V praxi se stále velmi často objevují dotazy, zda je možné pořizovat a případně následně zveřejňovat kamerový (obrazový i zvukový) záznam z jednání zastupitelstva obce, a pokud ano, za jakých podmínek?
Pořízení a zveřejnění záznamu z jednání zastupitelstva za účelem informování veřejnosti
JUDr.
Eva
Janečková
Pokud jde o samotné pořizování záznamu, důvodem obvykle bývá snaha informovat veřejnost o činnosti zastupitelstva a snaha zachytit jednání pro účely vyhotovení zápisu. Pořízení záznamu pro účely zápisu nebylo nikdy diskutabilní, vždy panovala obecná shoda o tom, že toto možné je. Spory se týkaly pouze pořizování záznamu a jeho následného zveřejňování za účelem informování veřejnosti.
V poslední době však i tomuto účelu pořizování záznamu byly otevřeny dveře. Zásluhu na tom má především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"). Také Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém stanovisku1) uvedl, že
"Oba tyto účely jsou dle úřadu legální a legitimní a není důvod je jakkoliv omezovat".
Teoretická možnost pořizovat záznam pro účely informování veřejnosti vyplývá i z § 97 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obecní zřízení"), podle něhož obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým. Výše uvedené ustanovení tedy předpokládá aktivitu obce při informování o činnosti orgánů obce, aniž by byly stanoveny rozsah, obsah a způsob informování. Ustanovení odkazuje pouze na místní zvyklosti. Proto nelze vyloučit plnění této povinnosti ani prostřednictvím záznamu z jednání zastupitelstva a jeho uveřejnění. Tento krok ale musí být v souladu jak s občanským zákoníkem, tak i se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně osobních údajů").
Z hlediska zákona o ochraně osobních údajů je nutné se nejprve vypořádat s povinnostmi, které tento zákon stanoví. Jednou z těchto povinností je nutnost získat právní titul pro zpracování osobních údajů. Pro řešení této otázky bude třeba rozlišit různé kategorie osob, jejichž podoba nebo hlas se mohou na záznamu ocitnout.
První kategorií jsou zastupitelé, úředníci obce a další úřední osoby. U těchto osob je právní titul obsažen v § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů2), neboť lze předpokládat, že informace, které o těchto osobách zaznějí (stejně jako jejich samotná přítomnost) na zasedání zastupitelstva, mají přímou souvislost s jejich úřední činností. Proto v jejich případě není třeba získávat souhlas s pořízením a zveřejněním záznamu, ani není nutné osobní údaje jakkoliv anonymizovat s výjimkou případů, kdy by se projednávané osobní údaje bezprostředně dotýkaly rovněž jejich osobního či rodinného života mimo veřejnou nebo úřední činnost.3)
Bylo by také možné uvažovat o podpůrném využití výjimky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů4), v návaznosti na již zmiňovaný § 97 zákona o obcích, případně výjimky uvedené v § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů5), a to např. tehdy, kdy záznam prokazuje, že usnesení o převodu nemovitosti bylo řádně přijato.6)
Druhou kategorií jsou osoby z řad veřejnosti, které na jednání zastupitelstva aktivně vystupují. K této skupině Úřad pro ochranu osobních údajů uvedl, že lze jejich osobní údaje související s vystoupením zpracovávat bez souhlasu, neboť takové vystoupení je projevem politického práva a aktivity konkrétního občana, který již z povahy věci není a nemůže být anonymní. Je ovšem třeba rozlišovat příspěvek k diskuzi na zastupitelstvu a vystoupení s konkrétní žádostí vůči obci zejména v sociální oblasti (zde bude třeba posuzovat situaci individuálně, takové případy by ovšem, zejména u větších obcí, neměly být časté).7)
Tento názor je v souladu s § 88 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.
Obdobný názor vyslovil již dříve Městský soud v Praze, který uvedl, že
"podle ustanovení § 93 odst. 3 obecního zřízení je zasedání zastupitelstva obce veřejné. To znamená, že tohoto zasedání se jako divák a posluchač může zúčastnit kdokoliv, tedy jak občan obce, tak i osoba s obcí nijak nespojená. Pokud by taková osoba sledující zasedání zastupitelstva obce chtěla do jednání jakkoliv zasáhnout, může tak učinit jen na výzvu, resp. se souhlasem toho, kdo zasedání zastupitelstva řídí. Stane-li se tak, pak taková osoba - přesněji vyjádřeno,její jednání' (například proslov) - se stává součástí onoho zasedání zastupitelstva a není žádný rozumný důvod, proč by takové jednání mělo mít co do,veřejnosti' jinou povahu než zasedání samotné. Pokud se tedy na zasedání zastupitelstva obce stává, že v jeho průběhu se k projednávaným záležitostem vyjadřují i soukromé osoby (tedy osoby odlišné od členů zastupitelstva obce nebo od jiných volených zástupců obecní samosprávy či dalších úředních osob), pak se projevy těchto soukromých osob stávají součástí zasedání zastupitelstva obce, a ztrácejí tak
[dnes § 84 a následující]".8)status
projevů osobní povahy, na něž by se vztahoval § 11 a 12 občanského zákoníkuPoslední kategorií jsou osoby z řad veřejnosti, jež na jednání nijak nevystupují. Monitorování těchto osob není nutné a kamery by měly být nastaveny tak, aby tyto byly zabírány co nejméně.
