Celní kontroly - zařazování zboží do kombinované nomenklatury, 2. část

Lenka Sabelová

Vydáno: 26. 05. 2016 18 minut čtení

Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (2. část)

Ing.

Lenka

Sabelová,

Maurice Ward & Co., s.r.o.

V minulé části věnované správnému zařazování zboží jsme si uvedli strukturu kombinované nomenklatury, informační zdroje a možnosti a rozdíl mezi celním sazebníkem a TARICEM. Dnes se budeme věnovat tomu, jak postupovat, abychom měli zboží správně zařazeno.

První krok vedoucí ke správnému zařazení zboží v kombinované nomenklatuře

Seznámení se s pravidly, která platí pro proces zařazování zboží v harmonizovaném systému a v kombinované nomenklatuře (všeobecná pravidla, pravidla třídy – poznámky ke třídě, pravidla kapitoly – poznámky ke kapitole).

Všeobecná pravidla pro interpretaci harmonizovaného systému (ve zkratce „VIP“)

Pravidlo 1

Znění názvů tříd, kapitol a podkapitol má pouze orientační charakter, pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i následujících pravidel, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel a poznámek.

Znění čísel je tedy základním prvkem, ale poznámky ke třídě a kapitole toto znění doplňují. Naopak uvedené názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační.

Příklad 1

Kapitola 85 obecně zahrnuje elektrické stroje, přístroje a zařízení, nicméně do ní nepatří například měřicí přístroj, který může být elektrickým přístrojem, neboť funguje na elektřinu, ale je z této kapitoly vyloučený poznámkou k Třídě XVI – do této třídy nepatří výrobky kapitoly 90.

TŘÍDA XVI   Stroje a mechanická zařízení; elektrická zařízení; jejich části a
            součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro
            záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a
            příslušenství těchto přístrojů
 
KAPITOLA 85 elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti;
            přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a
            reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a
            příslušenství těchto přístrojů
 
TŘÍDA XVI
 
STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI;
PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI
TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky

1. Do této třídy nepatří:

převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z plastů kapitoly 39 nebo z vulkanizovaného kaučuku (číslo 4010); nebo jiné výrobky používané ve strojích nebo mechanických nebo elektrických zařízeních nebo pro jiné technické účely, z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého kaučuku (číslo 4016);

výrobky z přírodní nebo kompozitní usně (číslo 4205) nebo z kožešin (číslo 4303) používané ve strojích nebo mechanických zařízeních nebo pro jiné technické účely;

kanety, cívky, potáče, kuželové cívky, dutinky, navíjecí bubny nebo podobné nosiče z jakéhokoliv materiálu (například kapitola 39, 40, 44, 48 nebo třída XV);

děrné štítky pro žakárové nebo podobné stroje (například kapitola 39 nebo 48 nebo třída XV);

převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilních materiálů (číslo 5910) nebo jiné výrobky z textilních materiálů pro technické účely (číslo 5911);

drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované) čísel 7102 až 7104 nebo výrobky vyrobené zcela z těchto kamenů čísla 7116, kromě nenamontovaných, opracovaných safírů a diamantů pro přenosky (číslo 8522);

části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné zboží z plastů (kapitola 39);

vrtné trubky (číslo 7304);

ij)

nekonečné pásy z kovových drátů nebo pásků (třída XV);

výrobky kapitol 82 nebo 83;

výrobky třídy XVII;

výrobky kapitoly 90;

TŘÍDA XVIII Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní,
            přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; hodiny a
            hodinky; hudební nástroje; jejich části, součásti a příslušenství
 
KAPITOLA 90 Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní,
            přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich
            části, součásti a příslušenství

Příklad 2

Objasnění pojmů v poznámkách ke třídě

Poznámky ke Třídě XI Textilie a textilní výrobky – vysvětlení výrazu „zcela zhotovené“:

Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:

výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;

dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);

výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;

výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných pouze proti párání;

výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;

výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);

výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.

Pravidlo 2(a)

Každé uvedení zboží v některém z čísel se vztahuje také na zboží, které není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno, pokud již má při předložení podstatné rysy kompletního nebo hotového zboží. Totéž platí pro zařazení kompletního nebo hotového zboží, které je předkládáno v rozloženém nebo nesmontovaném stavu.

Ustanovení tohoto pravidla může být využito například u polotovarů výrobků, a to tehdy, pokud již mají charakter kompletního nedokončeného výrobku, avšak pouze v případech, kdy znění jiného z čísel harmonizovaného systému (HS) neobsahuje předmětný polotovar.

