Dokazování u podvodů na DPH

K předpisům:

Krajský soud se rovněž neztotožňuje s názorem žalovaného, že správce daně není povinen specifikovat, v čem byla přijatá preventivní opatření nedostatečná a co měl daňový subjekt učinit, aby dostatečná byla. ... Proto krajský soud pouze v obecné rovině podotýká, že dospěje-li správce daně k závěru, že přijatá opatření byla nedostatečná, musí specifikovat také to, v čem byla nedostatečná, jakož i to, co podle jeho názoru měl daňový subjekt učinit a neučinil. Správní úvaha, která neobsahuje tyto závěry, nemůže být úvahou přezkoumatelnou.

Účast daňového subjektu na podvodu na DPH jeho obchodního partnera je stále častějším případem daňového sporu. Dle ustanovení § 109 zákona o DPH obecně platí, že pokud daňový subjekt věděl nebo vědět měl a mohl, že se účastní podvodné transakce, ztrácí nárok na odpočet. Pro účely prokazování tohoto vědomí či pochybení daňového subjektu správce daně často uvádí, že daňový subjekt neučinil dost, aby své účasti na podvodu zamezil. Jakkoliv může připadat , aby daňový subjekt podvodů na DPH často neznalý přijímal opatření k zamezení své účasti na nich, tak v praxi je toto finanční správou a soudy skutečně vyžadováno. Ba co víc, donedávna finanční správa zastávala názor, že zde není od toho, aby daňovým subjektům sdělovala, co by měly tyto k zmezení své účastni na podvodech dělat. Daňovým subjektům tak bylo v rámci daňové kontroly vyčítáno, že neučinily dost, či že jejich opatření byla nedostatečná, aniž by však správce daně uvedl, co více bylo v jejich silách učinit. Této zjevné absurdnosti si všiml i Krajský soud v Ostravě, který takovýto postup považoval za nepřezkoumatelný. Nutno dodat, že kasační stížnost proti jeho rozsudku podána nebyla.

Na základě uvedeného rozsudku lze tak napříště vůči správci daně argumentovat, aby specifikoval kroky, které by skutečně vedly k zamezení účasti na podvodech. Tyto kroky pak musí být racionální a musí být skutečně s to účasti na podvodu zamezit. Je tak zjevné, že argumenty požadující neobchodování se společnostmi s minimálním základním kapitálem (dříve 200 000 Kč, dnes 1 Kč), případně sídlícími v tzv. office housech nemohou obstát. To z důvodu, že výskyt společností naplňujících tyto znaky je častý, kdy takovéto společnosti nelze považovat za podvodné.