Předpoklady pro výkon funkce ředitele základní školy po 1.1.2015

Odpověď:

Situace nastíněná v dotazu má dvě úrovně: otázku splnění (resp. nesplnění) předpokladu stanoveného právním předpisem pro výkon činnosti ředitele školy (§ 5 zákona o pedagogických pracovnících) a otázku přípustnosti výkonu činnosti ředitele školy bez řádného jmenování na základě konkurzního řízení [§ 166 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“)].

Pokud jde o první oblast, pak podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících platí, že ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3. Toto ustanovení § 3 pak blíže rozvádí jednotlivé předpoklady, které platí obecně pro všechny pedagogické pracovníky, tj. plnou způsobilost k právním úkonům (dnes k právnímu jednání), dále bezúhonnost, zdravotní způsobilost, odbornou kvalifikaci a prokázání znalosti českého jazyka. Z těchto pěti předpokladů se vzhledem k zadání v dotazu zastavíme blíže právě u předpokladu odborné kvalifikace.

Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) stanoví, že pedagogický pracovník musí splňovat předpoklad odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává. Jestliže tedy např. ředitel školy řídí základní školu jen s prvním stupněm, musí podle tohoto ustanovení splňovat předpoklad odborné kvalifikace pro výkon činnosti učitele prvního stupně základní školy (tj. podle ustanovení § 7). Pokud řídí úplnou základní školu s oběma stupni, stačí mu splňovat předpoklad odborné kvalifikace pro výkon činnosti učitele buď prvního, nebo druhého stupně základní školy (podle toho, na kterém stupni vykonává svoji přímou pedagogickou činnost).

Výše uvedené ustanovení § 5 zákona o pedagogických pracovnících, které definuje předpoklad pro výkon činnosti ředitele školy, má povahu, tzn. nelze se od něj odchýlit. Je proto třeba trvat na tom, že ředitel školy musí splňovat předpoklad odborné kvalifikace tak, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících. Výjimky, které zákon stanoví obecně pro pedagogické pracovníky [např. právě výjimka spočívající v dosažení věku 55 let a ve výkonu přímé pedagogické činnosti na daném druhu školy po dobu alespoň 20 let, která vyplývá z ustanovení § 32 odst. 1 písm. d) zákona o pedagogických pracovnících], nelze u ředitele školy uplatnit, protože tento druh výjimky neznamená uznání kvalifikace, ale pouze možnost bez kvalifikace vykonávat přímou pedagogickou činnost. Ustanovení § 5 však požaduje u ředitele školy splnění předpokladu odborné kvalifikace, což při uplatnění výše uvedené výjimky nelze dodržet. Zákon ve vztahu k ředitelům škol připouští jedinou výjimku z předpokladu odborné kvalifikace, a to v ustanovení § 32a. Podle tohoto ustanovení platí, že ředitelem školy může být fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), pokud získala vzdělání studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začala vykonávat činnost ředitele školy, zahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí. Tato výjimka se však v žádném případě nevztahuje na ředitele uvedeného v dotazu, protože ten nesplňuje podmínku dosažení vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu.

Lze tedy uzavřít, že nesplněním předpokladu odborné kvalifikace nejsou splněny ani předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy, proto výkon činnosti ředitele školy není v souladu s ustanoveními právních předpisů. Podle ustanovení § 166 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) totiž platí, že ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace nebo vedoucím organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem (a následuje odkaz právě na zákon o pedagogických pracovnících).

Dalším (a to závažným) problémem je skutečnost, že nedošlo k řádnému jmenování ředitele školy tak, jak ukládá ustanovení § 166 odst. 2 školského zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.

Také toto ustanovení má povahu, tj. není přípustná odchylka od tohoto ustanovení. Připomeňme, že školský zákon je předpisem veřejného (a nikoli soukromého) práva. Proto pro aplikaci jeho ustanovení platí ustanovení čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR: Veřejnou moc lze uplatňovat jen v mezích zákona a způsobem, který zákon stanoví. Tento tzv. ústavní limit výkonu veřejné moci (kterou nepochybně vykonává právě obec jako zřizovatel školy) nedovoluje obci jako subjektu veřejné správy uplatnit takovou pravomoc, kterou zákon výslovně nestanoví. A žádný právní předpis neumožňuje obci „pověřit“ řízením školy osobu, která nebyla jmenována na základě konkurzního řízení. Takto „pověřená“ osoba pak nemá a nemůže mít pravomoci ředitele školy. A to je vážný problém, protože i ředitel školy má za školu, kterou řídí, vykonávat veřejnou správu (mj. formou rozhodnutí o právech a povinnostech vzdělávaných - např. o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání, o odkladu povinné školní docházky, o přestupu a v mnoha dalších případech, na které dopadá působnost správního řádu - viz ustanovení § 165 odst. 2 školského zákona). Proto stav, kdy taková rozhodnutí vydává osoba, která nemá pravomoc ředitele školy, je krajně nežádoucí, protože znamená nejistotu v právních vztazích, které mají vzniknout vydaným správním rozhodnutím učiněným ředitelem školy. A dalším rizikem působení osoby pouze „pověřené“ řízením bez řádného jmenování je skutečnost, že ředitel školy podepisuje vysvědčení, kterým jménem státu (opět je tu tedy atribut výkonu veřejné moci) potvrzuje dosažení vzdělání. A takto bychom mohli jmenovat mnoho dalších rizik - např. nejistotu v právních vztazích vyplývajících ze soukromoprávních smluv, které ředitel uzavírá za školu s jinými subjekty.

Rozhodně je tedy na místě doporučit obci jako zřizovateli školy, aby urgentně napravila tento stav a jmenovala ředitele, který splňuje všechny předpoklady pro výkon této činnosti, a to na základě řádného konkurzního řízení.