Sportovní klub, občanské sdružení, má ve svém majetku bezúplatně nabytou budovu na úplatně nabytém pozemku a bezúplatně nabytý přívěs za auto. Pokud by klub zanikl, předpokládám, že by podle občanského zákoníku soud určil likvidátora (za jakých podmínek určí soud likvidátorem některého z členů spolku?), po té by došlo k prodeji majetku a k uspokojení případných dluhů a zbytek by byl rozdělen mezi členy spolku, či jiným způsobem? Ve stanovách spolku je o zániku pouze obecně ujednáno: „Klub zaniká rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí členské schůze a členská schůze rozhodne o způsobu majetkového vypořádání.“ Prosím, kromě odpovědí na uvedené otázky i o odpověď, zda se společný majetek nějakým způsobem též vypořádává při úmrtí člena, případně při zrušení členství.
Zánik občanského sdružení, vypořádání majetku
Vydáno:
3 minuty čtení
Zánik občanského sdružení, vypořádání majetku
Ing.
Miroslava
Nebuželská
ID 12382
Odpověď:
Pokud má dojít k zániku spolku (občanského sdružení dle předchozích předpisů) na základě rozhodnutí členů, pak nejvyšší orgán spolku (určují stanovy, pokud neurčí, tak členská schůze) rozhodne o zrušení spolku a vstoupí tak do likvidace. Statutární orgán spolku jmenuje likvidátora. Následně likvidátor podá návrh na zápis vstupu do likvidace do spolkového rejstříku. Likvidátorem může být člen spolku (nikoliv člen kontrolní komise) nebo jiná fyzická nebo právnická osoba. Likvidátor následně postupuje podle běžných pravidel pro likvidaci platných obecně pro všechny právnické osoby, tj. oznamuje věřitelům, zveřejňuje v Obchodním věstníku, sestaví zahajovací rozvahu, sestaví soupis jmění ke dni vstupu do likvidace, provede vypořádání majetku a vyrovnání dluhů atd. Po vypořádání všech nutných záležitostí připraví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví konečnou účetní závěrku. Ve zprávě navrhne jak naložit s likvidačním zůstatkem. Likvidátor ukládá všechny potřebné listiny do Sbírky listin. Na závěr podá návrh na výmaz spolku z rejstříku.
V tomto případě stanovy nestanovují způsob jak naložit s likvidačním zůstatkem, proto by měl spolek pravděpodobně postupovat podle ustanovení NOZ:
„Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli.“
V praxi se většinou spolek (občanské sdružení) domluví s jiným spolkem a na něj likvidační zůstatek převede. V principu s ohledem na to, že všechny spolky jsou založeny nikoliv za účelem podnikání, ale za účelem plnění veřejně prospěšných cílů, obvykle využívají daňových zvýhodnění pro tyto organizace, je třeba i likvidační zůstatek použít na veřejně prospěšné cíle. Plyne to zprostředkovaně i z ustanovení § 217 odst. 3, který stanovuje:
„Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.“
Samozřejmě spolek může zrušit i soud, a to zejména na základě různých porušení zákona. Stane se tak i v případě, že počet členů spolku klesne pod stanovené minimum, tj. 3. Co se týče úmrtí člena anebo jiného ukončení členství ve spolku, není s ním spojeno žádné majetkové vypořádání, pouze samotný zánik členství, tj. zánik práv a povinností souvisejících se členstvím.