Zápis spolků do veřejného rejstříku

Z navrhovaného znění zákona je možné vybrat některé zásadní informace k zápisu spolků do příslušného veřejného rejstříku. Zákon přidává k dosavadním již mnoho let fungujícím rejstříkům (obchodní, nadační, společenství vlastníků jednotek, obecně prospěšných společností) i a také Jde o rejstřík, který je informačním systémem veřejné správy, a je veden rejstříkovými soudy, tedy podobně jako v případě obchodního rejstříku krajským soudem příslušným podle sídla zapsaného subjektu.

Rejstříkové soudy zapisují informace o všech vybraných druzích neziskových organizacích, vedou Sbírku listin a poskytují údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem, který umožňuje dálkový přístup, tedy obvykle elektronicky. I u neziskových organizací bude platit, že rejstříkový soud vydá částečný nebo úplný výpis údajů v rejstříku zapsaných nebo listiny uložené ve Sbírce listin. Za tuto službu bude třeba rejstříkovému soudu samozřejmě zaplatit administrativní poplatek. Jde tedy - v případě spolků (dosavadních občanských sdružení) a i jejich pobočných spolků (organizačních jednotek) o zásadně novou úpravu. Hlavní pozitiva lze spatřovat jednak v posílení transparentnosti spolkové formy a ve spojení s úpravou v NOZ o významné zvýšení důvěryhodnosti neziskového sektoru jako takového. Mohlo by tak dojít v brzké době k překonání dosud velmi neutěšeného stavu, kdy Ministerstvo vnitra ČR vedlo prakticky neveřejnou a často zcela neaktuální evidenci občanských sdružení, o nichž veřejnost ani orgány veřejné moci nebyly schopny zjistit ani nejzákladnější údaje jinak, než že samo sdružení předložilo úředně ověřenou kopii stanov a často těžko srozumitelnou vnitřní dokumentaci o např. obsazení statutárního orgánu apod. Z hlediska každodenního života spolků při jednáních se soukromými subjekty pak bude nadále postačovat již jen předložení výpisu z rejstříku, přičemž orgány veřejné moci si dokonce ve většině situací potřebné údaje z rejstříku zjistí samy z úřední povinnosti.

Je na druhou stranu pochopitelné, že pokud neziskové organizace do rejstříku včas nebudou zapisovat změny a ukládat listiny, vystavují se nemalým potížím. Zákon totiž jasně říká, že pokud někdo postupuje podle informací zapsaných v rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Z tohoto ustanovení vyplývají i zásadní souvislosti s odpovědností například za způsobenou škodu. Nicméně toto břemeno lze považovat za více než adekvátní pozitivům, která nová úprava přinese.

Tato lhůta běží ode dne podání návrhu, pokud nebyl v průběhu lhůty změněn, resp. je řádně uhrazen soudní poplatek. O provedeném zápisu rejstříkový soud vyrozumí účastníky řízení zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícího tento zápis. Výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.

Navrhovat zápis údajů do rejstříku je povinna osoba, která je explicitně uvedena v rejstříkovém zákoně, tedy běžně sama osoba v rejstříku zapsaná. Zápis se podává bez zbytečného odkladu po vzniku dané skutečnosti, ideálně do 15 dnů. Pokud zápis není podán do 15 dnů oprávněnou osobou, pak každý, kdo osvědčí právní zájem, může zápis navrhnout (musí k tomu samozřejmě doložit příslušné listiny). Pro zapisované organizace bude novinkou, že navrhovatel současně s návrhem na zápis musí doložit (úředně ověřený) souhlas osob, které se zapisují do rejstříku (typicky u funkcionářů, členů orgánů atd.). Souhlas se dokládat nemusí v případě, že tento souhlas vyplývá z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin nebo při výmazu.

Úspěšný zápis organizace do rejstříku má ještě další nutný předpoklad, který doposud nebyl u spolků ani ústavů vyžadován. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

a to v listinné nebo elektronické podobě. Návrh na zápis musí být doložen listinami (v listinné nebo elektronické podobě) o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány.

Již bylo zmíněno, že jedním z veřejných rejstříků je spolkový rejstřík. Do něj se zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a pobočné spolky vyjmenovaných organizací a další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon.

Do spolkového rejstříku se ještě k výše uvedeným skutečnostem doplní:

V případě pobočných spolků (dosavadní organizační jednotky občanských sdružení) platí určitá výjimka v tom směru, že návrh na zápis nebo změnu zapsaných údajů nepodává sám pobočný spolek, ale podává jej spolek hlavní. Důvodem je především zjednodušení a zpřehlednění postupu, možnost určité vnitřní kontroly (např. zda pobočný spolek dodržel při volbě členů orgánů vnitřní pravidla podle stanov apod.) a také fakt, že pobočné spolky jsou často spravovány na dobrovolnické bázi, kdežto hlavní spolek bude spíše personálně a odborně vybaven tak, aby zvládl podat řádný návrh rejstříkovému soudu.

Do spolkového rejstříku se o pobočném spolku zapíše ještě navíc:

Evidence občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená Ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za spolkový rejstřík. Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti zákona v elektronické podobě o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a její pobočné organizaci údaje o:

Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení. Tímto krokem se všechny doposud registrovaná občanská sdružení a další organizace stávají osobou zapsanou do rejstříku. Automaticky zapsaných informací však není mnoho. Proto osoba zapsaná do spolkového rejstříku přizpůsobí do 3 let ode dne nabytí účinnosti zákona zapsaný o veřejných rejstřících stav stavu požadovanému tímto zákonem. Nepřizpůsobí-li zapsaná osoba zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem v této lhůtě, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci.

Rejstřík v této tříleté lhůtě bude vydávat pouze potvrzení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku.