Celní kontroly - zařazování zboží do kombinované nomenklatury, 1. část

V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s celním řízením při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii, a to zařazování zboží do kombinované nomenklatury (dále jen „KN“). Chybné zařazování zboží, tj. uvedení nesprávné KN, které je zjišťováno při provádění kontrol po propuštění zboží, je velice časté a vede k vyměření dodatečných částek cla i penále. Celní orgány při provádění vlastních kontrol, ale rovněž při provádění analýz, jako podkladu pro výběr firem ke kontrole vychází z deklarovaných údajů v celních prohlášení, z kontrol, které jsou prováděny v souvislosti s přijatými celními prohlášeními, ale přihlíží i k výsledkům prováděných kontrol po propuštění zboží. Můžeme říct, že v případě, kdy celní orgány zjistí nějaké chybné deklarování zboží, je ověřováno, jestli shodné či podobné zboží není dováženo i jinými subjekty a deklarováno pod tímto nesprávným sazebním zařazením, a to nejen v České republice (dále „ČR“), ale v rámci celé Evropské unie (dále „EU“).

Je vhodné na tomto místě zmínit i to, že kombinovaná nomenklatura se nepoužívá pouze při celním řízení, ale používá se i v jiných oblastech. Můžeme jako příklad uvést uvádění osmimístné kombinované nomenklatury zboží pro statistické účely ve statistice vnitrounijních obchodů Intrastat, dále oblast daně z přidané hodnoty, kde má zařazení zboží do kombinované nomenklatury vliv na uplatnění sazby DPH (nižší sazba daně), uplatnění systému přenesení daňové povinnosti při tuzemských obchodních transakcí, oblast spotřebních daní a definice vybraných výrobků pro účely uplatnění SPD v závislosti na jeho zařazení do kombinované nomenklatury.

Proto se zaměříme zejména na ty skutečnosti, které mají vliv na správné zařazování zboží a možnosti, které eliminují rizika chybného zařazení.

Nomenklatura zboží má sloužit k jednotnému systému klasifikace a označení zboží, má být následně univerzálně srozumitelná a použitelná v mezinárodním obchodě. Pokud bychom použili jen pojem celní nomenklatura, tak ta je vyhotovována podle příslušných právních předpisů a slouží k rozčlenění jednotlivých druhů zboží za účelem uplatnění cel a dalších opatření v souvislosti s celním řízením.

Nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“), v článku 20 uvádí, že cla a poplatky jsou v případě vzniku celního dluhu založeny na celním sazebníku Evropských společenství. Rovněž i ostatní opatření Unie upravující obchod se zbožím ve vztahu k zemím mimo EU se uplatňují na základě sazebního zařazení zboží. Jinak řečeno, správné zařazení zboží do kombinované nomenklatury má vliv na uplatnění správné sazby cla a dalších souvisejících poplatků při dovozu a zároveň i případné správné či nesprávné uplatnění dalších obchodněpolitických opatření v souvislosti s dovozem i vývozem zboží.

Podstatou celní unie jako takové je mimo jiné i shodný výběr cel ve všech členských státech. Aby toho bylo dosaženo, používá se společný celní sazebník. Již od roku 1968 se ve Společenství aplikovalo nařízení EHS č. 950/68 ze dne 28. června 1968 o společném celním sazebníku, který až do roku 1988 používal Bruselskou tarifní nomenklaturu (ve zkratce BTN) a pro účely statistiky nomenklaturu Nimexe²⁾. EU je signatářem Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „harmonizovaný systém – ve zkratce HS“), která nahradila Úmluvu ze dne 15. prosince 1950 o názvosloví pro třídění zboží v celních tarifech.

Verze HS z roku 2007 obsahuje 21 tříd, 99 kapitol, 1221 čísel a 5052 položek, verze HS z roku 2012 pak má 21 tříd, 97 kapitol, 1224 čísel a 5205 položek. Dále HS obsahuje všeobecná pravidla pro interpretaci HS, poznámky ke třídám, kapitolám a položkám a dále obsahuje i vysvětlivky k HS.

Bližší informace k HS je možné dohledat i na stránkách Celní správy České republiky (dále „CS ČR“) pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/harmonizovany-system/Stranky/default.aspx

Nebo na stránkách Světové obchodní organizace – WTO:

http://www.wcoomd.org/en/topics/nomenclature.aspx

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, které je účinné od 1. ledna 1988 (dále jen „společný celní sazebník“), již vychází z harmonizovaného systému a definuje kombinovanou nomenklaturu právě pro účely provádění statistiky zahraničního obchodu Unie a jiných politik Unie. U společného celního sazebníku je uplatňován princip komplexity, což znamená, že v něm je zahrnuto veškeré zboží, které je nebo by mohlo být předmětem zahraničního obchodu a zároveň platí i zásada ekvivalence, že pouze to zboží, které je uvedeno v příslušné KN v tomto sazebníku, může podléhat clu.

Kombinovaná nomenklatura se tak skládá , které již zavádí Unie. Prvních šest míst je tedy tvořeno číslem HS a další dvě místa do osmimístné KN je již číslováním EU.

