Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. část

Jak se zákon projednával? Vláda ČR jej schválila 14.10.2015 a zaslala jej k projednání v Poslanecké sněmovně. Zde jej poměrně dlouho projednávaly výbory Hospodářský, Ústavně právní, a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výbory i jednotliví poslanci navrhli poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Jejich množství se poměrně zevrubně věnovaly i sdělovací prostředky. Nutno poznamenat, že skutečně přijatých změn bylo velmi málo a základní koncept zákona se téměř nezměnil. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila dne 9.3.2016 a hned 14.3.2016 byl návrh zákona předán k projednání v Senátu. Zde se návrhem zákona zabývaly výbory Ústavně právní, Pro územní rozvoj, veřejnou správu a Životní prostředí a Pro hospodářství, zemědělství a dopravu a doporučily jedinou úpravu - odložit účinnost na 1. den 6. kalendářního měsíce po vyhlášení. Senát tedy navrhl prodloužit legisvakanční lhůtu o další 3 měsíce oproti sněmovně, aby se uživatelé se zákonem mohli dostatečně seznámit. Sněmovna k návrhu Senátu zaujala dne 19.4.2016 stanovisko, že zákon bude účinný 1. dne 6. měsíce po zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů - tzn. prakticky dne 1.10.2016. Zákon byl tedy schválen a podepsán prezidentem České republiky a byl zveřejněn dne 29.4.2016 pod č. 134/2016 ve Sbírce zákonů.

Věnujme ještě pár slov některým diskutovaným tématům nového zákona. Zákonu je vyčítána jeho přílišná délka (množství paragrafů). Tuto výtku lze považovat spíše za výčitku lichou. Zákon sice nabobtnal o nějakých 100 paragrafů, v praxi ale došlo ke stavu, že do něj byl vtělen původně samostatný (nově část osmá zákona). Nově přibyla část pátá . Zcela samostatné úpravy v části sedmé se dočkaly sektorové veřejné zakázky. Totéž se týká specifických zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti v části deváté. Autor se domnívá, že daná samostatná úprava uvedených druhů veřejných zakázek, i když zákon trochu narostl, přispěla naopak pozitivně k přehlednosti zákona.

Tím se pomalu dostáváme k systematice nového zákona. Uvedu jen nejvýznamnější odchylky od stávajícího stavu.

Systém úpravy obecných ustanovení v první části zákona se prakticky nezměnil. Navíc v ní nalezneme jednotlivé druhy zadávacích řízení.

V části druhé, která se týká základních ustanovení zadávacího řízení, již nenalezneme samostatnou úpravu lhůt. Ty se přesunuly k jednotlivým druhům řízení v podlimitním (část třetí) nebo nadlimitním (část čtvrtá) režimu. Rovněž zde budeme marně hledat úpravu požadavků na kvalifikaci dodavatelů. Ta se přesunula do části čtvrté k nadlimitnímu režimu. Má to svoji logiku. V jednotlivých druzích řízení nadlimitního režimu je vyžadována kvalifikace dodavatelů na nejvyšší úrovni požadavků. Řízení v podlimitním režimu ji může buď přejmout, nebo přiměřeně upravit. Obdobná filozofie byla použita i v případě postupů zadavatele při otevírání obálek s nabídkami uchazečů, i když v tomto případě nelze v případě podlimitních zakázek odchylky od závazného postupu použít.

V části druhé vůbec nenajdeme podmínky použití jednotlivých druhů zadávacích řízení. Ty se také poměrně logicky přesunuly do:

Logiku této úpravy spatřujeme v tom, že v jednotlivých režimech mají druhy zadávacích řízení odlišné úpravy a specifika. A hledat je přeskakováním v zákoně nebylo úplně komfortní. Takto vše s ohledem na limit zakázky najde zadavatel na jednom místě. A když půjde o nějaký specifický druh řízení, i ten má svoji část.

