Orgány nadace dle nového občanského zákoníku

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla mimo jiné i rozsáhlé změny v právní úpravě právnických osob a tedy samozřejmě také nadací a nadačních fondů. Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „NOZ“) rozlišuje tři druhy právnických osob, a to , a ústavy. tedy typicky nadace a nadační fondy jsou upraveny v ustanovení § 303 a násl. NOZ. Nový občanský zákoník obsahuje komplexní úpravu nadací a nadačních fondů a zcela tak nahrazuje úpravu obsaženou do konce roku 2013 v zákoně č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech.

Cílem tohoto článku je zaměřit se na problematiku orgánů nadací tak, jak ji nově upravuje NOZ, který nabyl účinnosti 1.1.2014.

Obligatorními orgány nadace i po 1.1.2014 nadále zůstávají správní rada a dozorčí rada nebo revizor. Kromě právní úpravy v § 362 a násl. NOZ regulující přímo jednotlivé orgány nadace, se ve velké většině případů na tyto orgány aplikují i obecná ustanovení obsažená v § 151 a násl. NOZ týkající orgánů právnických osob.

Statutárním orgánem nadace i nadále zůstává správní rada. Nově nejsou v zákoně výslovně vyjmenovány jednotlivé činnosti, které spadají do výlučné působnosti správní rady, jak tomu bylo v případě ustanovení § 10 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech. Proto je nutné vycházet z obecného ustanovení § 163 NOZ a uzavřít, že do působnosti správní rady tak patří vše, co není zákonem, nadační listinou nebo statutem svěřeno jinému orgánu. V praxi to ovšem znamená, že správní rada rozhoduje prakticky o těch samých činnostech, které jí byly svěřeny do výlučné působnosti v zákoně o nadacích a nadačních fondech. I pro další jednání členů správní rady bude nutné aplikovat obecné ustanovení NOZ, a to konkrétně ust. § 164 a násl. NOZ, a to zejména v případech, kdy nadační listina nebude obsahovat způsob jednání členů správní rady.

Správní rada nadace musí mít i nadále nejméně tři členy. Nově už ale zákon nestanoví povinnost, aby počet členů správní rady nadace byl dělitelný třemi. Konečný počet členů nadace musí být i nadále uveden v nadační listině. Významnou novinkou je také to, že členem správní rady může být rovněž právnická osoba, neboť zákon již nestanoví omezení ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech, že členem správní rady může být pouze osoba fyzická. V případě, že členem správní rady bude právnická osoba, zastupuje jí člen jejího statutárního orgánu popř. jiná k tomu zmocněná fyzická osoba. Způsobilost k výkonu funkce člena správní rady je v NOZ upravena obdobně jako v zákoně o nadacích a nadačních fondech. Jedinou novinkou je, že bezúhonnost člena správní rady se váže k účelu nadace.

Vzhledem k obecným ustanovením NOZ konkrétně § 159, je člen správní rady povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Tento pojem obsahoval již zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. NOZ však nově jasně stanoví, že výkonem funkce s péčí řádného hospodáře se rozumí výkon s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře se nyní vztahuje na všechny právnické osoby, resp. členy jejich volených orgánů. V případě, že člen správní rady nadace tuto svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře poruší, odpovídá za škodu, která v důsledku porušení jeho povinnosti nadaci vznikla a v případě, že nadaci tuto škodu neuhradí, ručí případnému věřiteli nadace za její dluh, a to až do výše v jaké škodu nadaci neuhradil. Uvedené pak platí i pro členy dozorčí rady.

Členové správní rady jsou nově voleni na dobu pěti let, přičemž i nadále může nadační listina stanovit jinou délku funkčního období. Pravidlo o rotaci členů správní rady obsažené v § 13 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech již NOZ neobsahuje.

NOZ také nijak neupravuje jednání a rozhodování správní rady tak, jak to činil zákon o nadacích a nadačních fondech. Opět se proto aplikují obecná ustanovení NOZ konkrétně § 156 odst. 1 NOZ, pokud ovšem není v nadační listině upraven postup jednání a rozhodování správní rady odlišně. Na tomto místě je proto nutné poznamenat, že právní úprava způsobu jednání obsažená v obecných ustanoveních NOZ, která jsou aplikována na jednání správní rady, je v podstatě totožná s právní úpravou jednání a rozhodování správní rady, kterou obsahoval zákon o nadacích a nadačních fondech.

Novinkou ve vztahu k zániku členství člena správní rady je nový důvod, na základě něhož je možné člena dozorčí rady odvolat. Důvodem pro odvolání člena dozorčí rady může být nově skutečnost, že člen správní rady poruší zákon způsobem zjevně narušujícím dobrou pověst nadace. Co je myšleno takovým způsobem porušení zákona ukáže patrně teprve budoucí obecných soudů.

Kontrolním orgánem nadace zůstává i nadále dozorčí rada. Dozorčí rada musí mít nově alespoň tři členy a její zřízení je jen v případě, kdy nadační (dříve majetek nadace) dosáhne částky více než 5 mil. Kč. Novinkou oproti dosavadní úpravě je pak rozšíření působnosti dozorčí rady. Nově je totiž v § 370 odst. 2 NOZ například stanoveno, že dozorčí rada zastupuje nadaci v řízeních proti členům správní rady. Stejně jako v případě správní rady je rovněž nově možné, aby členem dozorčí rady byla i právnická osoba. Zásadní novinkou je pak ustanovení § 372 NOZ, které stanoví, že své členy si dozorčí rada volí a odvolává sama na rozdíl právní úpravy v minulosti, kdy členy dozorčí rady volila a odvolávala správní rada, což bylo určitým logickým nonsensem vzhledem ke skutečnosti, že dozorčí ráda měla být kontrolním orgánem právě ve vztahu ke správní radě.

Jak již bylo nastíněno výše, není dozorčí rada zřizována v rámci každé nadace, ale je tomu tak jen v případě, kdy nadační přesáhne částku 5 mil. Kč. Pro případ, že dozorčí rada zřízena není, zůstala i v NOZ zachována funkce revizora s tou změnou, že stejně jako v případě správní nebo dozorčí rady, i zde může být nově revizorem i právnická osoba. Funkce revizora je potom podrobněji upravena v § 373 a násl. NOZ. Funkční období revizora je pětileté a volí ho i odvolává správní rada, není-li nadační listinou stanoveno jinak.

V zásadě lze tedy shrnout, že právní úprava orgánů fundací a konkrétně nadací a nadačních fondů, obsažená v NOZ, převážně přebírá právní úpravu zákona o nadacích a nadačních fondech, nicméně určité odlišnosti se vyskytují a při kontrole či hodnocení konkrétních práv a povinností členů orgánů bude proto vždy nutné vycházet i z obecných ustanovení NOZ o právnických osobách.