Legenda:
1 2                               Kapitola HS
1 2 3 4                           Číslo HS
1 2 3 4 5 6                       Položka HS
1 2 3 4 5 6 7 8                   Podpoložka KN
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10              Taric kód (10míst)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 + 1 2 3 4    Taric přídavný kód (4 místa)

Příklad zařazení zboží:

Mlýnky na koření z porcelánu – 6911 10 00 10

V EU je zaveden integrovaný celní sazebník Evropských společenství = Taric. Taric je akronym, tj. zkratka, která je převzatá z francouzského . Taric je účinným nástrojem pro praktickou realizaci celní legislativy EU. Obsahuje v sobě právě společný celní sazebník, ale doplňuje ho o opatření dalších politik Unie. Jde o opatření obchodní politiky, zemědělské politiky a další opatření, která dopadají na dovoz a vývoz zboží. Právě prostřednictvím Taricu jsme schopni při dovozu či vývozu ověřit nejen vlastní sazbu dovozního či vývozního cla, ale zejména celou škálu dalších opatření:

Taric je založen na KN a dále ji doplňuje o další dvě místa a případně další čtyřmístné kódy. Neexistuje-li žádné další třídění pro Taric, je na devátém a desátém místě za KN číslice „00“. Naopak každý Taric kód je vždy navázán na nějakou konkrétní legislativu, na konkrétní právní předpis. V Taricu tedy následně platí princip diverzity, že pokud vznikne pro určité zboží Taric kód svázaný s nějakým opatřením, zároveň bude existovat i Taric kód pro případ, že se jedná o zboží, na něž se opatření nevztahuje. Pokud dochází ke zrušení či změně právního základu, tedy legislativy, vztahujícího se k určení Taric kódu, tato je promítnuta i do Taricu a kód se změní, nebo je zrušen.

Bližší informace k Taricu naleznete pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/problematika-taricu/Stranky/taric.aspx

Vlastní TARIC, tj. databáze EK, je k dispozici pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/problematika-taricu/Stranky/taric.aspx

Takto vypadá obrazovka („TARICová konzultace“), prostřednictvím které můžeme provést dotaz k již známé KN:

V ČR používáme dále aplikaci TARIC CZ, tzv. e-ČIT, která k integrovanému celnímu sazebníku Unie přidává legislativu ČR (národní předpisy v oblasti daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, národních zákazů a omezení atd.).

Aplikace je k dispozici pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx

Jako příklad můžeme uvést dotaz na sazbu dovozního cla při dovozu stroje s vlastní individuální funkcí, zařazeného do KN 84798997 90, pokud by toto zboží bylo dováženo z Běloruska.

Sazba cla při dovozu je 1,7 %:

Na daný dovoz dále dopadá případná kontrola dle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014, o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006, jehož cílem je chránit životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů, zda se nejedná o zboží, na které se vztahuje zákaz dovozu.

V celním prohlášení se kód KN a Taric přídavné kódy uvádí do kolonky č. 33 – viz obrázek.

Důležitý je zároveň i popis zboží v kolonce číslo 31, který má obsahovat název zboží, . Označení zboží musí být uvedeno , může být doplněno o cizojazyčný název, chemickou značku, obchodní označení, ochrannou známku apod.

Nejpozději do 31. 10. každého roku vychází v Úředním věstníku Evropských společenství nařízení, které je vlastně přílohou I k výše zmiňovanému společnému celnímu sazebníku, a definuje tak ode dne 1. 1. následujícího roku vlastní sazebník pro příslušný rok. Příloha I je fakticky samotným celním tarifem, který obsahuje KN zboží (numerický kód a popis zboží), smluvní a autonomní celní sazby. Aktuálně je tedy platný předpis určující celní sazebník pro rok 2016 – prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1754/2015 ze dne 6. října 2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Tento předpis je k dispozici pod odkazem:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Spolen%20celn%20sazebnk%20EU%20platn%20pro%20rok%202016/NEK1754-2015.pdf

Zodpovědnost za správné sazební zařazení, které má s ohledem na výše uvedené, vliv nejen na uplatnění dovozních cel, ale i dalších opatření, je plně na deklarantovi, tj. na osobě, která podává celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu vlastním jménem nebo jejímž jménem je celní prohlášení činěno.

Osoba, která zboží zařazuje do příslušné položky KN, by tedy měla zachovat náležitý postup pro zařazování, měla by dodržet příslušné zásady pro zařazování a v neposlední řadě by měla správně aplikovat všeobecná interpretační pravidla pro zařazování.

Krokům vedoucím ke správnému zařazení zboží a aplikaci pravidel se budeme věnovat v dalším pokračování této série článků.

ČEJKA Zdeněk. . Brno, 2010. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/257148/pravf_b/Bakalarka.pdf

POLÁK, Pavel. . 1. vyd. Praha: POLYGON, 1998. ISBN 80-85967-84-7.

MATOUŠEK, Pavel a Lenka SABELOVÁ. . Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. Meritum. ISBN 978-80-7357-263-1.