Tichá společnost

Tichou společnost upravuje ustanovení § 2747 až 2755 občanského zákoníku. Ustanovení § 3028 občanského zákoníku určuje, že se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Tento zákon č. 89/2012 Sb. přitom nabyl účinnosti dne 1.1.2014.

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

To zásadně znamená, že smlouvy uzavřené do 31.12.2013 se budou řídit obchodním zákoníkem, a to případně ještě i poměrně dlouho, a teprve smlouvy uzavřené od 1.1.2014 se řídí zákoníkem občanským.

Občanskoprávní úprava je zásadně . Ustanovení § 1 odst. 2 totiž určuje, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Toho je možno vhodně využít a koncipovat konkrétní smluvní vztah odchylně od zákona tak, aby naplnila vůli obou smluvních stran. Upravit lze pak i otázky zákonem neřešené.

Ujednání v konkrétní smlouvě budou mít přednost před dispozitivním řešením zákonným. Aby šlo o smlouvu podle citované právní úpravy, musí tedy odpovídat základnímu ustanovení.

Smlouva musí obsahovat podstatné náležitosti základního ustanovení tohoto smluvního typu. Podle základního ustanovení (§ 2747 občanského zákoníku) se smlouvou o tiché společnosti:

Tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele.

U akciové společnosti schvaluje smlouvu o tichém společenství, její změny a zrušení valná hromada.

Z textu zákona vyplývá, že není specifikováno, kdo může být tichým společníkem, zatímco druhého účastníka označuje zákon za podnikatele.

V praxi vznikaly otázky, kdo může být tichým společníkem. Tichým společníkem může být po našem soudu jakákoli osoba.

Současně se kladly otázky, zda může být jakýkoli subjekt i v pozici podnikatele. Tuto otázku řešil již K. Eliáš²⁾ a podle našeho názoru správně uvedl, že v situaci, kdy subjekt v pozici podnikatele (z hlediska této smlouvy) nebude podnikatelem, nelze uzavřít smlouvu o tichém společenství, ale případně jen smlouvu nepojmenovanou.

Další otázkou je, zda jeden podnikatel může mít více tichých společníků na základě jednotlivých smluv. Přestože to zřejmě oslabí „tichost“ společníka, zákon takové situace po našem soudu nezakazuje. Nic ani nebrání tomu, aby se někdo stal tichým společníkem na podnikání většího počtu podnikatelů, a to na základě samostatných smluv.

Předmětem vkladu může být určitá peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání. Sporné je, zdali vkladem tichého společníka mohou být osobní výkony. V dřívější době spíše převládal názor, že osobní výkony (práce) nemohou být vkladem tichého společníka, i když to zákon výslovně nezakazuje. Jeví se však, že to bude umožněno.

Tichý společník předá podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu s ním možní nakládat. Nestanoví-li se smlouvou jinak, stává se podnikatel převzetím věci, s výjimkou nemovitých věcí, jejím vlastníkem.

Je-li předmětem vkladu nemovitá věc, je podnikatel oprávněn k jejímu užívání a požívání. Je-li předmětem vkladu něco jiného, má se za to, že podnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo.

Bude-li vkladem nemovitost a dojde-li ke ztrátě při podnikání, nemůže tedy - podle našeho názoru - ztratit tichý společník vlastnictví nemovitosti. Rozsah jeho vkladu však bude při stejném rozsahu užívání a požívání zkrácen.

Tichý společník se podnikání přímo neúčastní, a nemůže tedy jednat a rozhodovat v konkrétních obchodních případech. Protože se ovšem jedná o jeho případný profit či ztrátu, je třeba mu umožnit nahlížet do obchodní dokumentace a znát účetní záznamy podnikatele. Zákon proto stanoví, že je tichý společník oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a je oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky.

K ujednání, které toto právo omezuje nebo vylučuje, se nepřihlíží, osvědčí-li tichý společník rozumný důvod domnívat se, že obchodní doklady nejsou vedeny správně nebo poctivě. Podnikatel pak vydá tichému společníkovi stejnopis účetní závěrky bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případnému schválení, je-li vyžadováno; k opačnému ujednání se nepřihlíží.

Pro určení podílu tichého společníka na výsledku podnikání je rozhodná účetní závěrka. Podíl na zisku vyplatí podnikatel do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky a jejím případném schválení, je-li to vyžadováno. K případnému ujednání o tom, že se tichý společník nepodílí na zisku nebo ztrátě se nepřihlíží.

Tichý společník se podílí na zisku nebo ztrátě podnikatele v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. U zisku se jedná o čistý zisk, od kterého se odečte příděl do fondu, který podnikatel vytváří a se kterým nesmí libovolně nakládat.

Vklad tichého společníka se nezvyšuje o jeho podíl na zisku, který nevybere. Zákon dále stanoví, že se o podíl na ztrátě zkracuje vklad tichého společníka.

Tichý společník přitom není povinen při podílu na ztrátě z podnikání svůj vklad doplňovat a na ztrátě se účastní jen do výše svého vkladu. Na ztrátě se přitom tichý společník podílí stejně jako na zisku.

Při eventuálním podílu na zisku a případné ztrátě v následujícím období nelze požadovat vrácení zisku. Pokud by docházelo jen ke ztrátám, není sice podle obchodního zákoníku společník povinen vklad nijak doplňovat, jestliže by však byl celý jeho vklad vyčerpán, zaniká účast tichého společníka.

Smluvně je však zřejmě možno dohodnout možnost, aby tichý společník při ztrátě svůj vklad doplnil.

U tiché společnosti vznikají práva a povinnosti z podnikání vůči třetím osobám pouze podnikateli. Zavázán je jen podnikatel.

Tichý společník však ve stanovených případech za závazky podnikatele ručí, a to ve dvou případech:

Smyslem tichého společenství je právě jeho „skrytost“; vůči třetím osobám by se nemělo nijak projevovat. Pokud k projevení dojde určeným způsobem, má to zákonem stanovené důsledky.

Smlouva může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Nebyla-li tichá společnost ujednána na určitou dobu, lze ji vypovědět nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období.

Tichá společnost se též zrušuje:

Účast tichého společníka podle obchodního zákoníku zaniká (§ 679 odst. 1):

V souvislosti s tichým společenstvím je občas někdy s ironií uváděno a používáno jako kritika existence tohoto smluvního typu, že jeho základní funkcí je legalizace „legálně“ nabytých prostředků. Tento názor nesdílíme. Tato funkce může být naplňována pomocí jiných prostředků. Podstata takových otázek má své příčiny vzniku jinde, jde o problematiku širší, netýkající se jen tichého společenství.

Tiché společenství, a v tom je jeho smysl, umožňuje soustředit u podnikatelů jistý rozsah volných prostředků (jenž by jinak nebyly k podnikání přímo určeny), a tím přispívá k zapojení do podnikatelské činnosti subjektů, které se z nejrůznějších důvodů nechtějí podílet na podnikání jiným způsobem.

Vzhledem k poměrně široké dispozitivnosti a stručnosti právní úpravy jsou otevřeny nejrůznější možnosti smluvních ujednání „ušitých na míru“ pro daný případ. Vzhledem k tomu, že tichými společníky bývají často i osoby bez zkušeností v oblasti podnikatelské i smluvní (kteří se odhodlávají, jak praxe ukazuje, ke konzultaci až v případě reálné hrozby ztráty svého vkladu), lze říci, že konstatování o právní pomoci, která je vhodná obecně při přípravě a vzniku smlouvy, zde platí ve zvýšené míře.

Použitá literatura