Poplatek za registraci auta
Ing.
Zdeněk
Morávek
Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. V roce 2009 jsme si
zakoupili osobní automobil za 300 000 Kč. Pak jsme uhradili registrační poplatek za 800 Kč. Je
registrační poplatek součástí pořizovací ceny automobilu? Jinými slovy: máme vést automobil v
pořizovací ceně 300 000 Kč nebo 300 800
Kč?
Odpověď:
Náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku jsou vymezeny
v § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“).
Vycházet je nutné také z ustanovení § 14 odst. 11
vyhlášky č. 410/2009 Sb., podle kterého se dlouhodobým hmotným majetkem stávají pořizované
věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a
splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání
(způsobilost k provozu). Tato úprava potom přímo odkazuje na
§ 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje registraci vozidel.
Z toho vyplývá, že registrace vozidla je podmínkou pro to, aby se vozidlo stalo dlouhodobým hmotným
majetkem. Při registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla uhradí žadatel obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností správní poplatek podle zákona č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“).
V
§ 55 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
se výslovně uvádí, že součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku jsou také správní poplatky
související s pořízením tohoto majetku. Správní poplatek ve výši 800 Kč je uveden v položce 26
přílohy k zákonu o správních poplatcích. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že zápis do registru
vozidel je nutnou podmínkou pro uvedení vozidla do stavu způsobilého k užívání a uhrazený správní
poplatek je součástí pořizovací ceny majetku, která tak bude činit 300 800 Kč.
Doplňující otázka:
Když bylo zaúčtováno jen auto bez poplatku za registraci auta, bylo to
v roce 2009, máme nějak provést opravu? Nebo jak máme prosím
postupovat?
Doplňující odpověď:
Jak vyplývá z
§ 17 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat
další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny
společnosti. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního
období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému
stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit
novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou. Z toho tedy vyplývá, že nelze provést
opravu v účetním období roku 2009, kdy k chybnému účtování došlo, což je v případě příspěvkových
organizací zřízených krajem vzhledem k mechanismu schvalování a předávání účetní závěrky zcela jasná
záležitost. Znamená to tedy, že případná oprava musí být provedena v účetním období roku
2010.
Co se týká oprav nákladů, vyhláška č.
410/2009 Sb. v § 69 uvádí, že náklady a výnosy se
zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, opravy nákladů nebo výnosů minulých
účetních období se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají a náhrady vynaložených
nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období.
Současně je také vhodné doplnit, že součástí směrné účtové osnovy je účet
408-Opravy chyb minulých období, ovšem vyhláška č. 410/2009
Sb. k tomuto účtu nic bližšího neuvádí.
V tomto případě tedy došlo k tomu, že náklady za registraci vozidla byly
zaúčtovány do nákladů v roce 2009, ale měly být správně součástí pořizovací ceny vozidla a do
nákladů měly být promítnuty až formou účetních odpisů. Celkově se ale jednalo o částku ve výši 800
Kč, která by stejně byla zaúčtována do nákladů, pouze v jiném účetním období a na jiný syntetický
účet jako součást odpisů. Vzhledem k výši částky a tedy chyby minulého účetního období, je podle
mého názoru vhodné postupovat v souladu s částí 8. Českého účetního standardu č.
701, který upravuje právě opravy chyb minulých období, a
posoudit, zda je informace získaná provedením opravy dané chyby minulých období významná, a to
zejména s ohledem na bod 5.5 Českého účetního standardu č.
701.
Doporučuji proto o
zjištění chyby sepsat zápis v rámci vnitřního kontrolního systému s tím, že oprava nebude provedena,
protože informace získaná touto opravou by byla nevýznamná.