O sektorových zakázkách, koncesích, zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti již byla řeč. Dlužno poznamenat, že musíme poměrně velkou pozornost věnovat části desáté a společným ustanovením. Tady objevíme např. úpravu týkající se komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, uveřejňování elektronických nástrojů a dalších ustanovení společného charakteru. Za zásadní je však nutné považovat § 222, který oproti stávajícímu stavu stanoví základní zásady a podmínky, za kterých je možné změnit smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky, což doposud možné nebylo.

V samotném závěru zákona můžeme vyhledat problematiku:

Samostatnou kapitolu si zaslouží přílohy zákona. Již zde nenalezneme definici stavebních prací. Na tu odkazuje přímo zákon v § 14 odst. 3. V přílohách rovněž nově nejsou vyjmenovány služby, které by podléhaly nebo nepodléhaly zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Specifických služeb se týká druhá příloha. Jde o plnění, na která se vztahuje výjimka z použití zadávacích postupů. Jsou zde vyjmenovány pouze specifické služby požární ochrany, záchranné služby, služby civilní obrany a sanitní služby a služby v oblasti jaderných materiálů. Již jsme zmiňovali, že zákon zavádí zcela nový způsob zadání zakázky - . Ten bude možné použít pouze v případě zakázky na služby zdravotní a sociální povahy a dalších služby obdobné povahy, jejichž kategorii, popis a CPV kódy najdeme v příloze č. 4.

Příloha č. 3 se věnuje specifikaci v dnešní terminologii základních kvalifikačních předpokladů (nový zákon je pojmenovává jako základní způsobilost) - část beztrestnost. Jde z velké části o jiný rozsah trestných činů, ve kterých bude dodavatel muset prokazovat beztrestnost.

Poměrně výrazně nás bude zajímat příloha č. 6, která stanoví základní obsahové náležitosti výzev k podání nabídek u jednotlivých druhů výběrových řízení.

Zvláštní přílohu zákona dostal vojenský materiál a seznam předpisů týkajících se zvláštních výhradních práv u sektorových zadavatelů.

K úvodní části je nutno dodat, že k pochopení zákona a jeho úprav nestačí číst zákon sám a jeho jednotlivá ustanovení. Souvislosti a výklad musí čtenář hledat v důvodové zprávě k zákonu. Ta a její ustanovení často uvede čtenáře do vztahů a souvislostí, které je třeba pro správnou aplikaci použít. Zákon rovněž předpokládá, že bude přijata řada prováděcích právních předpisů ve formě nařízení vlády a vyhlášek. Jejich dodržení bude vnímáno jako správný postup dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Lze si jen přát, aby vydání těchto prováděcích právních předpisů netrvalo tak dlouho, jako počátkem roku 2012 při přijetí tzv. transparentní novely (č. 55/2012 Sb.) stávajícího zákona. Času na to, s ohledem na přijatou šestiměsíční legisvakanční lhůtu, bude poměrně dost.

Pojďme již ke srovnání základních odlišností nového zákona se stávající právní úpravou veřejných zakázek (zákon č. 137/20016 Sb., v platném znění).

První drobnou odlišnost spatříme v § 2, kde je definována veřejná zakázka (dále také „VZ“). Zákonodárce ji nazval jako zadání zakázky, tj. uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky služby nebo stavební práce. V novém zákoně došlo rovněž k negativnímu vymezení toho, jaké smlouvy se za VZ nepovažují. Jde o smlouvy, kterými se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, a smlouvy upravující spolupráci zadavatelů vymezenou v § 7 až 12 (budou se týkat zejména územních samosprávných celků), a § 155, 156, 189 a 190 (sektorové VZ a VZ v oblasti obrany a bezpečnosti).

za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud:

Prakticky se bude jednat o zadávání plnění subjektům (např. technické služby města...) zřizovaným zejména územními samosprávnými celky. Nesmí to však směřovat k obcházení zákona v tom smyslu, že ovládané osoby pak budou moci bez soutěže tzv. přeprodat plnění jiným dodavatelům. Předmět plnění takovýchto ovládaných subjektů bude muset odpovídat předmětu VZ a ovládaný subjekt jej bude svojí činností z velké části samostatně realizovat.

- za zadání VZ se nebude považovat uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, a jsou splněny i další podmínky dle § 12 zákona.