Pravidlo 2(b)

Každá zmínka o materiálu v určitém čísle nomenklatury se vztahuje na tento materiál buď v čistém stavu nebo smíšený nebo přidaný k jiným materiálům. Stejně tak se každá zmínka o zboží z určitého materiálu vztahuje na zboží zcela nebo částečně vyrobené z tohoto materiálu. Zařazování zboží sestávajícího z více než jednoho materiálu se provádí podle zásad uvedených v pravidle 3.

Příklad 3

Využití toho pravidla je evidentní u výrobků z různých druhů kovů a slitin kovů a dále textilních výrobků:

Nerezavějící ocel legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.

Pravidlo 3

Má-li být zboží podle pravidla 2(b) nebo z jiných důvodů zařazeno

prima facie

do dvou nebo více čísel, zařazování se provádí takto:

Číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly se všeobecným popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze k části materiálů obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo jen k části položek souprav (sad) upravených pro drobný prodej, tato čísla se považují ve vztahu k tomuto zboží za stejně specifická, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží.

Toto ustanovení je možné vyjádřit rovněž takto – to, co je v sazebníku tzv. výslovně jmenované, má vždy přednost před obecným popisem. Motor je tedy třeba vždy zařadit jako motor a je to přesnější popis, než náhradní díl k automobilu nebo stroji.

Směsi, zboží složené z různých materiálů nebo vytvořené z různých částí a zboží v soupravách (sadách) upravených pro drobný prodej, které nemohou být zařazeny podle pravidla 3(a), se zařazují podle materiálu, části nebo výrobku, které jim dávají jejich podstatné rysy, je-li možné je určit.

V případech, kdy zařazení podle pravidla 3(a) nebo 3(b) nelze provést, zařazuje se zboží do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí v úvahu.

Aby mohlo být zboží považováno za „zboží dodávané v sadách v balení pro drobný prodej“ musí být splněny tyto podmínky:

musí se skládat nejméně ze dvou různých výrobků,

musí být složeno z výrobků, které jsou buď používány samostatně, nebo se navzájem doplňují, a společně mají uspokojovat nějakou potřebu, nebo se používají k vykonání určité činnosti,

musí být určeny k přímému prodeji.

Evropská komise vydala pokyn týkající se zařazení zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej do kombinované nomenklatury (KN), který byl zveřejněný v Úředním věstníku číslo 2013/C 105/01 z 11. 4. 2013.

VIP 3 se nevztahuje na „soupravy (sady)“, které se zařazují podle VIP 1 a 6, pokud je pojem „souprava (sada)“ součástí znění kódu KN, např. u čísla 820600 00 – Nástroje a nářadí dvou nebo více čísel ... v soupravách (sadách) pro drobný prodej nebo 950500 70 – Ostatní hračky tvořící soupravy nebo sbírky.

Pravidlo 4

Zboží, které nelze podle uvedených pravidel zařadit, se zařadí do čísla, které zahrnuje nejvíce podobné výrobky.

Pravidlo 5

Kromě uvedených ustanovení se na zboží uvedené níže aplikují následující pravidla:

Pouzdra pro fotografické přístroje, hudební nástroje, zbraně, rýsovací a kreslicí přístroje a nástroje, náhrdelníky a podobné schránky speciálně tvarované nebo upravené pro vložení určitého výrobku nebo soupravy (sady) výrobků, vhodné k dlouhodobému používání a předkládané s výrobky, pro něž jsou určeny, se zařazují s těmito výrobky, jestliže jsou s nimi obvykle prodávány. Toto pravidlo se však nevztahuje na schránky, které dávají celku podstatné rysy.

Ve smyslu ustanovení pravidla 5a) se obaly, v nichž je zabalené zboží, zařazují s tímto zbožím, jsou-li obvykle používány pro balení tohoto druhu zboží. Toto ustanovení však není závazné pro obaly, které jsou zjevně vhodné pro opakované použití.

Pravidlo 6

Pro právní účely je zařazování zboží do položek určitého čísla stanoveno zněním těchto položek a poznámkami k těmto položkám, jakož i

mutatis mutandis

výše uvedenými pravidly, přičemž se tím rozumí, že srovnávány mohou být jen položky stejné úrovně. Pro účely tohoto pravidla se rovněž uplatňují příslušné poznámky ke třídě a kapitole, není-li stanoveno jinak.

