Zajímavé dotazy z pracovního práva
JUDr.
Jitka
Kocianová
Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti k výkonu práce
Jsem na mateřské dovolené. Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem měla dlouhodobou
nemocenskou, a tak když se po třech letech budu chtít vrátit, půjdu před posudkovou komisi, která
rozhodne, zda jsem schopna vykonávat práci. Což nejsem kvůli výhřezu ploténky. Choroba z povolání to
dle právního předpisu není, takže se prý se mnou budou muset rozloučit. Výplatu rodičovského
příspěvku jsem rozložila na čtyři roky, a pokud chci s dítětem být doma po celou dobu, musím mít
neplacené volno, které mi pravděpodobně můj zaměstnavatel neschválí, protože se mě chce zbavit. Už
mně bylo totiž naznačeno, že neplacené volno mi nebude schváleno, že v úvahu přichází buď dohoda,
nebo výpověď z pracovního poměru. Dohodu nechci podepsat a v případě výpovědi bych musela po dobu
výpovědní doby pracovat, ale to mně nedovolí lékař. Jaké další varianty můžu navrhnout? Schválně
jsem chtěla být doma čtyři roky, abych nemusela chodit na úřad práce, protože jen tak práci
neseženu. Získám tak další rok na léčbu a třeba další dítě. Také bych mohla zkusit studovat vysokou
školu, protože jsem vyučená sociální pracovnice. Bez vysoké školy si práci neseženu, protože dle
lékařů nemohu vykonávat fyzicky náročnou práci. Můžu u nás v domově pro seniory požadovat jinou
pozici? Děkuji moc za jakoukoliv radu.
Odpověď:
To, že pobíráte rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte, nemá vliv na trvání či
netrvání vašeho pracovního poměru. Rodičovský příspěvek budete pobírat dál, i když bude váš pracovní
poměr ve třech letech vašeho dítěte ukončen. Do tří let věku dítěte jste ze zákona chráněna před
výpovědí. Budete s dítětem doma a stát za vás bude platit zdravotní pojištění, jen musíte své
zdravotní pojišťovně oznámit, že pobíráte rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte. U úřadu
práce se nemusíte evidovat.
K ukončení pracovního poměru:
Pro výkon dosavadní práce zřejmě nesplňujete zdravotní předpoklady, tj. že jste dle
posudku pracovnělékařských služeb nebo posudkového lékaře pozbyla dlouhodobě (tj. déle než jeden
rok) zdravotní způsobilost k vykonávané práci. S tímto posudkem se musíte písemně obrátit na
zaměstnavatele se žádostí o převedení na jinou, pro vás ze zdravotního hlediska vhodnou práci. Pokud
zaměstnavatel takovou práci pro vás nemá, nezbude mu nic jiného než vám dát výpověď dle
§ 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů. Po dobu výpovědní doby byste sice měla pracovat, ale lékař vám
to z důvodu vašeho zdravotního stavu nedovolí, budete tedy doma. Na to, zda vám za dobu výpovědní
doby v tomto případě náleží náhrada platu ve výši vašeho průměrného výdělku, existují dva právní
názory. Zaměstnavatelé obvykle v tomto případě náhradu nevyplácejí. Odbory se však přiklánějí k
opačnému názoru, tj. že vám náhrada mzdy po dobu výpovědní doby za překážku v práci na straně
zaměstnavatele přísluší. Další možností je ukončení pracovního poměru dohodou. Odstupné vám
nenáleží, ledaže byste měli u zaměstnavatele kolektivní smlouvu, která odstupné přiznává i v případě
ztráty zdravotní způsobilosti.
Zda má zaměstnavatel možnost zaměstnat vás jinou prací a jaké kvalifikační předpoklady
požaduje, k tomu se může vyjádřit jedině zaměstnavatel.
Okamžité zrušení a neuhrazená mzda
Dne 30.3.2016 jsem se dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru. Pracovní
poměr mně končí dne 30.4.2016. Zaměstnavatel mně však nevyplatil mzdu za měsíc únor. Mohu k 16. 4.
ukončit pracovní poměr okamžitě?
Odpověď:
Předpokládám, že dohoda se zaměstnavatelem o ukončení pracovního poměru je písemná.
Chcete-li proto nyní dohodu zrušit a nahradit ji jinou formou ukončení pracovního poměru, musel
byste se na zrušení dohody jedině dohodnout se zaměstnavatelem.
