněz nebo financování terorismu, kdy v příloze k zákonu je uveden demonstrativní výčet faktorů možného vyššího rizika, mezi kterými jsou například „obchodní vztah realizovaný za neobvyklých okolností“, skutečnost, že
klient
je akciovou společností s akciemi na doručitele, dále neobvyklá nebo složitá vlastnická struktura klienta, obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti klienta, dále se jako faktory zeměpisného rizika uvádějí „země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti“,
země, na něž byly uvaleny sankce, embarga aj.Novela, kromě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, upravuje celou řadu dalších zákonů, mj. zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a hlavně také zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, dle kterého bude zavedena evidence údajů o skutečném majiteli. Změny těchto tří zákonů, na rozdíl od ostatních změn, nabydou účinnosti až od 1. 1. 2018.