Právní úprava státní služby

Jak jsem uvedl v článku věnovaném právům a povinnostem státních zaměstnanců, jedním ze základních práv státních zaměstnanců je samozřejmě právo na plat a platový postup. Platová třída státního zaměstnance odpovídá služebnímu místu v oboru služby, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován. Změnu služebního místa spojenou se snížením platové třídy lze bez souhlasu státního zaměstnance provést jen v případech stanovených zákonem o státní službě nebo na základě zákona, kterým se mění působnost služebního úřadu. Pokud není v zákoně o státní službě stanoveno jinak, řídí se odměňování státních zaměstnanců zákoníkem práce²⁾. V ust. § 144 odst. 2 zákona o státní službě je přizpůsobeno pojmosloví zákoníku práce institutům tohoto zákona.

V případě státních zaměstnanců se nepoužije první až čtvrtá platová třída stanovená zákoníkem práce. Státní zaměstnanec se zařadí do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe a míry jejího zápočtu určené podle pravidel stanovených v nařízení vlády. Charakteristika jednotlivých platových tříd (tzn. 5.-16. platové třída) je uvedena v příloze č. 1 k zákonu o státní službě. Vláda na jejím základě stanoví nařízením katalog správních činností a jejich zařazení podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd.³⁾ Výši platových tarifů s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu služby a k jeho významu a způsob jejich určení pro státní zaměstnance stanoví vláda nařízením.⁴⁾ Pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém se mají vykonávat činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou třídu stanoví služební orgán se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Rozpětí příplatků za vedení stanoví příloha č. 2 k zákonu o státní službě. Toto rozpětí je pro jednotlivé úrovně správních orgánů a v jejich rámci pro jednotlivé úrovně řízení stanoveno v procentech z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je místo představeného zařazeno. Vláda může nařízením stanovit závazná pravidla pro určení konkrétní výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí. Výše příplatku za vedení se v rámci příslušného rozpětí stanoveného v příloze č. 2 k zákonu o státní službě představenému určí v závislosti na počtu přímo podřízených státních zaměstnanců, zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu a představených.

V případě představeného, který je služebním orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu je k veškeré službě přesčas přihlédnuto v jeho platu.⁵⁾ Vláda nařízením stanoví pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního příplatku.⁶⁾ Služební orgán služebním předpisem stanoví výši zvláštního příplatku pro služební místa ve služebním úřadu. Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení. Státnímu zaměstnanci lze do jeho prvního služebního hodnocení přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek, a to na návrh představeného. Vzhledem k tomu, že zákon o státní službě neobsahuje žádné další podrobnosti k poskytování osobního příplatku, použije se obecná úprava obsažená v zákoníku práce.⁷⁾

Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní rok činí nejvýše 25% z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k zákonu o státní službě. Tato limitace maximální možné výše odměn v kalendářním roce představuje přelomovou novinku. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dosud žádný „strop“ pro poskytování odměn nestanoví. Rovněž obecná úprava v zákoníku práce žádný takový limit neobsahuje.⁸⁾ Odměnou lze ocenit též dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud mu nevznikl nárok na příplatek za vedení. Výše odměny za služební pohotovost činí 10% průměrného výdělku.

Zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojištění státních zaměstnanců upravují jiné (obecné) zákony. Sociální zajištění státního zaměstnance zahrnuje plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby. Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60%, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby nepřísluší. Takto stanovený plat se snižuje o 50%, jde-li o případy, kdy nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění náleží ve výši 50%; plat nepřísluší státnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost k výkonu služby. Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely zákona o státní službě rozumí uznaná dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa.

Zjišťování a používání průměrného výdělku pro účely služebního zákon se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Platem státního zaměstnance pro účely uvedené v ust. § 176 zákona o státní službě⁹⁾ se rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za rozdělenou směnu, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny. Informační systém o platech státních zaměstnanců je součástí informačního systému o platech podle ust. § 137 zákoníku práce.

V rámci přechodných ustanovení zákona o státní službě jsou v ust. § 198 nastavena pravidla odměňování dosavadních zaměstnanců v souvislosti se vznikem služebního poměru.

Vytváření podmínek státním zaměstnancům k předcházení škodám, kontrola, zda státní zaměstnanci plní své služební úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám, a kontrola věcí, které státní zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí ze služebního působiště, se řídí zákoníkem práce. se pro tyto účely rozumí služební předpis. Zákoníkem práce se řídí i povinnosti státního zaměstnance při předcházení škodám a odpovědnost státního zaměstnance za škodu, kterou způsobil služebnímu úřadu. Služební orgán stanoví služebním předpisem okruh činností, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti.