Zařazení tedy probíhá tak, že nejprve vybereme nejspecifičtější položku z první úrovně, pak teprve řešíme znění položek druhé úrovně a tak pokračujeme dále.

Položkou stejné úrovně je položka KN se stejným počtem odrážek.

Příklad 4

Při správném zařazování tak nejprve porovnáme položky s jednou odrážkou, tj. neupravené pro drobný prodej

versus

upravené pro drobný prodej a až následně řešíme obsah bavlny.

Další kroky ke správnému zařazení zboží do KN

Určit o jaké zboží se jedná z hlediska jeho základní charakteristiky,

tj. např. stroj, elektrické zařízení, přístroj

– odpovědět si na otázku „Co to je?“.

Určit z jakého materiálu je zboží vyrobeno

, tj. např. z plastu, z oceli, z hliníku, ze slitin kovů –

odpovědět si na otázku „Z čeho to je?“.

Určit k čemu zboží slouží

, jakou má zboží funkci, tj. např. k měření fyzikálních veličin, k zpracování kovů, k výrobě –

odpovědět si na otázku „K čemu to je?“.

Určit třídu harmonizovaného systému a kombinované nomenklatury, do které zboží patří, a při tomto určování aplikovat všeobecná pravidla a poznámky k příslušné třídě.

Příslušné poznámky ke třídě a kapitole nám nejen uvádí negativní vymezení, tzn. co je z této třídy či kapitoly vyloučeno, ale zároveň nám pomáhají tím, že uvádí další speciální podmínky pro zařazení zboží do této třídy či kapitoly. Obsahují zpravidla i vysvětlení pojmů, používaných názvů, popisy způsobu výroby apod., které se poté prolínají celou třídou či kapitolou. Viz poznámky k VIP 1.

Stanovit v určené třídě kapitolu harmonizovaného systému a kombinované nomenklatury, do které zboží patří, a při tomto určování aplikovat všeobecná pravidla a poznámky k příslušné kapitole.

Ustanovit v určené kapitole nomenklaturní číslo (čtyřmístné), do kterého zboží patří, podle textu nomenklaturního čísla a při stálé aplikaci všeobecných pravidel a poznámek k příslušné kapitole.

Určit ve stanoveném nomenklaturním čísle nomenklaturní položku (šestimístnou), do které zboží patří, podle textu nomenklaturní položky a při stálé aplikaci všeobecných pravidel a poznámek k příslušné kapitole.

Určit ve stanovené nomenklaturní položce nomenklaturní podpoložku (osmimístnou), do které zboží patří, podle textu nomenklaturní podpoložky.

Přesvědčit se ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému (pokud je máme k dispozici) a vysvětlivkách ke kombinované nomenklatuře, jestli předmětné zboží není nějakou mimořádnou výjimkou, která je z tohoto nomenklaturního čísla vyloučena, a zda nemá povinné jiné zařazení.

Vysvětlivky ke KN jsou k dispozici na internetových stránkách Celní správy ČR pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Stranky/default.aspx

V případě, kdy nelze určit správnou KN shora uvedeným postupem, je možno podat žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“), ale jen v případě plánovaného dovozu nebo vývozu.

Závazná informace jako jediný nástroj zajišťuje právní jistotu při deklarování údajů o KN dováženého nebo vyváženého zboží.

V souladu s článkem 5 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní

kodex

Společenství, (dále jen „prováděcí předpis k celnímu kodexu“), se závaznou informací rozumí informace o sazebním zařazení zboží závazná pro orgány všech členských států Společenství.

Bližší informace k závazným informacím jsou k nalezení pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/zisznew/Stranky/default.aspx

Vydané ZISZ jsou evidovány v databázi Evropské komise. Zde je možno hledat, zda na zboží (podobné zboží) již nebyla vydána ZIZS, která předmětné zboží zařazuje do příslušné KN. Databáze je pro nás dalším informačním zdrojem a návodem kam zboží zařadit, pokud shodné nebo podobné zboží bylo v rámci EU zařazeno do dané KN, a můžeme si zde dohledat i odůvodnění, proč tomu tak bylo. Vždy je zde totiž uvedena informace, jak příslušný celní orgán při zařazování postupoval a která zohlednil pravidla.

Odkaz: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/ebti/ebti_consultation.jsp?Lang=cs

Vyhledávat můžeme například podle popisu:

V tomto případě se objeví ZISZ vydaná v ČR

V odůvodnění sazebního zařazení vidíme odkaz na použití VIP 1, 3b) a 6 a znění vysvětlivek k HS číslu 8481.