V případě, že se na zrušení dohody o ukončení vašeho pracovního poměru dohodnete a
následně byste chtěl pracovní poměr zrušit okamžitě, je třeba vědět následující:
-
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jen jestliže mu zaměstnavatel
nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po
uplynutí období splatnosti [§ 56 odst. 1 písm. b
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
ZP)].
-
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci
následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich
složku (§ 140 odst. 1 „ZP“).
-
Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v
rámci období uvedeného v § 140 odst. 1
ZP.
Z uvedeného by pro vás platilo, že mzda za měsíc únor musí být vyplacena nejpozději do 31.
3., ale teprve nebudete-li mít mzdu na účtu do 15. 4., pak byste mohl okamžitě zrušit pracovní
poměr.
V každém případě vám nebyla mzda v pravidelném výplatním termínu vyplacena, proto
doporučuji, abyste zaměstnavateli prokazatelným způsobem (osobně na podatelně zaměstnavatele,
doporučeným dopisem) sdělil, že vám dluží mzdu ve výši (uvedete částku) Kč a že požadujete, aby vám
byla mzda poukázána na váš účet nejpozději do (uvedete datum), jinak že celou záležitost budete
řešit soudní cestou.
Pokud ani toto nepomůže a zaměstnavatel vám bude dál dlužit mzdu, pak máte tyto
možnosti:
-
Podat k okresnímu soudu v místě sídla zaměstnavatele žalobu na plnění v kombinaci s
návrhem na vydání platebního rozkazu.
-
Podat insolvenční návrh na zaměstnavatele podle zákona č.
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
-
V případě, že již u zaměstnavatele bylo zahájeno insolvenční řízení, je možné
uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce v souladu se zákonem
č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů (o insolvenci
zaměstnavatele), informace naleznete na
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence.
Veškeré informace, jak postupovat, získáte na úřadu práce.
Kdy je zaměstnavatel v úpadku, a kdy tedy i vy jako věřitel můžete podat insolvenční návrh
na zaměstnavatele?
Dlužník (zaměstnavatel) je v úpadku, jestliže má:
a)
více věřitelů (alespoň dva zaměstnanci) a
b)
peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c)
tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“).
Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže:
a)
zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b)
je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c)
není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči
dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d)
nesplnil povinnost předložit seznamy o majetku, závazcích, zaměstnancích, apod.,
kterou mu uložil insolvenční soud.
V případě, že se rozhodnete pro jakoukoliv formu možného řešení vymáhání dlužné mzdy,
doporučuji vám, abyste vyhledal právní pomoc.
Zástup za mateřskou dovolenou
Od dubna 2011 mám podepsanou smlouvu jako zástup za rodičovskou dovolenou (dále jen „RD“)
paní XY, nicméně ona kolegyně v roce 2013 porodila další dítě a svou mateřskou dovolenou (dále jen
„MD“) a následně RD prodloužila. Zaměstnavatel se mnou nepodepsal žádnou další smlouvu, mám stále
jen tu první - za první dítě. Kolegyně se chce vrátit, zaměstnavatel jí to umožní a já mám nastoupit
jako zástup za další MD a RD jiné kolegyně na jiné divizi v naší firmě. Zaměstnavatel chce, abych
podepsala novou smlouvu jako zástup, a v podstatě tedy na dobu určitou. Chtěla bych se zeptat, zda
kolegyně z personálního oddělení nepochybila, když mi nevystavila novou pracovní smlouvu za další
dítě první kolegyně, a dále pak také na to, zda má zaměstnavatel právo vystavit mi pracovní smlouvu
opět na dobu určitou?
Odpověď:
V případě zástupu za RD u prvního dítěte první kolegyně bylo vše v pořádku. Další zástup u
druhého dítěte první kolegyně nebyl již ošetřen dohodou o změně pracovní smlouvy, vy jste práci
vykonávala a vykonáváte ji dosud.
Vznikl vám tak pracovní poměr na dobu neurčitou
. Toto moje
tvrzení je však s výhradou, jelikož nemám k dispozici písemné podklady (smlouvy), abych mohla případ
zodpovědně posoudit.Domnívám se, že vinou zaměstnavatele máte vy i první kolegyně nárok na totéž místo. Na
jedno místo jste dvě s platnou pracovní smlouvou. Pokud se nedohodnete nebo jedna z vás nepřijme od
zaměstnavatele nabídku na jiné místo, musel by rozhodnout jedině soud.
Zaměstnavatel se ale, jak uvádíte, „vinen“ necítí a nabízí vám opět jen zástup za MD a RD
další kolegyně, tedy opět na dobu určitou.