Novinkou je zákonné zakotvení státních zaměstnanců.¹⁰⁾ Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení. Služební hodnocení se provádí jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky, další služební hodnocení se provede po uplynutí 6 měsíců ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Služební hodnocení se dále provádí, přechází-li státní zaměstnanec na jiný služební úřad; služební hodnocení se zasílá novému služebnímu orgánu státního zaměstnance. Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení znalostí a dovedností, výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli, dodržování služební kázně a výsledků vzdělávání. Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě vynikající výsledky, dobré výsledky, dostačující výsledky, nebo nevyhovující výsledky. Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. . Pouze v případě, že bude služební hodnocení prováděno objektivně a nestane se z něj ryze formální aktivita (povinnost), může mít pozitivní význam jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.¹¹⁾

Služební hodnocení státního zaměstnance provádí bezprostředně nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li v zákoně o státní službě stanoveno jinak. Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, provádí náměstek pro státní službu, v ostatních případech nadřízený služební orgán. Služební hodnocení státního tajemníka provádí náměstek pro státní službu v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády. Služební hodnocení náměstka pro řízení sekce provádí státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády. Služební hodnocení státních zaměstnanců zařazených v sekci pro státní službu provádí personální ředitel sekce pro státní službu. Služební hodnocení personálního ředitele sekce pro státní službu provádí náměstek pro státní službu. Služební hodnocení náměstka pro státní službu provádí vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády.

Od výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance se odvíjí výše jeho osobního příplatku a služební orgán z výsledku hodnocení vychází při určení rozsahu prohlubování vzdělání státního zaměstnance. Pokud služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že státní zaměstnanec ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků, je to důvodem pro odvolání ze služebního místa představeného i důvodem pro rozhodnutí služebního orgánu o skončení služebního poměru. Je pravděpodobné, že v praxi jednotlivých státních orgánů bude nezbytné, aby bližší pravidla a detailnější průběh služebního hodnocení státních zaměstnanců byly popsány v příslušném vnitřním předpise.

O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení státního zaměstnance. Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu, jakož i právo na pořízení opisu osobního spisu má Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba. Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního úřadu z něho požadovat opisy listin. Rozhodnutí o uložení kárného opatření se po zahlazení kárného opatření uchovává odděleně mimo osobní spis; pro nahlížení do rozhodnutí se použijí vše uvedená pravidla obdobně.

Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel je státním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje fotografii státního zaměstnance, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul státního zaměstnance, evidenční číslo státního zaměstnance, označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, číslo služebního průkazu, datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu. Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.¹²⁾ Služební úřad vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz nejpozději do 31. prosince 2019.

Zákon o státní službě v přechodných ustanoveních především řeší právní poměry dosavadních vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců státních orgánů a podmínky jejich „přeměny“ na služební poměr.

První systemizace a pracovních míst podle služebního zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července 2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.

Výběrové řízení na obsazení pozice náměstka pro státní službu organizuje Ministerstvo vnitra. Výběrového řízení se může zúčastnit zaměstnanec v pracovním poměru ve správním úřadu, vedoucí úředník územního samosprávného celku, který řídí jiné vedoucí úředníky a vedoucí zaměstnanec, který řídí jiné vedoucí zaměstnance. Uchazeč musí být státním občanem České republiky a ke dni jmenování musí dosáhnout věku 40 let. Podmínkou dále je, že v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti obdobné činnostem podle § 5 zákona o státní službě. Historicky prvním náměstkem pro státní službu se po provedeném výběrovém řízení stal Josef Postránecký, kterého dne 28. ledna 2015 vybrala Vláda ČR a dne 2. února 2015 složil služební slib do rukou premiéra.¹³⁾ Pro výběrové řízení na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu se obdobně použijí totožná procesní pravidla. Na tento byla Vládou ČR dne 23. února 2015 jmenována Iva Hřebíková.¹⁴⁾

Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle zákona o státní službě. Vedoucí služebního úřadu, který je v čele ústředního správního úřadu, složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o státní službě služební slib před náměstkem pro státní službu; vedoucí jiného služebního úřadu složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před náměstkem pro státní službu;¹⁵⁾ nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne. Pokud je u vedoucího služebního úřadu dána překážka přijetí nebo výkonu služby dle ust. § 33 odst. 1 nebo 2 zákona o státní službě, je povinen učinit neprodleně právní jednání směřující k odstranění takové překážky. Náměstek pro státní službu vyhlásí do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o státní službě výběrové řízení na služební místo vedoucího služebního úřadu; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec, který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné.

Náměstek pro státní službu na základě výběrového řízení jmenuje v ministerstvu a v Úřadu vlády státního tajemníka z dosavadních vedoucích zaměstnanců alespoň 2. stupně řízení nebo představených s výjimkou vedoucích oddělení v těchto správních úřadech, kteří vykonávají činnosti obdobné činnostem podle ust. § 5 zákona o státní službě, úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech ředitelů krajských úřadů a úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech tajemníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Podmínkou je, že splňují předpoklady podle ust. § 25 odst. 1 zákona o státní službě a v uplynulých 8 letech vykonávali nejméně po dobu 4 let ve správních úřadech, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, institucích Evropské unie nebo mezinárodních organizacích činnosti obdobné činnostem podle ust. § 5 zákona o státní službě.

