Placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO
Ing.
Jan
Koreček
Finanční správa České republiky (dále jen „Finanční správa“) umožňuje od zdaňovacího
období roku 2016 platit daň z nemovitých věcí prostřednictvím soustředěné inkasní platby
obyvatelstva (dále jen „SIPO“). Na základě § 56 odst.
1 písm. f) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„daňový řád“), Finanční správa zveřejnila Podmínky pro
platbu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO od zdaňovacího období roku 2016 pod č. j.:
20493/15/7100-30121-107629 (dále jen „Podmínky“), které určují, za jakých okolností je možné platit
daň z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO a upravují práva a povinnosti poplatníků a správce daně.
Podmínky jsou zveřejněny na úředních deskách finančních úřadů a jsou také dostupné na internetových
stránkách Finanční správy.1)
Prostřednictvím SIPO je možné platit pouze daň z nemovitých věcí (dále jen „daň“). Tato
daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z
nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o dani z nemovitých věcí“).
Kdo může platit daň prostřednictvím SIPO
Prostřednictvím SIPO mohou platit daň pouze fyzické osoby2), které
jsou poplatníky daně a zároveň mají přiděleno spojovací číslo. Poplatníkem daně se podle Podmínek
rozumí ten, komu bude daň na dané zdaňovací období stanovena a předepsána na jeho osobní daňový
účet. Dle Podmínek tedy není možné, aby společný zástupce poplatníků platil daň prostřednictvím
SIPO, pokud je spojovací číslo přiděleno jinému z těchto poplatníků. Společný zástupce musí mít vždy
přiděleno své vlastní spojovací číslo. To se týká velmi často manželů. Podává-li jeden z manželů
daňové přiznání jako společný zástupce, nemůže použít spojovací číslo druhého z manželů, ale musí
mít přiděleno své vlastní spojovací číslo. Není umožněno platit daň prostřednictvím spojovacího
čísla třetí osoby, a to ani v případech, kdy se jedná o spoluvlastníka nemovité věci. Obdobně je
tomu i v případě samotného spojovacího čísla, které musí být jednoznačně přiděleno poplatníkovi. V
praxi existují situace, kdy Česká pošta s. p. (dále jen „Česká pošta“) vystavila jedno spojovací
číslo v rozporu s obchodními podmínkami SIPO na dvě osoby, nejčastěji manžele. V těchto případech
správce daně požaduje od poplatníka, aby danou situaci vyjasnil a předložil doklad o přidělení
spojovacího čísla, ze kterého je jednoznačně patrné, kdo je jeho držitelem.
Oznámení o placení daně prostřednictvím SIPO
Poplatník, který má zájem o placení daně prostřednictvím SIPO, může tuto službu využít
poprvé na zdaňovací období roku 2016. Přihlášení k placení daně prostřednictvím SIPO se provádí
formou oznámení na tiskopisu Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO, vydaném
Ministerstvem financí (dále jen „Oznámení“). Oznámení je dostupné v listinné podobě na vyžádání u
správce daně nebo v elektronické podobě na internetových stránkách Finanční
správy.3) Poplatníci mohou využít k přihlášení i tiskopis oznámení, který byl
přiložen ke složence na daň z nemovitých věcí rozesílané v květnu letošního roku. Aby Oznámení bylo
uplatněno na dané zdaňovací období včas, musí být učiněno v souladu s
§ 71 daňového řádu a uplatněno u místně a věcně
příslušného správce daně nejpozději do 31. 1. zdaňovacího období, od kterého má být daň
prostřednictvím SIPO hrazena. Na tuto lhůtu se vztahuje ustanovení
§ 33 odst. 4 daňového řádu, takže připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující
pracovní den. Oznámení musí v uvedeném termínu dojít do dispozice skutečně místně a věcně
příslušného správce daně. Bude-li Oznámení podáno u místně nepříslušného správce daně, bude sice
správce daně aplikovat § 75 daňového řádu o
postoupení podání, ale nebude zohledněno zachování lhůty ve smyslu
§ 35 odst. 2 daňového řádu. Rozhodným je tedy
okamžik, kdy se správce daně reálně seznámí s Oznámením. Oznámení tedy musí dojít do „sféry jeho
vlivu“, tj. na podatelnu správce daně. Oznámení uplatněné poplatníkem po stanoveném termínu bude
sice správcem daně přijato, ale bude aplikováno až od následujícího zdaňovacího období. Jelikož tato
skutečnost jednoznačně z Podmínek vyplývá, nebude poplatník ze strany správce daně o této
skutečnosti informován.