Mezi druhy zadávacích řízení vyjmenovaných v § 3 najdeme i druhy zcela nové. Jde o týkající se vývoje inovativní dodávky služby nebo stavebních prací (postup v tomto druhu řízení upravují § 70 až 72). Dalším, již zmiňovaným novým druhem výběrového řízení je (§ 129).

Do základních zásad veřejných zakázek přibyla zcela nová . Zásady vychází z evropských směrnic. Zadavatel musí podle této zásady kromě dalšího nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky. To platí například pro nastavení požadavků zadavatele nebo pro stanovení délky lhůt, resp. požadavků zadavatele na doplnění informací...

Pokud zakázka obsahuje , je rozhodující tzv. princip těžiště:

V případě, že , uplatní se tzv. princip základního účelu:

I v novém zákoně zůstalo zachováno, že předpokládanou hodnotu VZ musí zadavatel určit dopředu pro účely postupu v zadávacím řízení. Přibyl však i moment další, a to - tedy okamžiku k uzavření smlouvy. Stanoví se k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Tzn. například u VZ malého rozsahu (dále také „VZMR“) je rozhodující okamžik uzavření smlouvy. Např. pokud by VZMR na služby nebo dodávky přesáhla hodnotu 2 mil. Kč bez DPH, musí zadavatel řízení zrušit a soutěžit v podlimitním režimu.

Pokud nemá zadavatel dostatečné údaje a informace, podle kterých by určil předpokládanou hodnotu VZ dopředu, může k získání takových informací provést průzkum trhu nebo tzv. . Zadavatel je oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli. připravit zadávací podmínky. Zadavatel využije tohoto instrumentu zejména u složitých řešení, která budou předmětem VZ a s nimiž nemá dostatečné zkušenosti. Dalším cílem je informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž. Výsledkem takových konzultací nesmí být diskriminační specifikace zadávacích podmínek. Tržní konzultace musí být dostatečným způsobem zdokumentovány. Zadavatel musí rovněž všechny subjekty, s nimiž tržní konzultace vedl, v zadávací dokumentaci (dále také „ZD“) identifikovat, a to včetně částí ZD, kterých se konzultace týkaly. Subjekty, které informace poskytly, mohou být i uchazeči o zakázku. Ale pokud by neprokázali, že jejich účastí nebyla narušena hospodářská soutěž, mohou být ze zadávacího řízení vyloučeni.

Obecně platí, že zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu za celý subjekt zadavatele. V případě, že některá , může být přepokládaná hodnota stanovena rovněž na úrovni této provozní jednotky. Proto musí být splněny podmínky v tom smyslu, že samostatná provozní jednotka nezávisle provádí zadávací řízení, činí rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírá smlouvu. Rovněž musí samostatně hospodařit s finančními prostředky, z nichž je veřejná zakázka financována. Samostatnost provozní jednotky může vycházet z obecně závazných právních předpisů, ale může být dána i vnitřními předpisy zadavatele (např. organizačním řádem).

Zadavatel nemusí soutěžit službu spočívající v poskytování služeb advokátem v rámci zastupování nebo obhajoby klienta v rozhodčím či smírčím řízení, ve správním řízení nebo v soudním řízení před soudem, tribunálem, veřejným orgánem (a to jak v České republice, tak v zahraničí) nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů (např. mezinárodní tribunály). Výjimka se vztahuje i na právní služby při přípravě na řízení zde uvedené, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem shora uvedených řízení. (např. zpracování běžných smluv).

Druhá část zákona se věnuje základním ustanovením o zadávacích řízeních a jejich průběhu a okolnostech. Druhou část zákona je nutno vnímat ve spojitosti s částí desátou, která zahrnuje společná ustanovení. Rovněž pro přípravu zadávacího řízení nelze opomenout část čtvrtou týkající se kvalifikace dodavatelů (základní a profesní způsobilost a ekonomické a finanční a technické kvalifikační předpoklady), hodnocení nabídek a hodnotících kritérií, podání nabídek a požadavků na zpracování nabídek, vyhrazených změn závazku...