Dosavadní vedoucí zaměstnanec ve správním úřadu vykonávající činnosti obdobné činnostem podle ust. § 5 zákona o státní službě se dnem 1. července 2015 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Může vykonávat službu na služebním místě představeného, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona. Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení, dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se považuje za představeného na služebním místě ředitele odboru. Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako náměstek vedoucího ústředního správního úřadu, který současně řídí sekci, nebo jako vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti zákona o státní službě považuje v ministerstvu nebo v Úřadu vlády za náměstka pro řízení sekce, v jiném správním úřadu za ředitele sekce. Představený dle předchozích vět složí do 31. srpna 2015 služební slib před služebním orgánem; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne. Pokud je u představeného dána překážka přijetí nebo výkonu služby dle ust. § 33 odst. 1 nebo 2 zákona o státní službě, je povinen učinit neprodleně právní jednání směřující k odstranění takové překážky. Služební orgán vyhlásí do 31. prosince 2015 výběrové řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 30. června 2016; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2017. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají službu na služebním místě ve stejném oboru služby, v jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno. Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka, který současně řídí sekci, se považuje za náměstka člena vlády podle ust. § 173 odst. 2 zákona o státní službě.¹⁶⁾

Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě, který je ke dni 1. červenci 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 zákona o státní službě přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže splňuje předpoklady uvedené v ust. § 25 odst. 1 zákona o státní službě, má podle systemizace vykonávat činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě, požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2015.¹⁷⁾ Současně musí dosavadní zaměstnanec splňovat podmínku, že v den podání žádosti vykonával v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let. Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 30. června 2017; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě. Služební orgán je povinen vydat rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.

Dosavadní zaměstnanec, který splňuje výše uvedené předpoklady s výjimkou výkonu činností dle § 5 zákona o státní službě nebo činností obdobných po dobu 4 let v posledních 10 letech, má nárok být na základě systemizace podle ust. § 184 odst. 1 zákona o státní službě přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017. Pracovní poměr takového dosavadního zaměstnance pak trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Tento dosavadní zaměstnanec je povinen do 30. června 2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky a poté má nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou. Pokud však úspěšně nesloží ani opakovanou úřednickou zkoušku, jeho služební poměr zanikne.

Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být na základě systemizace podle ust. § 184 odst. 1 zákona o státní službě přijat do služebního poměru na dobu určitou, která nesmí překročit dobu, na kterou byl sjednán pracovní poměr, jestliže splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 zákona o státní službě, má podle systemizace vykonávat činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě a požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2015. Pracovní poměr takového dosavadního zaměstnance trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle ust. § 5 zákona o státní službě. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015. Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu určitou uplynutím této doby, nejpozději však uplynutím 30. června 2017.

V případě, že na základě přechodných ustanovení služebního zákona vznikne služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl.¹⁸⁾

V tomto článku jsem se věnoval otázkám odměňování a služebního hodnocení státních zaměstnanců a některým zbývajícím pasážím zákona o státní službě, zejména jeho přechodným ustanovením, která jsou v současném období mimořádně důležitá. Navázal jsem na předchozí 4 články, a tímto závěrečným dílem jsem se pokusil uzavřít svůj výklad věnovaný nejdůležitějším novinkám, které přinesla nová právní úprava státní služby. V době, kdy jsem psal první ze série článků, ještě zákon o státní službě nebyl účinný. Navzdory prezidentem republiky podané ústavní stížnosti, o níž stále není rozhodnuto, je reálná situace taková, že zákon o státní službě, je platnou součástí českého právního řádu. V době, kdy vychází toto 5. pokračování, je zákon již několik měsíců účinný a je aplikován v praxi státní správy. A aplikace zákona už přinesla také první výkladové nejasnosti, jak jsem mj. upozornil i výše v tomto článku.

Každopádně zákon o státní službě byl pozitivně kvitován Evropskou komisí, která jeho přijetím a účinností podmiňovala schválení jednotlivých operačních programů upřesňujících podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020.¹⁹⁾

Nebylo mou ambicí podat v sérii článků vyčerpávající výklad nové právní úpravy. To ostatně ani objektivně není možné, protože teprve reálné zkušenosti z praxe a soudů v horizontu několika let budou dotvářet komplexní rámec státní služby. Pokusil jsem se o určitý vstupní výklad se zaměřením na instituty zákona o státní službě, které považuji za nejdůležitější. Uvidíme, jaké další problémy aplikace zákona o státní službě do budoucna přinese. Osobně jsem zvědav na to, jak se Ústavní soud vypořádá se stížností prezidenta republiky a také na to, zda zákon o státní službě vyvolá do budoucna nějaké požadavky na změnu právní úpravy regulující fungování úředníků územních samosprávných celků.