Jsme příspěvková organizace založená územním samosprávným celkem (dále jen „ÚSC“). Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva na pozici učitel, následně byl jmenován do funkce vedoucího pracovníka, následně (ještě v r. 2006) s ním byla uzavřena dohoda o možnosti odvolání z vedoucího pracovního místa ve smyslu ustanovení § 73 odst. 2 v návaznosti na § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“ ). V dohodě je ujednáno, že zaměstnavatel může zaměstnance z funkce, do které byl jmenován kdykoliv odvolat, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Svého pracovního místa se může také vzdát. Pokud nebude v písemném odvolání uveden pozdější den, výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání. Je dohoda sepsána správně v souladu se zákoníkem práce ? Vzhledem k tomu, že jsme příspěvková organizace, není v dohodě chyba a místo § 73 odst. 2 neměl tam být odst. 1? Pokud tam měl být uveden odst. 1, je dohoda platná? Může zaměstnavatel odvolat svého vedoucího zaměstnance bez uvedení důvodu? Vedoucí zaměstnanec opakovaně upozorňoval na nevýhodné postupy nadřízeného, které vedly k neefektivnímu hospodaření a porušování vnitřních směrnic a upozornil na to i odborovou organizaci. V tom bude také pravý důvod jeho odvolání. Jaké možnosti obrany má odvolaný zaměstnanec? Jsme střední škola - příspěvková organizace založena ÚSC. Jmenovací dekret vystavil a podepsal ředitel, statutární orgán a je tam uvedeno: „... v návaznosti na pravomoc danou mi § 131 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. , v patném znění jmenuji Vás tímto do funkce...“ atd.
Výpověď zaměstnanci jmenovanému do vedoucí funkce
Vydáno:
2 minuty čtení
Výpověď zaměstnanci jmenovanému do vedoucí funkce
JUDr.
Rudolf
Pospíšil,
ID 14410
Odpověď:
Z dotazu vyplývá, že zaměstnanec ještě před svým jmenováním již byl k zaměstnavateli v pracovním poměru. Jeho jmenováním došlo pouze ke změně sjednaného druhu práce. Z tohoto důvodu nelze aplikovat ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce, neboť ten řeší pouze případy, kdy jmenováním dochází ke vzniku pracovního poměru, což není uváděný případ. Z tohoto důvodu byla dohoda nadbytečná. Neboť pro odvolání z funkce nebo vzdání se funkce platí obecné ustanovení § 73a zákoníku práce.
Ustanovení § 73a zákoníku práce nevyžaduje, aby odvolání z funkce bylo odůvodněno.
Pokud zaměstnanec s odvoláním nesouhlasí, musel by u soudu podat žalobu na určení, že odvolání z funkce je neplatné. Musel by tvrdit a ke svému tvrzení navrhnout důkazy, že důvodem jeho odvolání byla kritika nadřízeného a že odvoláním z funkce je trestem za to, že si stěžoval - porušení základních zásad zákoníku práce, konkrétně že jednání zaměstnavatele bylo v rozporu s dobrými mravy.