PŘÍKLAD
Poplatník podá oznámení do podatelny Finančního úřadu pro hlavní město Prahu dne
20.1.2016. Správce daně postoupí podání věcně a místně příslušnému správci daně, tj. Finančnímu
úřadu pro Středočeský kraj. Podání je však doručeno věcně a místně příslušnému správci daně až dne
2.2.2016. Správce daně oznámení zaeviduje, ale pro placení daně prostřednictvím SIPO je uplatní až
na zdaňovací období 2017.
Podmínky dále stanovují, že nedílnou součástí Oznámení je doklad o přidělení spojovacího
čísla, jímž se kromě takto nazvaného dokladu rozumí i rozpis bezhotovostní platby SIPO, tj. Platební
doklad SIPO. Protože Platební doklad SIPO může být v některých případech poplatníkovi zasílán
e-mailem, postačí k Oznámení přiložit prostou kopii tohoto dokladu. V případě absence tohoto dokladu
se jedná o podání, které má vady v souladu s ustanovením §
74 daňového řádu. Pokud chce poplatník platit daň prostřednictvím SIPO u více správců daně,
musí Oznámení uplatnit u každého správce daně zvlášť. Uplatněním Oznámení se poplatník přihlašuje k
placení daně prostřednictvím SIPO na v něm uvedené zdaňovací období, a také na všechna zdaňovací
období následující. Poplatníkům, kteří se rozhodnou platit daň prostřednictvím SIPO, již nebude
nadále zasílána poštovní poukázka pro placení daně z nemovitých věcí.
Placení prostřednictvím SIPO
Prostřednictvím SIPO je možné platit pouze aktuální výši celkové roční daně stanovené na
zdaňovací období příslušným správcem daně. Pokud je daň vyšší než 5 000 Kč, je možné ji platit
prostřednictvím SIPO, ale poplatníkovi není umožněno platit daň v jedné splátce. Správce daně
provede úhradu daně prostřednictvím SIPO v souladu s ustanovením
§ 15 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí vždy
ve dvou splátkách. U poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb je daň splatná ve
dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. 8. a do 30. 11. zdaňovacího období. U ostatních
poplatníků daně je daň splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. 5. a do 30. 11.
zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je splatná najednou,
a to nejpozději do 31. 5. zdaňovacího období.
V případech, kdy poplatník platí SIPO v hotovosti (např. na přepážce České pošty), musí
mít na zřeteli, že za den platby daně se považuje den, kdy byla připsána na účet příslušného správce
daně. Pokud má být platba prováděná prostřednictvím České pošty uhrazena včas, musí být úhrada
prostřednictvím SIPO provedena nejpozději pět pracovních dnů před splatností daně v příslušném
zdaňovacím období.
Podmínky stanovují, že prostřednictvím SIPO není možné platit daň včetně nedoplatku na
dani. Poplatníkovi je ale umožněno, aby si zvolil, zda chce při placení daně prostřednictvím SIPO
zohledňovat přeplatek na dani. V případě, že se tak rozhodne, musí tuto skutečnost označit v
Oznámení.
Případy neuhrazení daně prostřednictvím SIPO
Podmínky upravují některé situace, kdy daň nebude uhrazena prostřednictvím SIPO, byť se
poplatník řádně a včas přihlásil k placení daně prostřednictvím SIPO uplatněním Oznámení. Jedná se o
případ, kdy poplatník podává poprvé daňové přiznání, a to v prodloužené lhůtě pro podání daňového
přiznání podle § 13a odst. 11 a
12 zákona o dani z nemovitých věcí. V těchto
případech bude úhrada daně prostřednictvím SIPO realizována až od následujícího zdaňovacího období.