V části druhé stojí za zmínku poněkud . Již se pro nadlimitní a podlimitní zakázky (s výjimkou zjednodušeného podlimitního řízení) nejedná o povinnost, od jejíhož splnění lze až po jednom měsíci zahájit zadávací řízení odesláním řádného oznámení. Úprava se vrací k praxi známé před transparentní novelou, že při použití předběžného oznámení může zadavatel zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Oznamování VZ (u řízení, u kterých je to zákonem předpokládáno) se odehrává pro všechny podlimitní zakázky ve Věstníku VZ ČR a všechny nadlimitní zakázky se ohlašují rovněž v Úředním věstníku EU.

Zadávací dokumentace nemá v novém zákoně samostatný souhrnný paragraf. Její definici najdeme v § 28, který se věnuje pojmosloví VZ. Ten vnímá zadávací dokumentaci jako veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu. Dále musíme pečlivě vnímat jednotlivé části zákona, druhy zadávacích řízení, protože často až v nich se dozvíme, co měl zadavatel upravit v zadávací dokumentaci. Například pokud zadavatel hodlá podmínit uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem předložením nějakých dokladů nebo výsledkem testů, musí to vyhradit v zadávací dokumentaci.

Takových odkazů je v zákoně více než 150. Zadavatel tedy bude muset velmi bedlivě při přípravě ZD vyhledat vše, co může nebo musí do ZD doplnit. A to bude (alespoň v počátku) práce velmi, velmi náročná.

Součástí zadávací dokumentace musí být , které musí zadavatel poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, aby:

Součástí zadávací dokumentace musí rovněž být . Musí souviset s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel je může stanovit jako:

Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala.

Pokud ZD obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace:

Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení (pokud je nestanoví zákon):

Důležité je to zejména v řízeních, kde lhůty může zadavatel stanovit individuálně - zjednodušený režim.

, pokud nestanoví zadavatel jinak. Zákon tedy ponechává na vůli zadavatele, jak k této otázce přistoupit. Autor se domnívá, že by od zadavatele bylo nanejvýš moudré návrh smlouvy v nabídce požadovat. A pro posílení vlastní pozice zadavatele je nanejvýš žádoucí, aby návrh smlouvy na plnění VZ sám nebo za spolupráce s právní službou připravil, přiložil jej jako součást zadávací dokumentace a učinil jej závazným pro všechny potenciální uchazeče o veřejnou zakázku. Samozřejmě je to pracnější a složitější, ale zadavatel si tak sám může dopředu ošetřit své právní postavení a budoucí rizika plynoucí z plnění veřejné zakázky dodavatelem. Zadavatel však při přípravě smlouvy musí bezpodmínečně dbát na naplnění základních zásad zadávacích řízení (transparentnost a přiměřenost a ve vztahu k dodavatelům rovné zacházení a zákaz diskriminace).

Za „poskytnutí zadávací dokumentace“ je možné považovat uveřejnění formulářů, odeslání výzev uvedených v příloze zákona, uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele nebo její poskytnutí jiným způsobem.

Je určen pravidly zákona a dále pak zadávacími podmínkami, které zadavatel stanoví. V každém případě je zadavatel povinen v zadávacím řízení dodržet (pokud nejsou v zákoně stanovena i jiná pravidla) zásady podle § 6. V průběhu zadávacího řízení zadavatel provede zejména:

Pokud není v zákoně stanoveno jinak (např. užší řízení posoudit kvalifikaci před podáním nabídek), U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy!!!

Zadávací lhůta je oproti předchozí právní úpravě koncipována jako nepovinná. Důsledkem stanovení zadávací lhůty je vznik kontraktační povinnosti ze strany dodavatele (dodavatel je vázán obsahem své nabídky), který po její dobu nemůže ze zadávacího řízení odstoupit. Pokud však . Lhůta musí být stanovena přiměřeně (viz zásada přiměřenosti), s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Lhůtu lze kombinovat s požadavkem na složení jistoty podle § 41.

Zadávací lhůta . Jakmile důvody pro stavění lhůty pominou, doběhne zbylá část lhůty. V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.