Problémem se může stát zpracování osobních údajů, které zaznějí při projednávání jednotlivých bodů a které jsou kvůli tomu zachyceny na záznamu. Z dřívější judikatury vyplývá, že takové údaje by měly být anonymizovány, neboť jejich zveřejnění představuje zásah do soukromí. To uvedl například Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku čj. 8 As 22/2009, ze dne 27. října 2010. Podle něj obec pochybila zveřejněním usnesení a zápisů z jednání orgánů obce v nezměněné podobě. V nich bylo jednáno o sociálních, majetkových či bytových poměrech tam uvedených osob, a to aniž by obec disponovala jejich souhlasem. Nejednalo se ani o veřejně činné či známé osoby.
"Zveřejněné informace nelze považovat za všeobecně známé, potažmo povinně zveřejňované, jak se stěžovatel mylně domnívá, a proto z tohoto nemůže vyvozovat, že subjekty údajů nemohly pociťovat újmu jejich zveřejněním. Naopak, takové informace lze vnímat jako směřující do soukromé a osobní složky života subjektů údajů, přičemž právě tyto složky jsou chráněny zákonem o ochraně osobních údajů."
K opačnému závěru došel Městský soud v Praze v rozhodnutí čj. 10 A 54/2012, ze dne 17. dubna 2013, v němž uvedl, že
"soud nepovažuje zveřejnění videozáznamem za zveřejnění nepřiměřené nebo zveřejnění porušující § 97 zákona č.128/2000 Sb., o obcích. Informace byla zveřejněna způsobem v obci obvyklým ... Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, sice v § 97 nestanoví výslovně podrobný výčet, jakým způsobem má obec zpřístupňovat informace, není vyloučeno zveřejnění informací z jednání zastupitelstva ani rozhlasem nebo televizí, proto ani zveřejnění videozáznamem prostřednictvím internetu nemůže být nijak nepřiměřené, naopak takové zveřejnění jednání zastupitelstva přispívá k poskytnutí úplné a autentické informace ... Soud musí přisvědčit argumentaci žalobce, že zákon o obcích nevylučuje informování veřejnosti o činnosti obce (§ 97 zákona o obcích), v daném případě informování o jednání zastupitelstva videozáznamem, který je, jak již bylo uvedeno, naopak vhodnější pro zachycení skutečného průběhu zasedání, neboť audiovizuální záznam přesným a úplným způsobem zachycuje situaci, které ze zákona může být přítomen naprosto každý, nejen občan obce, jak vyplývá ze znění ust. § 93 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého má právo zúčastnit se zasedání zastupitelstva každý, nikoliv jen občan obce či osoba majetkově propojená s danou obcí".
V případě, že se obec rozhodne pořizovat záznam z jednání zastupitelstva, musí splnit informační povinnost podle § 11 zákona o ochraně osobních údajů. Podle tohoto ustanovení je správce při shromažďování osobních údajů povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny, nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy. Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu na přístup k osobním údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o dalších právech stanovených v § 21. V případě, kdy správce zpracovává osobní údaje získané od subjektu údajů, musí subjekt údajů poučit o tom, zda je poskytnutí osobního údaje povinné či dobrovolné. Je-li subjekt údajů povinen podle zvláštního zákona osobní údaje pro zpracování poskytnout, poučí jej správce o této skutečnosti, jakož i o následcích odmítnutí poskytnutí osobních údajů.
Vhodné by bylo, aby ze strany řídícího schůzi zastupitelstva ještě před zahájením vlastního pořizování záznamu zazněla informace o tom, že bude pořizován záznam, za jakým účelem, jakým způsobem bude se záznamem dále zacházeno atd.
Z dalších povinností vztahujících se na obec jako na správce osobních údajů je třeba upozornit na stanovení doby uchování osobních údajů (resp. obecně dobu zveřejnění). Jako nejvhodnější se jeví stanovení doby zveřejnění záznamu po dobu cca jednoho funkčního období zastupitelstva, tj. čtyř let, ale vzhledem k účelu, kterým je informování veřejnosti, lze akceptovat i dobu delší. Povinnost dle § 13 zákona o ochraně osobních údajů se v daném případě zúží na zabezpečení záznamu před jeho neoprávněnou změnou či jiným zásahem do jeho obsahu. V případě tohoto zpracování je také správce povinen splnit oznamovací povinnost dle § 16 zákona o ochraně osobních údajů.9)
1 Dostupné z: www.uoou.cz, Názory úřadu - stanoviska - Stanovisko č. 2/2013 "Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva".
2 Osobní údaje je možné zpracovávat bez souhlasu, pokud správce poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.
3 Dostupné z: www.uoou.cz, názory Úřadu - stanoviska - Stanovisko č. 2/2013 "Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva".
4 Osobní údaje je možné zpracovávat bez souhlasu, jestliže správce provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti.
5 Osobní údaje je možné zpracovávat bez souhlasu, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.
6 KUŽÍLEK, O. Přenosy, pořizování a zveřejňování audiovizuálních záznamů z jednání zastupitelstva obce či kraje zejména s ohledem na případnou ochranu osobnosti a osobních údajů zaznamenávaných osob. Dostupné z: http://www.otevrenaspolecnost.cz/dokumenty/zverejnovani-audiovizualnich-zaznamu-z-jednani-zastupitelstva.pdf.
7 Dostupné z: www.uoou.cz, Názory Úřadu - stanoviska - Stanovisko č. 2/2013 "Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva".
8 Rozsudek Městského soudu v Praze čj. 8 A 316/2011, ze dne 13. března 2012.
9 Dostupné z: www.uoou.cz, názory Úřadu – stanoviska – Stanovisko č. 2/2013 "Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva".