Zaměstnavatelé platí pojistné za své zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a pokud je pojistné řádně odváděno (tedy sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), nevzniká u pojistného nedoplatek a ani přeplatek. K přeplatku může u zaměstnavatele dojít například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je určeno zákonem, nebo také placením pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn.
Vrácení přeplatku ve zdravotním pojištění zaměstnavateli
Ing.
Antonín
Daněk
Nejčastější příčinou tohoto stavu je však zpravidla nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek. Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně penále. Zaměstnanec (a to i bývalý) si musí být vědom nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě. V této souvislosti doplňuji, že oznámení změny zdravotním pojišťovny jakož i sdělení pojištění u zdravotní pojišťovny při nástupu zaměstnance do zaměstnání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit.
Postup zaměstnavatele
Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí, že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném? Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o reálně existující přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání opravných Přehledů a návazně pak vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat.
Příklad
Zaměstnanec opožděně oznámil svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny, kdy s účinností od 1. 1. 2011 změnil zdravotní pojišťovnu. Za období leden 2011 až květen 2011 vznikl zaměstnavateli z tohoto důvodu u bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek pojistného ve výši 19 102 Kč. Odvod pojistného za měsíc červen činil 6 358 Kč a za měsíc červenec pak 8 112 Kč. Vzhledem k výši přeplatku (19 102 Kč) nemusel zaměstnavatel za měsíce červen a červenec 2011 poukázat této zaměstnancově bývalé zdravotní pojišťovně žádnou platbu a o částku 4 632 Kč (19 102 -14 470) pak snížil odvod pojistného za měsíc srpen 2011.
Jakmile zaměstnavatel takovou situaci zjistí, mělo by být v jeho vlastním zájmu urychlené doplacení dluhu „správné“ zdravotní pojišťovně, neboť dnem úhrady dlužného pojistného přestává běžet penále. Současně si požádá o vrácení přeplatku u zdravotní pojišťovny, které bylo pojistné chybně odváděno.
Jestliže však zaměstnavatel není zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí zpravidla až na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.), případně i bez kontroly. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude nárokovat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.
Vrácení přeplatku
Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Má-li zdravotní pojišťovna takový splatný závazek, použije se přeplatek k jeho (plné či částečné) úhradě.
Promlčení nároku na vrácení přeplatku
Podle zákona se nárok na vrácení přeplatku promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.
Přeplatek na penále
K takové situaci může dojít například v důsledku skutečnosti, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně penále nevznikne vůbec. Podotýkám, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna z pohledu platné legislativy stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu (části) pojistného.