Správce daně v situaci, že poplatník podává poprvé daňové přiznání v prodloužené lhůtě pro podání
daňového přiznání podle § 13a odst. 11 a
12 zákona o dani z nemovitých
věcí,4) nemůže garantovat, že bude možné provést úhradu daně prostřednictvím
SIPO, proto na dané zdaňovací období tento způsob úhrady není umožněn. Obdobně je tomu i v případě,
kdy na dané zdaňovací období poplatník požádal o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání
podle § 36 odst. 4 daňového řádu. V obou těchto
případech bude provedena úhrada daně prostřednictvím SIPO až v následujícím zdaňovacím období.
Jelikož jsou tyto případy v Podmínkách taxativně vymezeny, nebude poplatník ze strany správce daně o
nemožnosti platit daň prostřednictvím SIPO informován.
Dále mohou také nastat případy, kdy správce daně z objektivních důvodů nemůže stanovit
daň, a proto nebude možné uhradit daň prostřednictvím SIPO (například probíhá nalézací řízení). V
těchto ojedinělých případech má správce daně povinnost poplatníka informovat, aby mohl uhradit daň
jiným způsobem ve výši poslední známé daně, případně ve výši daně jím tvrzené.
Uhrazení daně prostřednictvím SIPO ve specifických případech
Poplatník přihlášený k placení daně prostřednictvím SIPO musí brát na zřetel skutečnost,
že v případě, kdy nebude plnit své povinnosti v řádných termínech, mohou nastat situace, kdy mu
podle Podmínek bude uhrazena daň ve výši stanovené daně ke dni, kdy správce daně předal soubor s
předpisy plateb do SIPO České poště. Jedná se o případy, kdy u poplatníka dojde ve srovnání s
předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření
daně5) v důsledku, kterých mu vznikla povinnost podat daňové přiznání, ale
poplatník daňové přiznání nepodal nebo tak učinil po stanovené lhůtě pro podání daňového přiznání.
Obdobně je tomu i v případě, kdy poplatník podal daňové přiznání v prodloužené lhůtě pro podání
daňového přiznání podle § 13a odst. 11 nebo
12 zákona o dani z nemovitých věcí, nebo
jestliže dochází ke změně společného zástupce poplatníků. Uhrazení daně prostřednictvím SIPO ve výši
stanovené ke dni, kdy správce daně předal soubor s předpisy plateb do SIPO České poště, může nastat
také v případě, kdy poplatník podá dodatečné daňové přiznání a již není možné nově stanovenou daň
zahrnout do souboru s předpisy plateb do SIPO.
K úhradě daně prostřednictvím SIPO dojde i v případě, kdy poplatník přestal být
poplatníkem v souladu s ustanovením § 13a odst.
9 zákona o dani z nemovitých věcí, tj. ztratil postavení poplatníka proto, že v průběhu
zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu
téhož správce daně, které u něho podléhaly dani, nebo tyto nemovité věci zanikly, ale neoznámil tuto
skutečnost správci daně ve lhůtě do 31. 1. následujícího zdaňovacího období. Poplatník samozřejmě v
tomto případě může s přeplatkem dále nakládat, tj. požádat o vrácení přeplatku případně o převedení
přeplatku na úhradu nedoplatku, který má u jiného správce daně v souladu s
§ 155 daňového řádu.