Mohla byste využít situace a tvrdit, že už nyní máte pracovní poměr na dobu neurčitou a
požadujete, aby vám zaměstnavatel nabídl místo na dobu neurčitou.
Použité právní předpisy:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů
Zaměstnavatel se přestěhoval
Dne 1.7.2016 budou synovi tři roky. Rodičovskou dovolenou mám hlášenou do čtyř let věku
dítěte. Zaměstnavatel má ale povinnost držet místo do tří let věku dítěte. V pracovní smlouvě mám
uvedeno město Praha jako místo výkonu zaměstnání. Ale oddělení, ve kterém jsem pracovala (ne celá
firma), se přestěhovalo do Brna. Jak by mělo nyní dojít k rozvázání pracovního poměru, abych měla
nárok na odstupné? Zaměstnavatel mně musí nabídnout práci v Praze? Pokud pro mě místo nemá, mám
nárok na pět platů? Nebo pokud by zaměstnavatel trval na práci v Brně, musím dva měsíce chodit do
práce, v té době dostanu výpověď ze strany zaměstnavatele a poté tříměsíční odstupné? A na jakou
výši odstupného mám nárok? Musí odpovídat mzdě, za kterou jsem pracovala před nástupem na
rodičovskou dovolenou, nebo jde o nějaký aktuální průměr, za který na mé pozici nyní zaměstnávají
kolegy v Brně? A mám nárok na nějakou dovolenou? Třeba její poměrnou část?
Odpověď:
K dovolené uvádím:
V roce 2016 čerpáte rodičovskou dovolenou a ta se nepovažuje pro účely dovolené za výkon
práce, takže pokud pracovní poměr bude ukončen, nic neodpracujete, a nevznikne vám tedy nárok na
dovolenou. Nevím, zda máte ještě nějakou nevyčerpanou dovolenou z let předchozích.
Nyní k vašemu návratu zpět do práce ve třech letech dítěte.
Zaměstnavatel vás musí zaměstnat prací a v místě výkonu práce tak, jak máte uvedeno ve
vaší pracovní smlouvě. Pokud máte uvedeno jako místo výkonu práce Praha, tak to musí být Praha,
ledaže byste se dohodli jinak.
U druhu práce je to někdy složitější, záleží, jak moc konkrétně máte druh práce uveden:
úzce - například asistentka výrobního ředitele - musí vás zaměstnat touto konkrétní prací, nebo
široce - například asistentka - pak můžete dělat kdekoliv v rámci firmy v Praze
asistentku.
V případě, že podmínky pracovní smlouvy nemůže zaměstnavatel vůči vám naplnit, dodržet,
pak následuje výpověď z důvodu nadbytečnosti nebo se z důvodu nadbytečnosti můžete na ukončení
pracovního poměru dohodnout.
V případě výpovědi, kdy zaměstnavatel již pro vás nemá práci v souladu s vaší pracovní
smlouvou ani po dobu výpovědní doby, potvrdí vám tuto skutečnost písemně s tím, že vám bude vyplácet
náhradu mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele.
Odstupné se bude počítat z tzv. pravděpodobného výdělku (z výdělku srovnatelného
zaměstnance - stejná pozice v současnosti).
V úvodu dotazu zmiňujete, že rodičovskou dovolenou (omluvené pracovní volno u
zaměstnavatele) máte do čtyř let věku dítě, zřejmě se ale jedná rodičovský příspěvek (dávka od
státu), tolik na vysvětlenou. Ze zákona jste totiž před výpovědí od zaměstnavatele chráněna po dobu
rodičovské dovolené, tj. nejdéle do tří let věku dítěte. Po třetím roce dítěte se buď musíte vrátit
zpět do práce, nebo se musíte se zaměstnavatelem dohodnout na neplaceném pracovním volnu do čtyř let
věku dítěte. Této žádosti o neplacené pracovní volno ale nemusí zaměstnavatel vyhovět.
Použité právní předpisy:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů
Dohoda o ukončení pracovního poměru
Před měsícem jsem zaměstnavatele ústně požádal o ukončení pracovního poměru dohodou ke dni
31.3.2016. Zaměstnavatel nejprve s tímto návrhem souhlasil, ale zhruba v půlce měsíce mně sdělil, že
mě propustí nejdřív 15.4.2016. Situace se má tak, že mám nabídku pracovat v zahraničí za dvojnásobek
nynějšího platu, který momentálně beru, a možná i za víc. Dále mohu přijít o možný kariérní postup a
sociální jistoty pro mou rodinu. Problém je v tom, že nabídka netrvá věčně. Nový zaměstnavatel
požaduje nástup od 1.4.2016. Jsem si vědom, že zaměstnavatel firmy, ve které pracuji, bude mít s mým
odchodem nemalé problémy organizačního charakteru a mám tušení, že po mně bude požadovat náhradu za
ušlý zisk. Z mého pohledu se však domnívám, že svým jednáním mně brání v možném kariérním postupu a
v lepším finančním zabezpečení mé rodiny. Tímto vás žádám o pomoc, domnívám se totiž, že je to
omezování mé osoby.
