K plánovanému prolomení daňové mlčenlivosti v trestním řádu

Hlavním účelem návrhu zákona je v souladu se směrnicí zajistit a odčerpat majetek v trestním řízení jako významný nástroj k odčerpání výnosů z trestné činnosti jako jednoho z efektivních nástrojů boje s organizovaným zločinem. Nově se tak mají zavést rozšířené zabavovací pravomoci OČTŘ, neboť existují situace, kdy se jeví jako nedostatečné odčerpat pouze majetkový prospěch získaný trestným činem, ale je vhodné (a slovy směrnice nutné) odčerpat i další majetek, který pravděpodobně pochází z trestné činnosti. Výsledkem je tak nově navržená trestní sankce ve formě ochranného opatření zabrání části majetku.³⁾,⁴⁾ Oproti stávající právní úpravě se tak rozšíří možnost OČTŘ provádět finanční šetření (a to již v přípravném řízení) za účelem zjištění majetkových poměrů obviněného,⁵⁾ a to s ohledem na možnost následného uložení ochranného opatření zabrání části majetku, neboť právě nepoměr mezi zjištěným majetkem obviněného a jeho legálními příjmy je jedním ze zákonných předpokladů pro uložení předmětného ochranného opatření.⁶⁾

Samotné prolomení daňové mlčenlivosti bude nově výslovně uvedeno v trestním řádu, kde bude systematicky zařazeno do stávajícího § 8 odst. 2 TŘ.⁷⁾

Rozšíření možnosti OČTŘ získávat informace pro účely vyhledání, zajištění a odčerpání majetku v trestním řízení koresponduje s požadavky směrnice, podle kterých členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující určit a vysledovat majetek, který má být zajištěn a zabaven, a k zajištění účinného výkonu příkazu k zabavení majetku, pokud již byl takový příkaz vydán. Stávající právní úprava v trestním řádu je v tomto směru zcela nevyhovující, neboť v podstatě vůbec nepočítá se zjišťováním majetkových poměrů obviněného již v přípravném řízení, ani neposkytuje dostatečné nástroje ke zjištění věcí, jež by mohly být zajištěny, a OČTŘ tak neposkytuje dostatečné nástroje, aby mohly provádět finanční šetření), tedy vyhledat, zadokumentovat a zajistit majetek pro účely trestního řízení (vyhotovit majetkový profil osoby pro účely zajištění výkonu trestu nebo ochranného opatření nebo zajištění nároku poškozeného v trestním řízení). Při finančním šetření se mimo jiné prověřují informace, které jsou zaznamenány v registrech (například katastry nemovitostí, registry motorových vozidel apod.), a sledují se finanční a majetkové transakce prováděné podezřelými osobami. Po zjištění potřebných informací se za pomoci příslušných programů provede analýza informací sloužící k vyhodnocení, zda zjištěný majetek může být zajištěn. Co se týče rozsahu zjišťovaných informací, jde o informace o účtech těchto osob u finančních institucí (jejich čísla a výše zůstatků, případné pohyby na účtech ve smyslu § 8 odst. 2 a 3 TŘ). Takto zjištěné informace v konkrétní trestní věci jsou součástí trestního spisu a uplatní se vůči nim všechny záruky vztahující se k nakládání se spisem. Dotčené osoby mohou do trestního spisu nahlížet ve smyslu § 65 TŘ a v průběhu trestního řízení využívat všechna práva, která jim trestní řád přiznává, přičemž správnost údajů může být i předmětem dokazování. Zjištěné informace jsou podkladem pro uložení příslušného ochranného opatření, přičemž dotčená osoba má možnost napadat jejich správnost a uplatňovat i všechny opravné prostředky. Orgány činné v trestním řízení budou mít při zpracování získaných údajů všechny povinnosti, které mají obecně při získání jakýchkoliv informací pro účely trestního řízení.

Včasné zjištění a následné zajištění majetku je přitom k odčerpání nástrojů a výnosů z trestné činnosti naprosto klíčové. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních skutečností odůvodňující uložení nového ochranného opatření zabrání části majetku bude zjištění hrubého nepoměru mezi zákonnými příjmy pachatele a mezi jeho celkovým majetkem ve sledovaném období, je zcela nezbytné vybavit OČTŘ dostatečnými nástroji, aby takový hrubý nepoměr mohly zjišťovat.

