Nový zákon o přeměně občanských sdružení na obecně prospěšné společnosti

Vydáno: 5 minut čtení

Iniciativou neziskových organizací a poslanců Parlamentu ČR vznikl nový zákon č. 68/2013 Sb. , o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis vznikl proto, aby umožnil občanským sdružením snadnou transformaci na obecně prospěšné společnosti, pokud se tak svobodně rozhodnou.

Nový zákon o přeměně občanských sdružení na obecně prospěšné společnosti
Ing.
Jan
Stejskal
Ph.D.
 
Proč změna?
Změna řeší určitou právní nedostatečnost, kterou neziskové organizace začaly více pociťovat v letošním roce, kdy se připravují vlivem ustanovení nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"), na "zesouladnění" svých vnitřních poměrů s novou právní normou. Některá občanská sdružení se totiž rozhodují o vlastní transformaci do obecně prospěšné společnosti. Transformaci bylo možné provést samozřejmě i podle původní právní úpravy. Ovšem panovaly nejasnosti v tom, jak je to s trváním právní formy daného subjektu, což tvořilo zásadní bariéru proti realizaci transformací v praxi.
Podle důvodové zprávy k novému zákonu má tato právní úprava "být nástrojem k řešení situace sdružení, která se stala poskytovateli služeb nikoliv svým členům, ale veřejnosti, a to zejména sociálních služeb, a svou činností se tak dostala do postavení, které odporuje pojetí sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k dopadu činností těchto sdružení na široký okruh příjemců jejich služeb není možný postup, kdy by Ministerstvo vnitra rozhodovalo o rozpuštění takových sdružení. Navrhuje se proto umožnit přeměnu těchto sdružení na obecně prospěšné společnosti".
 
Podmínky a proces přeměny
Předmětný zákon v § 2 odst. 1 stanoví, že se sdružení může rozhodnout o změně své právní formy na obecně prospěšnou společnost.
Sdružení může změnit svou právní formu jen tehdy, jestliže s tím souhlasí všichni členové sdružení.
Toto ustanovení má svojí povahou velmi zásadní vliv na další činnost organizace a zejména jejích členů. Původní, na členské základně postavená právní forma, se mění na formu, která členský poměr neumožňuje (což je faktické omezení práva sdružovat se zaručeného Listinou základních práv a svobod, či. 20). Proto zákon vyžaduje již zmíněný souhlas všech členů sdružení. To v praxi malých sdružení nebude problematické provést, u velkých je téměř vyloučeno získat v krátké době souhlas od každého člena. Proto odmítne-li člen sdružení souhlas udělit nebo nesouhlasí se změnou právní formy bez vážného důvodu, může se sdružení do tří měsíců od odmítnutí souhlasu nebo vyjádření nesouhlasu domáhat u soudu, aby byl souhlas člena sdružení nahrazen soudním rozhodnutím. Soud souhlas člena nahradí, pokud jsou pro změnu právní formy ospravedlnitelné důvody.
Po získání souhlasu sdružení nechá vyhotovit notářský zápis rozhodnutí o změně právní formy, který nahrazuje zakládací listinu obecně prospěšné společnosti a obsahuje náležitosti stanovené pro tuto listinu zákonem, který upravuje právní poměry obecně prospěšné společnosti. V rozhodnutí musí být stanoveny osoby, které budou vykonávat roli zakladatelů a členů orgánů společnosti.
Povinnosti subjektů
Návrh na zápis změny právní formy
do rejstříku obecně prospěšných společností podají osoby v postavení zakladatelů obecně prospěšné společnosti ve lhůtě 90 dnů ode dne rozhodnutí o změně právní formy. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě takového rozhodnutí návrh na zápis do rejstříku obecně prospěšných společností podat.
Při změně právní formy se sdružení, jehož právní forma se mění, neruší ani nezaniká, pouze se mění jeho právní poměry.
Znamená to, že dnem zápisu změny právní formy do příslušného rejstříku obecně prospěšných společností zaniká členství členů sdružení. Následně je nezbytné do 30 dnů od zápisu změny do rejstříku
oznámit změnu právní formy v Obchodním věstníku.
Je to proto, aby věřitelé, kteří se domnívají, že procesem, při kterém došlo ke změně právní formy, byla zkrácena jejich práva, mohli učinit příslušné kroky v souladu s platným právním řádem. Zajišťuje se tím také informovanost věřitelů, že subjekt, který má vůči nim závazky, změnil svůj název, případně sídlo.
Poslední povinností je povinnost ředitele obecně prospěšné společnosti
oznámit změnu právní formy Ministerstvu vnitra,
které vyznačí změnu v evidenci občanských sdružení.
 
Závěr
Závěrem je třeba připomenout, že NOZ zrušuje k datu své účinnosti (1. lednu 2014) zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a tedy o změně právní formy sdružení na obecně prospěšnou společnost lze rozhodnout nejpozději do 31. prosince 2013. Sdružení, která popisovanou změnu zamýšlejí, musí zahájit proces transformace s výrazným předstihem před tímto datem.
Zároveň doporučuji velmi pečlivě zvážit samotnou nutnost transformace. I NOZ vytváří možnost, jak poskytovat služby užitečné společensky nebo hospodářsky - umožňuje založit tzv. ústav. O ústavech naleznete pojednání v tomto čísle časopisu UNES. Právní forma obecně prospěšné společnosti bude od roku 2014 neaktivní, nebude nadále novelizována či upravována podle aktuálních potřeb či změn v právním řádu. Ve vzdálenější budoucnosti se dá očekávat např. i omezení v osobách oprávněných příjemců dotací z veřejných rozpočtů. Je tedy možné, že v horizontu několika let bude docházet opět k postupné transformaci obecně prospěšných společností do jiných právních forem.