V situaci, kdy chce o zařazování určitého druhu zboží do příslušné KN rozhodnout Evropská komise s cílem zajistit jednotné používání KN, vydá prováděcí nařízení Komise (EU) o zařazení zboží do určité konkrétní položky KN. Toto nařízení pak popisuje zařazované zboží, určuje příslušnou KN a zároveň uvádí i odůvodnění, proč bylo do tohoto čísla KN zařazeno.

Příklad 5

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/137 ze dne 26. 1. 2016 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

K dispozici pod odkazem:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32016R0137&rid=1

Pro určení správného sazebního zařazení lze v ČR využít i aplikaci

Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek

(dále jen „aplikace EENVS“).

Nezávazná vyjádření jsou vydávána pro fyzické a právnické osoby na základě článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní

kodex

Společenství, ve znění pozdějších předpisů. Tuto aplikaci lze využít i pro ověření správnosti sazebního zařazení pro účely vykazování statistiky vnitrounijních obchodů Intrastat. Vstup do aplikace je pod odkazem: https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/tis.aspx

Je na místě zmínit, že odpověď od Celní správy ČR bude jen ve formě „nezávazného stanoviska“, tzn. tato odpověď nemůže nahradit závaznou informaci o sazebním zařazení. Proto nemůže být považována za účinný nástroj eliminace rizik v oblasti správnosti sazebního zařazování.

Zařazování do položek KN je jedna z nejsložitějších kategorií souvisejících s celním řízením vůbec. Nejde jen o dostatečné znalosti shora uvedených postupů a pravidel, ale i to, že se velice rychle vyvíjí mezinárodní obchod a neustále se mění komodity, které jsou dováženy či vyváženy. V oblasti informačních technologií, ale i strojního zařízení, se stále častěji objevují komodity, které nedokážeme jednoduše zařadit do příslušné položky KN, a mnohdy nám nepomohou ani vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře, protože vývoj technologií je vždy rychlejší než zapracování nových informací do legislativy. Nezbude tedy než využívat všech informačních zdrojů a možností, které máme k dispozici, a to včetně žádostí o závazné informace o sazebním zařazení zboží.

S ohledem na velká rizika případných doměřených cel je třeba této oblasti věnovat maximální pozornost a opět platí, že je vhodnější se o správné zařazení zajímat ještě před samotným dovozem či vývozem předmětného zboží. Někdy budeme potřebovat k posouzení správnosti sazebního zařazení vzorky, které budou podrobeny laboratorním zkoumáním, abychom mohli ze závěrů tohoto zkoumání teprve správně určit podstatné charakteristiky dovážené či vyvážené komodity zboží a dobrat se správného zařazení.

Pokud samotný dovozce či vývozce využívá služeb zástupce v celním řízení, bylo by vhodné si smluvně ošetřit, kdo určuje sazební zařazení, na podkladě jakých údajů a kdo je případně odpovědný za správnost určené KN vůči celním orgánům. Dovozce či vývozce zpravidla očekává, že jeho zástupce disponuje odbornou kvalifikací pro provedení takového zařazení zboží.

Nicméně i sebelepší zástupce nemůže zboží správně zařadit, pokud obdrží neúplné či nesprávné informace o zboží, které má zařadit do příslušné KN.

Zástupce by tedy měl, dle mého názoru, oslovit dovozce či vývozce s dotazy k technickým charakteristikám zboží, jeho funkcím apod., aby mohl zboží správně zařadit. Jde o zmiňované základní zbožíznalecké otázky: Co to je? Z čeho to je? K čemu to je?

Zástupce by měl případně doporučit v případě rozdílných názorů na zařazení zboží do KN (deklarant/zástupce může mít jiný názor než pracovník celního úřadu), nebo nejasností ohledně zařazování, právě podání žádosti o ZISZ.

Použitá literatura:

ČEJKA Zdeněk.

Společný celní sazebník a proces sazebního zařazení zboží

. Brno, 2010. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/257148/pravf_b/Bakalarka.pdf

POLÁK, Pavel.

Příručka celního tarifování

. 1. vyd. Praha: POLYGON, 1998. ISBN 80-85967-84-7.

MATOUŠEK, Pavel a Lenka SABELOVÁ.

Clo: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 3. 2007

. Praha: ASPI, 2007. Meritum. ISBN 978-80-7357-263-1.