Zadavatel může také dohodnout prodloužení zadávací lhůty s účastníky zadávacího řízení, v takovém případě s prodloužením musí souhlasit všichni účastníci zadávacího řízení. Pokud se tak nestane, je zadávací řízení považováno za ukončené a zadavatel musí účastníkům zadávacího řízení uhradit účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení.

oproti předchozí úpravě v případě většiny veřejných zakázek . To neplatí v případě VZ s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. Kč. Zadavatel komise v průběhu zadávacího řízení . Zadavatel může při svém rozhodování (tj. při posuzování i hodnocení) použít i vyjádření přizvaných odborníků. Případní členové komisí i přizvaní odborníci nesmí být ve střetu zájmů - viz ust. § 44.

Zadavatel se může nechat zastoupit i jinou osobou, a to ve všech fázích zadávacího řízení. Zástupce nesmí provést výběr dodavatele, vyloučit účastníka zadávacího řízení, zrušit zadávací řízení nebo rozhodnout o námitkách.

I zde pro zadavatele platí přístup „zdravého selského rozumu“. Sice na jednu stranu vypadá lákavě vyhodnotit např. z pohledu starosty obce nabídky sám nebo to zadat nějakému externímu subjektu, ale takový postup v sobě skrývá zároveň spoustu chytáků a nebezpečí. Kdo někdy posuzoval a hodnotil podané nabídky, a odborné práce se za tím skrývá, na co vše je potřeba dát pozor. U průměrně složité zakázky si lze jen velmi obtížně představit, že tuto práci provede spolehlivě a bez hrozby nějakého nedostatku jeden člověk. Klasický základní kontrolní mechanismus minimálně „čtyř očí (ale raději šesti nebo více očí)“ může předejít mnoha budoucím nepříjemnostem pro zadavatele, a to ať ve formě námitek proti nesprávnému postupu, nebo podání na úřad dohledu. Řešení představuje aktivisticky nebourat zavedené a fungující vnitřní mechanismy, když to není třeba. Rovněž nemůže nadále spoléhat na vyškolené specialisty veřejných zakázek, které veřejný zadavatel pro zadávání VZ běžně využívá, a i nadále je jmenovat do stabilně zavedených hodnotících komisí. Rozhodně nemá smysl mrhat znalým personálem.

V zásadě totéž platí pro bezhlavé objednávání dodavatelských služeb na otevírání obálek, posuzování a hodnocení nabídek (i když je toto pořadí možno dle nového zákona obrátit). Pokud zadavatel vybere ne zcela erudovaný subjekt, může se dostat do stejných problémů a nesnází jako jedinec - starosta nebo zaměstnanec obce, který je zodpovědný za odborné a bezchybné provedení všech úkonů zadavatele po otevření obálek. Do podobné situace se může dostat i zadavatel, který si pro činnost komise zvolí velmi zaneprázdněný subjekt. Praxe nám ukazuje, že takový subjekt ve snaze ulehčit si práci často „přepisuje nebo opravuje“ údaje v předvolených šablonách. Často nastane situace, kdy se údaje o jiné zakázce, jiném zadavateli nebo dodavateli vloudí i do dokumentů zcela nesouvisejících. Transparentnost postupů zadavatele je tak výrazně narušena.

V obou výše uvedených příkladech platí zásada uměřenosti. Zadavatel si musí být vědom, že za všechny úkony nese před orgánem dohledu plnou zodpovědnost. Tudíž by měl činit vše pro to, aby se vyhnul možným rizikům.

Doklady prokazující splnění zadávacích podmínek jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li zákon jinak. Zadavatel nicméně může , aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění požadavků zadávacích podmínek nebo ověřené kopii, a to na základě žádosti zadavatele. podle § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,

(například skutečnost, že dodavatel není v likvidaci v rámci základní způsobilosti, nebo skutečnost - zápis dodavatele v obchodním rejstříku v rámci profesní způsobilosti),

Účastník zadávacího řízení má možnost namísto požadovaného dokladu předložit jiný, rovnocenný doklad, a to v případě, že nepředložení takového dokladu nelze účastníku zadávacího řízení přičítat. Doklady požadované podle právního řádu České republiky mohou být nahrazeny i obdobnými doklady podle právního řádu země, ve které jsou vydávány. V takovém případě musí být k těmto dokladům připojen i jejich může zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadovat i úřední překlad tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb. Doklady ve slovenském jazyce jsou předkládány bez překladu. Bez překladu jsou předkládány i doklady o vzdělání v latinském jazyce.