Odpověď:
Bohužel postup zaměstnavatele je sice neseriózní (nedodržel slib), ale nemůžeme „nedohodu“
nazvat omezováním. Dohoda je skutečně o tom, že se dvě smluvní strany, v tomto případě zaměstnavatel
a zaměstnanec, dohodnou. Škoda, že jste dohodu neuzavřeli písemně, což je podmínka daná
zákoníkem práce. Doporučuji, abyste tak rychle učinil.
Dohodu si sám nachystejte a vy i zaměstnavatel ji podepište. Stačí jednoduše napsat. Zaměstnavatel
(název, zastoupený) a zaměstnanec (jméno, příjmení, bydliště) se dohodli na ukončení pracovního
poměru zaměstnance. Pracovní poměr zaměstnance končí dne (datum ukončení pracovního poměru). Datum a
podpisy.
Nevím, s kým jste o dohodě jednal, ale pokud jste nejednal přímo na personálním oddělení
nebo se zástupcem vedení zaměstnavatele, ale jen třeba s vaším přímým nadřízeným, zkuste situaci
vysvětlit jinde a projednat ji právě s těmi vyššími nadřízenými. Při jednání argumentujte ústním
příslibem dohody a vaší šancí lépe zabezpečit rodinu.
Jinak sám uvádíte, že pokud odejdete „svévolně“, hrozí vám náhrada škody. Pokud po všech
jednáním dohoda dle vašich představ nebude možná, pokuste se jednat s novým zaměstnavatelem o
pozdějším termínu nástupu.
Dohoda je v zákoníku práce upravena
takto:
„§ 49
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní
poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.“
Zaměstnavatel svévolně ukončil pracovní poměr
Dne 1.11.2013 jsem ze zaměstnání odešla s rizikovým těhotenstvím na nemocenskou, dne
12.3.2014 jsem již nastoupila na mateřskou dovolenou a syn se narodil 28.4.2014.
Chci si prodloužit rodičovskou dovolenou ještě o rok, protože u nás v obci berou děti do
mateřské školky až od tří let, tudíž mi syna vezmou až od září 2017.
V pátek 4.3.2016 jsem toto oznámila účetní mého zaměstnavatele a ta mně sdělila, že jsem
ukončila pracovní poměr ještě před nástupem na mateřskou dovolenou. To mně nesedělo, protože mám
smlouvu na dobu neurčitou a žádnou výpověď jsem nepodepisovala. Volala jsem na VZP a tam mně také
sdělili, že mají nahlášeno, že od 31.12.2013 je můj pracovní poměr ukončen. Asi se jedná o
administrativní chybu. Chci se zeptat, jak mám dále postupovat a na koho se obrátit s žádostí o
prodloužení rodičovské dovolené, když již nejsem vedena jako zaměstnanec?
Odpověď:
Je zřejmé, že zaměstnavatel jednal bez vašeho vědomí. Obraťte se proto na něj, aby vám
doložil, jakým způsobem byl váš pracovní poměr ukončen. Dohodu byste musela podepsat, výpověď
nepřichází v úvahu, protože v době, kdy byl pracovní poměr ukončen, jste již byla těhotná, tudíž
chráněna před výpovědí.
Pokuste se se zaměstnavatelem dohodnout, trvejte na tom, aby vše bylo dáno do souladu se
zákonem. Naznačte, že zvažujete podání stížnosti na inspekci práce s žádostí o prošetření postupu
zaměstnavatele.
V případě, že toto nechcete řešit a jen se dotazujete, koho požádat o prodloužení
rodičovské dovolené, tak odpověď zní: Nikoho, v současné době nemáte zaměstnavatele.
Doporučuji vám, abyste své zdravotní pojišťovně oznámila (ze zákona máte do osmi dnů od
změny oznamovací povinnost), že pobíráte rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte. Budete-li o
syna pečovat i po této době, budete v domácnosti a nebudete pracovat, je třeba oznámit zdravotní
pojišťovně i tuto změnu. V obou případech je plátcem zdravotního pojištění za vás stát.
Použité právní předpisy:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů