Úročení prověřovaných nadměrných odpočtů

Označení rozhodnutí

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.9.2014, sp. zn. 7 aps 3/2013, www.nssoud.cz

K předpisům:

Z tohoto úhlu pohledu se jeví jako nejvhodnější takový výklad vnitrostátního práva, ... že stát nebude omezen ve svém právu i delší dobu prověřovat oprávněnost plátcem uplatněného nároku na odpočet, včetně odpočtu nadměrného, avšak zároveň bude plátce povinen takové prověřování snášet „bezplatně“ jen po určitou přiměřenou dobu. Nad rámec této doby pak musí od státu obdržet kompenzaci přiměřenou délce zadržování nadměrného odpočtu a výši oprávněného nároku na nadměrný odpočet, který byl zadržován. Účelem takové je nahradit plátci paušalizovaným způsobem majetkovou újmu spočívající v tom, že plátce nemohl po danou dobu disponovat prostředky v hodnotě nadměrného odpočtu.

V daném případě to znamená, že za období od 1.12.2010, tj. za období od počátku čtvrtého měsíce po skončení zdaňovacího období srpna 2010, za které stěžovatelka daňové přiznání podala, do dne doručení platebního výměru finančního úřadu náleží stěžovatelce podle ust. § 155 odst. 5 daňového řádu úrok z vratitelného přeplatku z částky 676.433 Kč.

V tomto rozsudku již Nejvyššímu správnímu soudu došla trpělivost s dlouhodobě neúnosným stavem, kdy daňové subjekty byly nuceny po dobu postupů k odstranění pochybností bez náhrady snášet důsledky zadržení vykázaných nadměrných odpočtů DPH. Dle názoru soudu je nutno v případě delšího prověřování přiznat úrok ve výši repo sazby zvýšené o 14 procentních bodů. Počátek úročení pak připadá na třetí měsíc od konce zdaňovacího období. Takovéto úročení Nejvyšší správní považuje za naplňující požadavky evropského práva V tomto ohledu je nutno zmínit, že od 1.1.2015 vešlo v účinnost ustanovení § 254a DŘ, které řeší stejnou problematiku. Toto ustanovení však vychází z odlišného počátku úročení a jeho výše, kdy nadto nijak neřeší případy přechodu na daňovou kontrolu dle ustanovení § 90 odst. 3 DŘ. Z tohoto důvodu tak lze polemizovat o jeho souladnosti s evropským právem, které bylo pro Nejvyšší správní soud určující. V budoucnu tak lze předpokládat množství sporů ohledně úročení oprávněně vykázaných nadměrných odpočtů, které se staly předmětem delších postupů k odstranění pochybností.