Přechod na pomůcky u nepodání dodatečného daňového tvrzení

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.8.2015, sp. zn. 9 Afs 66/2015,

www.nssoud.cz

K předpisům:

Nesouhlasí-li daňový subjekt s obsahem výzvy k předložení dodatečného daňového přiznání a tento nesouhlas správci daně ve lhůtě stanovené ve výzvě (nejpozději však před vydáním platebního výměru správcem daně prvního stupně) kvalifikovaným způsobem sdělí, není správce daně bez dalšího oprávněn doměřit daň dle pomůcek.

Ustanovení § 145 odst. 2 DŘ na výzvu správce daně požaduje, aby daňový subjekt podal dodatečné daňové tvrzení. V situaci, kdy však má daňový subjekt za to, že mu takováto povinnost nevznikla, je oprávněn dát tuto informaci správci daně na vědomí, aniž by riskoval stanovení daně pomůckami. Setrvá-li tak daňový subjekt na svých tvrzeních, byť pro tento účel nevyužije formu daňového tvrzení (formulář), nemění to nic na tom, že na pomůcky za těchto okolností nelze přejít.