Odhlášení od placení daně prostřednictvím SIPO
Poplatník, který již nechce platit daň prostřednictvím SIPO, musí v termínu do 15. 3.
zdaňovacího období ve kterém již nechce platit daň prostřednictvím SIPO, uplatnit u místně a věcně
příslušného správce daně Oznámení, v němž výslovně vyznačí ukončení placení daně prostřednictvím
SIPO. Obdobně jako u přihlášení k placení daně prostřednictvím SIPO musí Oznámení dojít do dispozice
skutečně místně a věcně příslušného správce daně ve stanovené lhůtě. Bude-li Oznámení podáno u
místně nepříslušného správce daně, bude sice správce daně aplikovat podle
§ 75 daňového řádu o postoupení podání, ale nebude
zohledněno zachování lhůty ve smyslu § 35 odst. 2
daňového řádu. Ustanovení § 33 odst. 4 daňového
řádu se i v tomto případě uplatní. Oznámení uplatněné poplatníkem po stanoveném termínu bude
sice správcem daně přijato, ale bude aplikováno až od následujícího zdaňovacího období. Pokud byl
poplatník přihlášen u více správců daně, musí i v případě odhlášení od placení daně prostřednictvím
SIPO podat Oznámení u každého správce daně zvlášť.
K odhlášení od placení daně prostřednictvím SIPO dojde automaticky v případě, kdy
poplatník v souladu s § 13a odst. 9 zákona o
dani z nemovitých věcí oznámí, že již není poplatníkem daně.
SIPO ano či ne?
Může se na první pohled zdát, že Podmínky jsou značně složité. Ovšem při zadávání Podmínek
bylo nezbytné, aby v nich byly řešeny všechny situace, které mohou v daňovém řízení v souvislosti s
placením daně prostřednictvím SIPO nastat, přestože se nebudou většiny poplatníků vůbec týkat. Každá
taková situace má pochopitelně řešení prostřednictvím komunikace se správcem daně a postupy vedenými
v souladu s procesním předpisem.
V souvislosti s tím si je nutné uvědomit, komu je placení daně prostřednictvím SIPO
určeno. Počet fyzických osob, které jsou poplatníky daně z nemovitých věcí, je cca 2,5 milionu,
přičemž v průměru dvě třetiny z nich nemají meziroční změny rozhodné pro vyměření daně, a proto
nejsou povinni podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. Daň je jim vyměřena ve výši
poslední známé daně po zohlednění případných změn v zákoně taxativně
vymezených6). Z Podmínek vyplývá, že právě pro tuto skupinu poplatníků je
placení daně určeno. Poplatník, který již využívá SIPO pro placení poplatků v rámci své domácnosti,
tak pouze navýší limit SIPO o každoročně placenou daň a již nemusí čekat na poštovní poukázku pro
placení daně. Daň zaplatí prostřednictvím SIPO společně s dalšími pravidelnými platbami. Lze tedy
konstatovat, že Finanční správa zavedením tohoto způsobu placení vyhověla požadavkům běžných
poplatníků daně na jednoduchý a bezstarostný způsob placení.
1
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/podm
inky-pro-platbu-dane-z-nemovitych-veci-prostrednictvim-SIPO.pdf
2 Dle podmínek České pošty s.p. je SIPO určeno pouze pro fyzické osoby
3
http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nemovi
tych-veci/sipo
4 Podle § 13a odst. 11 zákona
o dani z nemovitých věcí nebylo-li do 31. 12. roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva
vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení, je
poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové
přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva
vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období
následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká,
pokud daňové přiznání za nemovitost podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec. Podle
§ 13a odst. 12 zákona o dani z nemovitých věcí
(účinného od 1.1.2016) nepřešlo-li do 31. 12. zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci
prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce
třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž a) byly splněny podmínky pro
nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby,
vydražitelem nebo předražitelem, nebo b) bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického
práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.
5 Například dojde-li ke změně v užívání zdanitelné stavby, změně výměry nebo druhu
pozemku, k nástavbě o další nadzemní podlaží atd.
6 Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně sazeb daně,
ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím, ke změně
koeficientu podle § 6 odst. 4, podle
§ 11 odst. 3 a
4 nebo podle
§ 12 zákona o dani z nemovitých věcí nebo k zániku
osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle
§ 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitých
věcí nebo uplynutím stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného
důvodu, anebo ke změně místní příslušnosti, není poplatník povinen podat daňové přiznání nebo dílčí
daňové přiznání ani sdělit tyto změny správci daně.