Povinnost předložit doklad může být dodavatelem splněna odkazem na odpovídající informace v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu.

Pokud je to , může zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení objasnil nebo doplnil skutečnosti jím uváděné a deklarované údaji, doklady, vzorky nebo modely. Pro tento účel musí zadavatel poskytnout účastníku zadávacího řízení přiměřenou lhůtu. Žádost o doplnění nebo objasnění může být zadavatelem opakována.

Může být však doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, jestliže tyto nejsou předmětem hodnocení v rámci kritérií hodnocení. Jde výhradně o údaje související s prokázáním splnění podmínek účasti. Skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

se považuje . Zadavatel tedy může připustit změnu položkového rozpočtu (včetně ocenění dosud neoceněných položek) nebo změnu ocenění položek, které oceněny byly, a to rozpočtu předloženého dodavatelem v nabídce. , provádí se pouze na základě výzvy zadavatele.

V zadávacím řízení může dle nového zákona nastat mnoho různých variant, které zadavatele opravňují, resp. ve kterých mu zákon přímo ukládá vyloučit účastníka výběrového řízení. Podívejme se na ně podrobněji.

pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení pokud:

(tzn., že zadavatel musí účastníkovi zadávacího řízení prokázat)

zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

zadávacího řízení jsou zakotveny ve 14 dalších ustanoveních zákona.

Upravuje postup zadavatele v situaci, kdy zjistí, že v rámci zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. Zadavatel má též , a to tehdy, pokud toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem. Zrušení tohoto rozhodnutí pak může provést i tehdy, pokud proti němu neobdržel žádné námitky, avšak opatření k nápravě je povinen provést ve lhůtě, kdy měli účastnící zadávacího řízení možnost podat proti takovému rozhodnutí námitky - tzn. do 11 pracovních dnů.

Zadavatel je povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky na základě kritérií hodnocení. Zadavatel je povinen odeslat oznámení o výběru všem účastníkům zadávacího řízení. Součástí oznámení musí být odůvodnění výběru a identifikace vybraného dodavatele.

Oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele se odesílá všem účastníkům zadávacího řízení, tedy i vyloučeným účastníkům zadávacího řízení, jimž nezanikla účast v zadávacím řízení. Pokud však vyloučenému účastníku již účast v zadávacím řízení zanikla, rozhodnutí o výběru dodavatele mu zadavatel odeslat nemusí.

Úprava oznámení o výběru se vztahuje na všechny druhy zadávacího řízení, podrobnější úpravu má nadlimitní režim.

zadávacího řízení bude zpravidla uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí odpovídat výsledku zadávacího řízení. To znamená, že musí být uzavřena s vybraným dodavatelem a musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele.

Zadávací řízení může být ukončeno také jeho zrušením. Obecně nejsou důvody zrušení zadávacího řízení regulovány, pro nadlimitní a podlimitní režim však lze použít pouze důvody podle § 127.

je možné zahájit nové řízení pouze v nezbytně nutném rozsahu a po nezbytně nutnou dobu, a to pouze v případech, že tak vyžadují provozní potřeby zadavatele. Například zadavatel zahájí zadávací řízení na úklid v dostatečném předstihu před ukončením původní smlouvy, ale zadávací řízení trvá nepředvídaně dlouho. Zadavatel by tak mohl zadat novou veřejnou zakázku do doby ukončení původního zadávacího řízení, neboť pravidelný úklid je nezbytný k jeho provozu. Pro účely tohoto ustanovení se však za „obdobné“ plnění nepovažuje zakázka na jiné stavební práce týkající se odlišné stavby.