Pro účely zjištění zdanitelných příjmů osoby, u níž přichází v úvahu uložení ochranného opatření zabrání části majetku podle § 102a odst. 1 TZ, je jednou z podmínek pro jeho uložení zjištěný hrubý nepoměr mezi celkovým majetkem a zákonnými příjmy této osoby ve sledovaném období. Vzhledem k výše uvedené podmínce hrubého nepoměru tak v rámci příprav návrhu zákona bylo pro OČTŘ nutné zajistit i přístup k vybraným informacím pocházejícím od správce daně. Návrh zákona tak má nově umožnit OČTŘ požadovat od orgánů Finanční správy České republiky (ČR) informace o výši stanovené daně z příjmů. Nově tedy budou moci OČTŘ vyžadovat informace obsažené v rozhodnutí o stanovení daně (platebním výměru či dodatečném platebním výměru ve smyslu § 147 DŘ). Může přitom jít o rozhodnutí vydané na základě podaného daňového tvrzení (tzv. daňové přiznání, resp. řádné daňové tvrzení ve smyslu § 1 odst. 3 DŘ ve spojení s § 135 DŘ), nebo stanovené z moci úřední (například ve smyslu § 139, 145 a 147 DŘ). Dojde tak k průlomu do povinnosti daňové mlčenlivosti uložené daňovým řádem (zásada výslovně zakotvená v § 9 odst. 1 DŘ), kdy má navržená úprava charakter speciální úpravy ( vůči daňovému řádu). Tento průlom bude rovněž speciálním vůči prolomení daňové mlčenlivosti vyjádřené v § 52, resp. § 53 DŘ. Rozsah tohoto průlomu je však striktně omezen pouze na oblast daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob, a to pouze na ty údaje, které jsou obsaženy v samotném rozhodnutí o stanovení daně. Průlom do daňové mlčenlivosti se tak netýká dalších informací obsažených ve spise pocházejících zejména z vyhledávací a kontrolní činnosti správce daně. Ačkoliv Policie ČR původně požadovala možnost žádat nejen informace z rozhodnutí o stanovení daně, ale i informace získané při správě daní, nebylo jejímu požadavku nakonec vyhověno, neboť takto široké prolomení by fakticky znamenalo, že by se nejen OČTŘ, ale následně i další osoby (například v rámci nahlédnutí do spisu ve smyslu § 65 TŘ) dostaly k informacím z oblasti správy daní, které nejsou ani v daňovém řízení přístupné.

Je přitom nezbytné poznamenat, že informace o výši stanovené daně z příjmů, i kdyby tyto příjmy byly stanoveny stoprocentně spolehlivě, nedávají skutečný přehled o veškerých zákonných příjmech dané osoby ve sledovaném období. Za zákonné příjmy je nutné považovat i příjmy, které nejsou předmětem daně, jakož i příjmy, které sice jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozené. O takových příjmech nemá správce daně zpravidla žádné povědomí a nejsou ani součástí rozhodnutí o stanovení daně, ani podávaného daňového tvrzení (tzv. daňové přiznání).

Přesto jsou však informace o příjmech, které byly vyměřeny či doměřeny správcem daně, významnou informací doplňující finanční šetření za účelem zjištění zákonných příjmů pro posouzení, zda je dán výše uvedený hrubý nepoměr. Orgánům činným v trestním řízení je zapotřebí dát dostatečné nástroje, aby mohly zjistit zákonné příjmy dotčené osoby, přičemž zjištění co nejvyšších zákonných příjmů je i v zájmu samotné osoby, protože čím vyšší zákonné příjmy budou zjištěny, tím menší bude nepoměr mezi zákonnými příjmy a celkovým majetkem této osoby ve sledovaném období. Obviněný má samozřejmě možnost v rámci obhajoby sám uvádět a dokládat, jakým způsobem majetek nabyl, že má další zákonné příjmy nad rámec zjištění OČTŘ apod. Takto získané informace z daňového řízení budou využitelné pouze pro stanovený účel v rámci konkrétního trestního řízení, ve kterém byly vyžádány, ale nebudou automaticky využitelné i pro jiné trestní řízení. Naopak, pokud by OČTŘ při vlastním prováděném finančním šetření zjistily, že má obviněný určité zákonné příjmy, které nezdanil, předají takový poznatek příslušnému správci daně za účelem prověření, zda nedošlo k porušení povinnosti řádně přiznat a zaplatit daň z příjmů.

Cílem tohoto příspěvku bylo seznámit čtenáře s dalším nově plánovaným průlomem daňové mlčenlivosti ze strany OČTŘ a rovněž vysvětlit důvody, které stojí v pozadí této plánované změny.

Mám za to, že je velice dobře, že se v průběhu vyostřených debat v rámci příprav návrhu zákona podařilo Ministerstvu financí uhájit své původní stanovisko, tedy aby OČTŘ měly k dispozici pouze údaje o stanovené dani z příjmů (a to jak v podobě vyměřené daně na základě daňového přiznání, tak daně vyměřené z moci úřední, včetně daně vyměřené podle pomůcek, jakož i všechny formy doměření daně), a nikoliv i jiné dokumenty z daňového spisu (protokoly, úřední záznamy, zprávy o daňové kontrole, získané listiny, dokumenty apod.), neboť takové pojetí průlomu daňové mlčenlivosti by bylo až příliš extenzivní, což by bylo jistě záhy kritizováno a velice pravděpodobně i zneužíváno. Rovněž by se tak jistě objevily oprávněné obavy, že by se takto poskytnuté informace mohly velice snadno dostat do rukou dalších osob, jakož i obavy z vyzrazení daňových informací o jiných daňových subjektech.

Nelze tedy než doufat, že návrh zákona bez větších problémů či zásahů ze strany poslanců a senátorů hladce projde legislativním procesem⁸⁾ a nabude účinnosti, tak jak je plánováno, tedy k 1. říjnu 2016.